Prostor předmostí vznikl se stavbou mostu – na levém břehu
vyrostla mýtní budka spolu s veřejnými záchodky a několika úrovňové terasy včetně
soustavy schodišť. Terasy ale nebyly nikdy dokončeny a postupně pustly. Vlastní
objekt informačního turistického centra s občerstvením uvnitř a s venkovním
posezením vznikl na horní terase předmostí. Dále jsou zde realizovány rampy pro
bezbariérové propojení úrovně chodníku mostu s úrovní podlahy informačního
centra a dále s nábřežím Vltavy.
Z důvodu návaznosti na památkově chráněný most bylo naší snahou nový objekt
citlivě začlenit do stávající stavby. Využili jsme prostory bývalých WC a
mýtního domku a přístavbu jsme navrhli jako nízký skleněný kvádr s vegetační
střechou, zapuštěný mezi původní „věží“ a opěrnou zdí. Výsledkem tohoto řešení
je odclonění od frekventované komunikace a otevření areálu k řece.
Budova má čtvrtkruhový půdorys, ohraničený konstrukcí mostu, a navazuje na původní věžovitou budovu, kterou jsme do novostavby začlenili. Vzhledem ke své výšce zůstala dominantou prostoru. Dělicí strop byl probourán, takže vznikl zajímavý věžovitý interiér, využitý jednak jako mohutný světlovod a jednak jako komín pro odvětrání vnitřního prostoru. V interiéru je počítáno zhruba se 25 místy k sezení. Technicky se jedná o ocelobetonovou stropní desku nesenou na jedné straně stávající opěrnou stěnou a štíhlými ocelovými sloupy po obvodě na straně druhé. Před sloupy je osazen vnější prosklený plášť z izolačních trojskel do hliníkových profilů.
Terasy jsme v maximální míře zachovali – rozděleny jsou na dvě úrovně, jež respektují stávající terén, odděleny jsou širokými schodišťovými stupni určenými k posezení. Toto uspořádání má mnoho výhod: přehledný prostor, využití celkové plochy areálu, možnost využití stupňů i jako hlediště při kulturních akcích. Také stávající galerie s výhledem na řeku byla využita pro posezení hostů. Projekt počítal s odstavnými plochami pro kola.
Z průběhu stavby
Zásadní pro nás bylo dodržení technologie tvrdých cementových (teracových) omítek, které jsou typické pro mnoho funkcionalistických staveb. Jedná se o poměrně náročnou operaci vyžadující znalosti nejen práce s plastickým materiálem, ale i kamenických způsobů opracování.
Prováděly se tyto práce: Opravy teracových ploch pemrlováním, doplnění drobných výtluků a prasklin, přebroušení a obnovení původních rohových „šalírů“. Nové teracové prvky vyžadovaly opravu podkladu (jedná se vlastně o kompletní repliku zničené omítky). V místech, kde byla omítka v dobrém stavu, ale oddělena od podkladu, byla provedena injektáž a její přikotvení podkladu. Penetrace proti nasákavosti vodou.
Zámečnické konstrukce: Původní ocelové zábradlí je originálem vyrobeným pro tuto stavbu. Jedná se o poměrně složitě tvarované masivní, plné, čtvercové profily 40/40 mm. Jednotlivé profily jsou vzájemně spojeny ocelovými čepy. Zábradlí bylo ve velmi špatném stavu – zčásti chybělo, někde bylo silně zkorodované, někde zdeformované (padající stromy). Restaurování tohoto zábradlí bylo poměrně složitou a drahou záležitostí.
Ocelová okénka charakteristického tvaru (obdélník rozdělený na třetiny po výšce) vyrobená převážně z profilů L30/30 s jednoduchým zasklením se zčásti zachovala. Jejich stav a konstrukce ale neumožňovala jejich další použití (tepelně izolační vlastnosti). Proto byly nově osazeny repliky z hliníkových profilů s izolačním dvojsklem.
Nové prvky:
– Prosklená plocha fasády (trojskla do kovových rámů)
– Pohledový beton v přírodním odstínu – sokl, atika a vstupní portál
– Vnitřní podlaha je z litého teraca, stěny byly opatřeny stěrkou Pandomo
– Tartanová podlaha v červeném odstínu jako barevný kontrast k betonovým povrchům na vnější terase
– Čedič z lomu Dubičná byl použit na gabiony, jimiž je zajištěna stabilita svahu, na plotový protihlukový gabion, dále na mozaikovou dlažbu vnějších ramp a jako solitéry.
Instalace oběžného kola jako technické památky
Umístění památky v rekreační zóně umožňuje procházejícím prohlídku a navíc tvoří příjemný prvek, který dotváří atmosféru nábřeží. Protože se jedná o součást vodní elektrárny, byl zvolen břeh řeky. Použité materiály (stěny z monolitického betonu a těžká čedičová dlažba) jsou navrženy tak, aby působily přirozeně a vytvářely vhodné nerušící pozadí. Instalace navazuje na objekt Turistického centra a měla by být doplněna další součástí téhož technologického celku, a sice unikátním regulátorem otáček, který by měl stát u spodního vstupu.
Informační text na instalaci: Převodové kolo s pastorkem bylo součástí soustrojí Francisovy turbíny o výkonu 700 kW ve vodní elektrárně Miřejovice. Sloužilo k převodu energie od vlastní turbíny ke generátoru vyrábějícímu elektrický proud. Zajímavostí je šípové ozubení Citroen, jehož předností je tichý chod a malé opotřebení. Grafickým znázorněním tvaru tohoto ozubení vzniklo logo firmy, které je dodnes užíváno na všech automobilech této značky. Výrobcem turbiny byla firma Českomoravská Kolben. Celé zařízení bylo instalováno v letech 1924-1928 a pracovalo bez problémů až do roku 2011. V témže roce ho darovala firma ENERGO-PRO Czech s.r.o. městu Kralupy nad Vltavou jako pozoruhodnou technickou památku z blízkého okolí.
Autorská práva
Projekt získal Cenu za nejlepší realizaci veřejného prostoru v soutěži Stavba roku Středočeského kraje 2016
Kralupy Předmostí – Tutistické centrum
Autoři projektu: Ing. Tereza Kaňková, Ing. Jaroslav Kaňka; poluautorka Ing. Arch. Pavla Krásová
Dodavatel: BUILDING – LT, s.r.o., stavbyvedoucí Ing. Vladimír Stahr
Instalace oběžného kola: Ing. Jaroslav Kaňka
Budova má čtvrtkruhový půdorys, ohraničený konstrukcí mostu, a navazuje na původní věžovitou budovu, kterou jsme do novostavby začlenili. Vzhledem ke své výšce zůstala dominantou prostoru. Dělicí strop byl probourán, takže vznikl zajímavý věžovitý interiér, využitý jednak jako mohutný světlovod a jednak jako komín pro odvětrání vnitřního prostoru. V interiéru je počítáno zhruba se 25 místy k sezení. Technicky se jedná o ocelobetonovou stropní desku nesenou na jedné straně stávající opěrnou stěnou a štíhlými ocelovými sloupy po obvodě na straně druhé. Před sloupy je osazen vnější prosklený plášť z izolačních trojskel do hliníkových profilů.
Terasy jsme v maximální míře zachovali – rozděleny jsou na dvě úrovně, jež respektují stávající terén, odděleny jsou širokými schodišťovými stupni určenými k posezení. Toto uspořádání má mnoho výhod: přehledný prostor, využití celkové plochy areálu, možnost využití stupňů i jako hlediště při kulturních akcích. Také stávající galerie s výhledem na řeku byla využita pro posezení hostů. Projekt počítal s odstavnými plochami pro kola.
Z průběhu stavby
Zásadní pro nás bylo dodržení technologie tvrdých cementových (teracových) omítek, které jsou typické pro mnoho funkcionalistických staveb. Jedná se o poměrně náročnou operaci vyžadující znalosti nejen práce s plastickým materiálem, ale i kamenických způsobů opracování.
Prováděly se tyto práce: Opravy teracových ploch pemrlováním, doplnění drobných výtluků a prasklin, přebroušení a obnovení původních rohových „šalírů“. Nové teracové prvky vyžadovaly opravu podkladu (jedná se vlastně o kompletní repliku zničené omítky). V místech, kde byla omítka v dobrém stavu, ale oddělena od podkladu, byla provedena injektáž a její přikotvení podkladu. Penetrace proti nasákavosti vodou.
Zámečnické konstrukce: Původní ocelové zábradlí je originálem vyrobeným pro tuto stavbu. Jedná se o poměrně složitě tvarované masivní, plné, čtvercové profily 40/40 mm. Jednotlivé profily jsou vzájemně spojeny ocelovými čepy. Zábradlí bylo ve velmi špatném stavu – zčásti chybělo, někde bylo silně zkorodované, někde zdeformované (padající stromy). Restaurování tohoto zábradlí bylo poměrně složitou a drahou záležitostí.
Ocelová okénka charakteristického tvaru (obdélník rozdělený na třetiny po výšce) vyrobená převážně z profilů L30/30 s jednoduchým zasklením se zčásti zachovala. Jejich stav a konstrukce ale neumožňovala jejich další použití (tepelně izolační vlastnosti). Proto byly nově osazeny repliky z hliníkových profilů s izolačním dvojsklem.
Nové prvky:
– Prosklená plocha fasády (trojskla do kovových rámů)
– Pohledový beton v přírodním odstínu – sokl, atika a vstupní portál
– Vnitřní podlaha je z litého teraca, stěny byly opatřeny stěrkou Pandomo
– Tartanová podlaha v červeném odstínu jako barevný kontrast k betonovým povrchům na vnější terase
– Čedič z lomu Dubičná byl použit na gabiony, jimiž je zajištěna stabilita svahu, na plotový protihlukový gabion, dále na mozaikovou dlažbu vnějších ramp a jako solitéry.
Instalace oběžného kola jako technické památky
Umístění památky v rekreační zóně umožňuje procházejícím prohlídku a navíc tvoří příjemný prvek, který dotváří atmosféru nábřeží. Protože se jedná o součást vodní elektrárny, byl zvolen břeh řeky. Použité materiály (stěny z monolitického betonu a těžká čedičová dlažba) jsou navrženy tak, aby působily přirozeně a vytvářely vhodné nerušící pozadí. Instalace navazuje na objekt Turistického centra a měla by být doplněna další součástí téhož technologického celku, a sice unikátním regulátorem otáček, který by měl stát u spodního vstupu.
Informační text na instalaci: Převodové kolo s pastorkem bylo součástí soustrojí Francisovy turbíny o výkonu 700 kW ve vodní elektrárně Miřejovice. Sloužilo k převodu energie od vlastní turbíny ke generátoru vyrábějícímu elektrický proud. Zajímavostí je šípové ozubení Citroen, jehož předností je tichý chod a malé opotřebení. Grafickým znázorněním tvaru tohoto ozubení vzniklo logo firmy, které je dodnes užíváno na všech automobilech této značky. Výrobcem turbiny byla firma Českomoravská Kolben. Celé zařízení bylo instalováno v letech 1924-1928 a pracovalo bez problémů až do roku 2011. V témže roce ho darovala firma ENERGO-PRO Czech s.r.o. městu Kralupy nad Vltavou jako pozoruhodnou technickou památku z blízkého okolí.
Autorská práva
Projekt získal Cenu za nejlepší realizaci veřejného prostoru v soutěži Stavba roku Středočeského kraje 2016
Kralupy Předmostí – Tutistické centrum
Autoři projektu: Ing. Tereza Kaňková, Ing. Jaroslav Kaňka; poluautorka Ing. Arch. Pavla Krásová
Dodavatel: BUILDING – LT, s.r.o., stavbyvedoucí Ing. Vladimír Stahr
Instalace oběžného kola: Ing. Jaroslav Kaňka
Škoda, že místo parkových úprav a samý keřík nikoho nenapadlo vytvořit prostor pro zimní radovánky dětí. Ideální délka a prudkost svahu. Dojezd je královský a bezpečný.
Je to ideální orientace svahu. Kdybych byl zástupce města nebál bych se investice do sněžného děla. Zimní tržby kavárny by byly astronomické. RV