Příběh paneláku

Od 15. října 2015 do 3. ledna 2016 se v Ostravě představí exteriérová výstava Příběh paneláku v Moravskoslezském kraji, která přiblíží historii a současnost vybraných panelových sídlišť v Ostravě (Zábřeh, V. obvod Poruby, Jindřiška), v Karviné (Ráj) a v Havířově (Podlesí). Tato výstava, volně přístupná široké veřejnosti v Husově sadu, je šestou výstavou z putovního cyklu věnovaného vybraným panelovým sídlištím v jednotlivých krajích České republiky.

„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková (Zadražilová) z Uměleckoprůmyslového musea v Praze.„Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciála pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává.

Exteriérová výstava návštěvníky seznamuje se třemi panelovými sídlišti přímo v krajskémměstě a po jednom sídlišti z Havířova a z Karviné. Jedno z nejstarších tuzemských sídlišť senachází v Ostravě-Zábřehu. Jeho dějiny se začaly psát roku 1946, kdy významný meziválečnýarchitekt Jiří Štursa navrhl funkcionalistické Vzorné sídliště u Bělského lesa s komfortnímibyty. Během tří desetiletí se rozrostlo do velikosti okresního města, uplatnily se tu nejrůznějšípanelové soustavy a dnes zde žije více než dvacet tisíc obyvatel. Pátý obvod Ostravy-Poruby reprezentuje sídliště pozdního modernismu první poloviny 60. let s pravoúhlouskladbou deskových a bodových domů, které mají přiznanou panelovou strukturu. Zajímavýje i princip členění obytného celku na tzv. mikrorajóny. Dominantou ostravského sídliště Jindřiška, nacházejícího se v centru města, je dvaadvaceti patrový montovaný obytný dům postavený jako experiment ve druhé polovině 60. let.

Největší sledované sídliště v kraji, karvinský Ráj, se budoval od druhé poloviny 50. let jakohornické sídliště, dnes v něm žije zhruba polovina obyvatel města. V 60. letech byly navrženyatypické výškové obytné domy a budovy občanské vybavenosti, které akcentují důležitámísta sídliště. Havířovské sídliště Podlesí z 60. let odkazuje ke skandinávské inspiraci jak promyšleným umístěním v krajině, tak i zakomponováním rokle s lesoparkem do struktury obytného celku.

Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobemrozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Skřivánková.

Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí:Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, architektů, urbanistů,památkářů, demografů, sociologů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálněprojekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI).

Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textůa publikací je hlavním výstupem projektu série třinácti výstav v jednotlivých krajskýchměstech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze. Výstavní cyklus je určenzájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Expozice podle návrhu architektonického ateliéruA1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovanéhopanelového městečka. Šest volně stojících prvků z lehčeného betonu vyrobila na mírupro účely projektu firma LIAS Vintířov. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.

Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let,a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky a obyvateli těchto sídlištních celků, ale také mezi současnými umělci a lidmi, které zajímá z nejrůznějších aspektů vývoj moderního města.
tisková zpráva