Vernisáž výstavy: ve
středu 11. 10. 2017 od 19:00 – Galerie současného umění a architektury – Dům
umění města České Budějovice
Přednáška autora: ve
středu 11. 10. 2017 od 17:00 – ve Studentském kostele sv. Rodiny – ul. Karla
IV. 22, České Budějovice
Výstava trvá: 12. 10. – 19. 11. 2017
Kurátor: Michal
Škoda
Je nám velkou ctí, že můžeme jako první v České republice
představit tvorbu renomovaného švýcarského architekta, kterým je Peter Märkli.
V loňském roce, také zde vystavující Adam Caruso, popisuje
Märkliho jako nonkonformistu, který vidí
svou roli v architektuře jako rozhovor s historií starou 2500 let.
Märkliho stavby vznikají pomalu, s velkou rozvážností a vyznačují
se osobitou poetikou. On sám je přesvědčen, že zásady klasicismu a proporčnosti
jsou vyjádřením revolučních myšlenek a ví, že být architektem neznamená pouhé
získání znalostí na univerzitě, nýbrž je to proces, který je nutno vstřebat, a také
to je celá zátěž historie, kterou je třeba zachovat. Svůj přístup jednou
popsal, jako když projektuje čtverec, v němž je jeden z úhlů lehce
chybný – není to dokonalé, ale dost dokonalé na to, aby vyjádřil vše, co o
čtverci potřebuje říci. Jde mu o napodobení proporcí a prostorů klasických
řádů, a věří, že pravidla existují z určitého důvodu. „ Pokud budu
vytvářet dveře, nejsou to jen dveře. Vím, že chcete vejít dovnitř a vyjít ven,
ale také se podíváte na míry a význam dveří a všechno okolo. To je větší část
profese“ .
Beatrice Galilee v souvislosti s Märklim mimo jiné uvádí: „Švýcarští
architekti byli obzvláště zdatní při přijímání moderních materiálů a starobylé
monumentálnosti. Celá Märkliho logika je založena na představě architektury
jako souvisle se vyvíjejícího kánonu zákona, který nelze odhodit. Avšak ve
Švýcarsku máte pocit, že nebyl odhozen. Švýcarsko se přes svou rozmanitost
jazyků a kultur nikdy nemuselo potýkat s prudkou industrializací, válečnou
zkázou nebo experimenty sociálního inženýrství šedesátých a sedmdesátých let,
kterými prošly jiné země. Důvod, proč se objevují a rychle staví mladí
architekti, které Märkli kritizuje, je to, že poptávka je vysoká, materiály a
výrobní procesy jdou rychle vpřed, a oni se přetvářejí v to, co chtějí
jejich klienti.“
Za Märkliho průlomovou stavbu lze považovat pozoruhodný dům > La
Congiunta < pro sochy Hanse Josephsona z roku 1992 v kantonu
Ticino. Od té doby se postupně objevují stavby od větších rozměrů, až po
komplexy. Namátkou lze vzpomenout Návštěvnické centrum společnosti Novartis
v Basileji (2006), či budovu New Synthes dokončenou v roce 2012
v Solothurn. Mimo to je autorem realizace řady bytových a rodinných domů a
má za sebou rovněž řadu výstav, jako například v rámci Architektonického
bienále v italských Benátkách 2012, Architektur Galerii Berlin 2005 a
2008, Museum of Art Tokyo 2008, Architekture Museum Basel, Gallery A4 Tokyo
2012, Betts Project London 2016 a 2017….
Peter Märkli (1953) vystudoval architekturu na ETH Curych, kde sám
později (v létech 2002 – 2015) působil jako profesor. Ještě na střední škole se setkal s architektem
Rudolfem Olgiatim (otcem Valeria Olgiatiho), který se stal jeho přítelem a
rádcem a právě od něho se naučil rozpoznávat základní prvky architektury.
Později během studií na ETH se seznámil se sochařem Hansem Josephsonem, který
jej učil, jak se dívat na sochařství, malířství a podnikli spolu řadu cest do
Itálie. V roce 1978 si založil vlastní atelier v Curychu. Velký vliv
na Märkliho měla návštěva Saintonge ve Francii a cesta, kterou podnikl po
venkovských vilách Palladia.
Velice důležitou rolí v tvorbě Patera Märkliho je kresba. Ta není
jen otázkou návrhové kresby, ale především základní studií pro jeho práci. Tyto
kresby povětšinou nemají podobu Märkliho realizovaných staveb, mají v sobě
však výraznou grafickou kvalitu, velice osobitý rukopis, poetiku plnou emocí a
schopnosti poodhalit nám autorovu vizi i inspirační momenty. On sám je toho názoru, že architektura je
kategorií umění. Akceptuje, že jako architekt má striktnější projevy, ale dotýká
se vizuálního dopadu své architektury tím samým způsobem, jak analyzuje masu
sochy nebo kompozici malby.
Märkliho kresby vznikají povětšinou v jeho malém curyšském
atelieru. Především abstraktní motivy, krajiny a představy o fasádách se
stávají základem pozdějších projektů. Ač
velká řada kreseb s žádným projektem není spojená, její existence je však
nezbytná pro samotný autorův tvůrčí proces. Nezabývá se v danou chvíli
materiály, stíny, ale de facto jen proporcemi. Po finálním zvážení řeší půdorys
kresbami silnou čarou v měřítku 1:100, vytvoří průřez 1:20 a kresby posílá
svým zaměstnancům do druhého, samostatného atelieru, kteří připravují technické
nákresy a projekt pro stavbu.
Právě kresby vybrané z období sahajícího od roku 1980 až do
současnosti jsou také základem českobudějovické výstavy, která tak nabízí
přesvědčivý obraz o způsobu uvažování architekta, jenž nás tak vtahuje do svého
poetického světa…
Sám Märkli ke svým kresbám říká: „ Skica je zárodek myšlenky, která
ještě neobsahuje detaily. Skicu je třeba vytvářet v malých rozměrech, aby
se zabránilo rozvinutí určitých detailů. Je to jako když spisovatel přichází
s nápadem na román. Může mít ujasněné, že v románu budou tři hlavní
postavy, ale ještě neví, jak se bude vyvíjet dějová linie. Vždy když máte motiv
či nápad, čeká vás spousta kreslení, než se k nim propracujete až do
konce. Mohli byste jich udělat deset a dívat se, a najednou si v ten
moment uvědomíte, že již víte dost, a věc je hotova. K takové sérii se pak
můžete vrátit i mnohem později. I to je docela možné. Dvacet let poté, co jsem
vytvořil sérii fasád sestavenou ze čtverců – různých čtverců, nikoliv
pravidelných – jsem postavil dům s použitím stejného motivu. Ta budova,
situace i krajina, všechny tuto fasádu potřebovaly“.
Galerie současného umění a
architektury
/ Dům umění města České Budějovice /
www.dumumenicb.cz
Myslím, že tvrzení "Počet a rozmístění parkovacích stání bude řešeno s ohledem na místní podmínky a potřeby." je nesplnitelný slib.…
Dobry den,mate prosim jeste v nabidce ronde block? Dekuji Sindelarova
Studie proveditelnosti je nezávazný dokument typu "slibem nezarmoutíš" a už vůbec se v něm nemluví o termínech. Železniční most je…
Tak doufám, že tímto projektem je zachráněn ikonický železniční most pod Vyšehradem - dvakrát za sebou vyhlášená kulturní a technická…
Tak tedy doufám, že tímto projektem je zachráněna (dvakrát za sebou vyhlášená) ikonická kulturní a technická památka - železniční most…