Při povodních prý majitelé kanceláří ponesou náklady na evakuaci

Pokud se do Prahy opět přižene velká voda, ponesou náklady na evakuaci nových kancelářských budov v záplavových oblastech jejich majitelé. ČTK to s odvoláním na takzvaný vodní zákon řekl tiskový mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf.

Majitelé kancelářských budov v záplavových oblastech v rozhodování o evakuaci nebudou mít na výběr. "S evakuací se v těchto objektech počítá stejně jako v jiných oblastech města chráněných protipovodňovými opatřeními," uvedl Wolf. Evakuace prý přitom nemusí být vyhlášena jen z bezpečnostních důvodů, ale také pokud nebude při živelní katastrofě fungovat infrastruktura, jako je elektřina, plyn, voda nebo kanalizace.
Novým developerským projektům v citlivých oblastech, jako je například Rohanský ostrov nebo Modřany, však zároveň magistrát vychází vstříc tím, že v nich sám protipovodňová opatření buduje. Podle developerů by to pro ně samotné byla příliš nákladná záležitost. "Protipovodňová opatření jsou tak nákladná, že by to zásadně ovlivnilo ekonomiku celého projekt," řekl ČTK mluvčí developerské společnosti Sekyra Group Radek Polák. Do výstavby kancelářského a bytového souboru na Rohanském ostrově plánuje Sekyra investici ve výši 15 miliard korun.
Obrana před záplavami by měla být v případě Rohanského ostrova hotova ještě dřív, než se poprvé kopne do země. To Sekyra plánuje nejdříve za rok a půl.
Majitelé kanceláří budou také zřejmě muset počítat s vyšším pojistným. "Určitě to nebude nepojistitelné," řekla ČTK k Rohanskému ostrovu Dagmar Koutská z tiskového odboru České pojišťovny. "Developeři ví, že tam voda byla a že s tím pojišťovny budou počítat," podotkla.
Výše pojistného se odvíjí právě od zařazení do konkrétního záplavového pásma. Rozhoduje nadmořská výše, blízkost vodního toku nebo dřívější případy povodní v dané lokalitě. Například první pásmo je podle Koutské pojistitelné bez problémů, ve druhém a třetím pásmu si pojišťovna k pojistce připočítá ještě deset až 20 procent navíc, nemovitosti ve čtvrtém pásmu jsou již proti povodním nepojistitelné.
Na financování určitých zásahů nutných během případné evakuace se podle Koutské pojistit lze. "Jde o účelně vynaložené náklady na odvrácení nebo snížení škody, například přestěhování zásob nebo výpočetní techniky," vysvětlila.
Chybějící ochrana před povodněmi byla prý hlavní příčinou, proč se dříve investoři pražským záplavovým oblastem vyhýbali. "Nikdo tam moc nechtěl dávat peníze, protože kvůli absenci protipovodňových opatření nebylo jisté, že nedojde k poškození investice," řekl Polák.


Zdroj: ČTK, Daniel Novák dvd, 9. 7. 2008.