Obec
Hrusice nedaleko Prahy je spjatá s dílem malíře a spisovatele Josefa Lady,
který se tu narodil. Vznikaly zde jeho pohádky o kocouru Mikešovi, na jeho
obrazech poznáme hrusickou hospodu U Sejků, pozdně románský kostel sv. Václava
nebo budovu bývalé školy. Vesnice se od Ladových dob změnila, přesto, navzdory
nové výstavbě v okrajových částech obce, ještě zcela neztratila své
nezaměnitelné kouzlo a poetiku. Dochovaly se tu i původní stavby lidové
architektury.
Nový, zkolaudovaný, ale dosud neobývaný dům si v Hrusicích ke koupi vybrali
současní majitelé jednak právě s ohledem na příjemnou lokalitu, a pak také
proto, aby se vyhnuli časově náročné stavbě nového domu. Zakoupili katalogový
dům nedaleko návsi, plánovali udělat drobné úpravy terénu a interiéru, a s tím nás
také oslovili.
Dům
na první pohled vykazoval známky nekoncepčnosti, uspořádání vnitřních prostor
bylo vzhledem k zamýšlené funkci poměrně nelogické. Uměle navezená zemina
tvořila příkrý sráz a zabraňovala vjezdu do garáže. Francouzská okna z hlavní
obytné místnosti končila půl metru nad úrovní zahrady. Fasádu narušovaly
výklenky a sloupy. Nad vším tím trčela zvláštní, nepochopitelně složitě členitá
střecha. Dům svým vzhledem narušoval původní ráz vesnice.
V průběhu jednání nad návrhem menších úprav bylo nakonec rozhodnuto o kompletní
přestavbě domu právě tak, aby přirozeně zapadal do okolí. V návaznosti na
lidovou architekturu, kterou jsme se inspirovali, byla hlavním konceptem
přestavby jednoduchost až obyčejnost stavby. Na obrazech Josefa Lady vidíme
domy s dřevěným štítem, jednoduchým půdorysem, doškovou nebo červenou sedlovou
střechou. Lidová architektura se vždy obešla bez estetických prvků, které by
byly nad rámec funkčního požadavku. Na stavbu bývaly využívány, stejně jako v
našem případě, povětšinou místní zdroje. Takový dům, který by ale zároveň
splňoval současné představy o moderním celoročním bydlení na vesnici, nakonec z
návrhu vyšel.
Realizaci
přestavby jsme zajistili prostřednictvím vlastní stavební firmy MY76. Nejužší
spolupráce projekční a realizační složky se v tomto případě nadmíru osvědčila,
resp. ukázala jako nezbytná. Na mnohá úskalí se přišlo až v průběhu přestavby.
Byly odhaleny nevyhovující konstrukce, na které nebylo možné navázat. Napravit
bylo nutno také následky špatných technologických postupů. Původně použitý
materiál byl nekvalitní a při přestavbě ho nebylo navzdory předchozímu plánu a
maximální snaze možno dál použít. Stavba byla živelná a plány se během doby
několikrát pozměňovaly, přizpůsobovaly.
Dříve tvarově komplikovaný půdorys domu je nyní do tvaru písmene T. Garáž je
přestavěna na relaxační místnost se saunou, auta nyní parkují na zastřešeném
stání, které bylo zapuštěno do terénu a přirozeně propojuje dům, tedy jeho
spodní technické podlaží, s ulicí. Nově vzniklo zpevněné ohraničení pozemku v podobě
nároží z gabionu. Po obvodu domu se postupně snižuje, aby nepůsobilo jako
neprostupná hradba, ale plnilo pouze funkci zpevnění terénu tam, kde to bylo třeba.
Postupem času zaroste zelení a stane se domovem hmyzu a drobných živočichů.
Stejný kámen z lokálních zdrojů jako u nároží jsme použili i na vydláždění krytého
stání a chodníčků.
Dům je nově obezděný, zvýšily se tím fyzikální parametry a díky stavebním
úpravám získal kýžený jednoduchý tvar. Jako parafráze na hlazenou kletovanou
vápenou omítku bylo zvoleno dvouvrstvé terrazzo, probroušené na strukturu
drobných kamínků. Extrémně tvrdý a odolný materiál vydrží bez zásahů dlouho v nezměněném
stavu. Téměř v konečné fázi přestavby došlo i na přeměnu střechy z komplikované
změti valb a úžlabí na střechu jednoduchou sedlovou s čelními štíty. Na vrchní
části fasády tak vznikl tradiční štít. Z větší části je prostor za ním
prosklený. Před oknem jsou modřínové lamely, které se z boku fasády jeví jako
dřevěný obklad štítu. Nijak ovšem nebrání výhledu do okolí z podkrovní
místnosti, umožňuje ideální průchod světla. Pod střechou, kde se v původních
venkovských staveních skladovalo seno, vznikly obytné místnosti. Právě tomu
bylo potřeba štít přizpůsobit. Profilace dřevěné lamely jsou zopakovány i v
novém oplocení pozemku a v zastřešení pergoly.
Dispozice
vnitřních prostor je do T. Velký obývací pokoj je od kuchyně a jídelny částečně
prostorově oddělen, a to i díky sníženým podhledům v místech, kde se bylo nutné
vyrovnat s původní nevyhovující konstrukcí stropu. Prostor je snadno průchozí,
vyznívá jako vzdušný a otevřený. Podlahy jsou v obytných místnostech dubové
nebo z travertinu, v technickém podlaží je podlaha betonová. Tam, kde se dubová
podlaha potkává s travertinem, navazuje na sebe i kresba těchto dvou materiálů.
Travertin najdeme i v koupelně. Přechází plynule z podlahy na stěny.
Dominantním prvkem přízemního patra je ostrůvek v kuchyni. Umělecký objekt ze
čtyři sta let starého dubového dřeva, do kterého byla vsazena sklokeramická
deska s vestavnou digestoří. V ostrůvku je dutina na odvod vlhkosti z
digestoře. Tento sochařský prvek vážící 800 kg vytvořil Martin Papcún
navrstvením a obroušením objemných dubových trámů recyklovaných z demolice.
Kuchyňská linka je sestavena z bezúchytkových skříněk a zásuvek. Za některými
dvířky se skrývají původní nosné sloupy, za největšími komora. Kuchyň má
minimalistický vzhled, ale vše je po ruce, prostor je maximálně využitý.
Drobným designovým prvkem jsou mosazné pásky u paty linky, které vytvářejí
kontrast k bílým povrchům skříněk. Mosaz bude přirozeně stárnout, na některých
místech bude vyleštěná, jinde zoxiduje. Jde o detail, který prostor oživuje.
Krb, další výrazná část interiéru, je v obýváku zabudovaný do černé terrazzové
stěny a je oboustranný. Z chodby se čistí a přikládá dřevo. V pokoji už působí
jen jako hřejivá dekorace.
V
této kompletní přestavbě, která začala jako prostá úprava interiéru bez zásahu
do konstrukce domu, se dokonale odráží styl práce a celkový koncept našeho
ateliéru – vyžaduje v počáteční fázi projektu i v celém průběhu realizace
maximální komunikaci s klientem. Dále důraz na výběr materiálu, který splňuje
požadavky na kvalitu, udržitelnost, funkci i design, a speciální důraz na
detail. Jde o moderní dům, který vyhovuje představám o nadstandardním bydlení
na venkově. Zároveň svým vzhledem odkazuje k původní lidové architektuře a nevyčnívá
z původní zástavby. Díky energii vložené do úvodní fáze projektu, díky úsilí a
schopnostem realizační firmy MY76, a hlavně díky otevřenosti a přístupnosti
klienta, vznikl dům naprosto přesně vyhovující potřebám a představám jeho
současných obyvatel.
Autorská zpráva
Foto: Boysplaynice a archiv
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Na tuhle proměnu se chodím čas od času dívat a tiše žasnout. Krásné, víc takových domů na český venkov! 3
Děkuji autorům za proměnu daného místa.
Nechce se mi věřit, že se z takové |obludky| vyloupla tak pěkná stavba…..bravo!
Použití svislých dřevěných lamel na štítu je skvělý nápad pro zachování vesnického prostředí, kde by celoplošné prosklení bylo moc. A vsazení okna mezi lamely je parádní třešnička na dortu.
Dřevěný ostrůvek v kuchyni jen tiše závidím.