Z diskusního setkání
„Architektura a krajina ve městě“, které se uskutečnilo dne 25. 2. 2020
v CAMP v Praze, vyplynulo, že modrozelená infrastruktura zůstává pro
investory, ale i projektanty relativně novým, byť stále aktuálnějším tématem.
Vhodně navržená opatření napomáhají výstavbě udržitelné architektury i
adaptabilitě na klimatické změny v urbanizované krajině.
Ještě
donedávna byla architektura často vnímána odděleně od krajiny. Protože ale dochází
k prolínání těchto částí prostředí, je třeba hledat cesty k jejich harmonickému
soužití. Díky němu se mohou například realizovat opatření vedoucí k adaptabilitě
na klimatické změny i k udržitelnosti staveb. Předmětem bouřlivých diskusí je
aktuálně především návrat přirozeného vodního režimu do urbanizovaného
prostředí.
Podle názoru Petra Valdmana,
ředitele Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR), ale není nutné vnímat
klimatické změny pouze jako hrozbu:
„Každá hrozba zároveň generuje příležitost. Spíše než omezování a nastavování
mantinelů předpisy považuji za důležité provádět osvětu veřejnosti a motivovat
architekty k navrhování a realizování vhodných opatření“. Tématem není
jen zachycování dešťové vody, ale její udržení v krajině, přizpůsobení se
novému rozložení srážek v roce. Ve své přednášce proto na příkladech představil
význam a přínos „modrozelených opatření“ v urbanizovaných územích –
náměstí v Moravském Písku se zasakovacími prvky, zasakovací průlehy
v Bruntále, zachytávání dešťové vody v základní škole v Praze 4
atd. Mezi příklady kvalitních udržitelných staveb (které kladou důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie,
efektivně nakládají s odpady, využívají srážkovou vodu a recyklují vodu
šedou) upozornil na pražský bytový komplex Luka Living, dům s mokřadní
střechou na Letné, Otevřenou zahradu v Brně, pasivní základní školu
v Psárech atd. „SFŽP ČR již
podpořilo stovky projektů modrozelené infrastruktury a adaptace na klimatické
změny. Realizováno bylo díky národním či evropským dotacím více než
100 000 nových ekologických kotlů, 6 500 nádrží na dešťovou vodu, tisíce
zelených či vodních prvků a mnoho
dalších projektů“, shrnul svou přednášku Petr Valdman.
Pilotní
projekt adaptace na klimatické změny podporovaný městem vzniká v pražském
Hloubětíně. Na původním brownfieldu zde vyrůstají nové rezidenční čtvrti SUOMI
a LAPPI, jejichž benefitem bude rekultivovaný meandr říčky Rokytky se zeleným
pásem v bezprostřední blízkosti bytových domů. Rezidenční areál navazuje
na zeleň v okolí koryta řeky a protahuje ji až do náměstí ve středu zastavovaného
území. Každý bytový dům má navíc svou soukromou zeleň. V tomto projektu se
podařilo zvýšit biodiverzitu krajiny a regulovat průtok dešťové vody, zvětšit
rozsah vodního toku a kultivovat centrální zasakovací prostor – pomocí průlehů,
koryt, vsakovacích luk, retenčních nádrží atd. „ Při řešení v areálu Suomi Hloubětín využil developer YIT Stavo zkušeností,
které získal při testování svého dokončeného rezidenční areálu Koivu Zličín v
Praze 5, kde je realizován komplexní systém odvodu dešťových vod“, vysvětlil
při své prezentaci projektu Petr Altmann, Area Project Manager z YIT Stavo.
Jaromír Hainc, ředitel Sekce
detailu města na IPR Praha, v kontextu plánovaných revitalizací
v metropoli upozornil na
náročnost dosažení koncensu mezi požadavky 57 pražských městských částí, 22
stavebních úřadů, 435 obcí přilehlých k Praze a IPR Praha. Představil ve
svém vystoupení mimo jiné konkrétní pozitivní příklady z metropole, např. pilotní
projekt revitalizace pražských sídlišť – vnitrobloku Vybíralova a také koncepci
Císařského ostrova, kde vzniká protipovodňová ochrana i kultivace celého
nábřeží. Připomenul také studii tzv. Hradebního korza v centru Prahy, u
něhož je prověřována výsadba různých typů stromů a jejich vliv na proudění
vzduchu ulicemi.
V panelové diskusi,
která následovala po úvodních přednáškách, vystoupili krajinářská architektka Markéta Veličková, dále Antonín Lupíšek, vedoucí oddělení
Architektury a životního prostředí na ČVUT UCEEB,
architekt Pavel
Buryška z ateliéru XTOPIX a architekt Petr
Jehlík ze společnosti Fiala + Nemec. Přítomní se shodli, že téma modrozelených
opatření se všichni teprve učí. „Ještě
před 10 lety o něm nikdo nemluvil“, říká Markéta Veličková, kterou doplnil
Petr Jehlík: „Když jsme v roce 2012
začali navrhovat palác Drn na Národní třídě, byly diskuse o zelené fasádě
v památkové rezervaci náročné. Příroda ale proměňuje tváře domů, dobře se
s architekturou doplňuje a vždy jí bude slušet“. Antonín Lupíšek
z vlastní zkušenosti ví, že: „Na UCEEB se stále častěji obracejí
developeři, kteří si začínají uvědomovat výhody vegetace na fasádách i
střechách pro ochlazování budov, stejně jako přínosy správného hospodaření
s vodou pro město.“
Přítomní architekti a krajinářští architekti jsou
přesvědčeni, že je při návrhu řešení veřejného prostoru nutné spolupracovat se
specialisty, především se šikovnými dopravními inženýry i vodohospodáři, a
zároveň musí zadavatel včas nechat zpracovat také management údržby
zelenomodrých opatření. „Stromy jsou
nejlepší klimatizace“, říká Markéta Veličková. „Ale jsou zároveň stavbou, která potřebuje reagovat na stávající
infrastrukturu města. Vysazování alejí a stromořadí ve městech může být někdy kvůli
podzemním vedením či archeologickým vykopávkám velmi komplikované“, dodává.
Stejně tak může být problém umisťování retenčních nádrží pod terén.
Pavel Buryška upozornil, že by měly existovat dotační
tituly, které by podporovaly komplexní řešení území – tedy části nad povrchem i
pod terénem. Podle sdělení Petra Valdmana se s takovými programy počítá a
jsou již v přípravě. Moderátora akce Jiřího Jaroše zajímalo, zda lze měřit
efektivitu zelených opatření na budovách. Ing. Lupíšek oznámil, že UCEEB
monitoruje a zkoumá 30 typů různých zelených střech, včetně dopadů v případě
jejich nedostatečné či nesprávné údržby. Ostatně na údržbu veřejného prostoru
upozornil i Petr Altmann. Posteskl si, že přestože developeři zainvestují
realizaci modrozeleného opatření, městská část si tento veřejný prostor nemá
odvahu převzít, jelikož nemá finanční prostředky na jeho údržbu.
Součástí
akce organizované ABF, a. s., bylo rovněž zahájení 12. ročníku soutěže pro
mladé a začínající architekty do 33 let YOUNG ARCHITECT AWARD 2020, jejímž
tématem je právě Architektura a krajina ve městě. Výsledky soutěže budou
slavnostně zveřejněny dne 8. září 2020 – více viz www.yaa.cz.
tisková zpráva
Související články:
Architektura a krajina ve městě 21.2.2020
Existuje zde určitá špička české architektury, ale mně trápí ty desítky podprůměrných architektonických ateliérů , lokalizovaných hlavně v Praze. Pomocí…
Filozofů není nikdy dost. ;-) A ostatní školy (zejména ty technické) se o své studenty budou muset asi víc poprat...…
Není to moc pozitivní čtení, jakkoliv stavebně to jistě hodnotu má. Ale ptám se, jak moc potřebujeme další filozofy, když…
Nadační fond prostě odmítá připustit, že starý nýtovaný most nemůže přes veškerou snahu vyhovět potřebám současné (a tím spíš budoucí)…
Dali jste Pardubičákům něco, díky čemu moou být na své město hrdí.