Plocha zelených střech v ČR loni meziročně vzrostla o 15 procent

(ČTK) – O zhruba 15 procent na 130.000 metrů čtverečních vzrostla loni plocha tzv. zelených střech v ČR. Budovy s těmito střechami, které jsou částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou, se nacházejí hlavně v Praze, Plzni, Olomouci nebo Ostravě. Vyplývá to z údajů Asociace výrobců minerální izolace (AVMI), které dne 19. září 2016 zveřejnila v tiskové zprávě.

„Zásadním a velmi pozitivním trendem je především nárůst počtu zadavatelů ze státního sektoru, měst a obcí. Lze to přičíst jak loňským vlnám veder, tak hledání vhodných řešení pro hospodaření s vodou, akumulaci dešťové vody a problematice zadržování vody v krajině obecně,“ uvedla předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně Jitka Dostálová. Celková plocha 130.000 metrů čtverečních představuje velikost zhruba dvou spartakiádních stadionů v Praze na Strahově. Zřejmě největší zelenou střechu s rozlohou zhruba 14.500 metrů čtverečních má obchodní centrum Nový Smíchov v Praze 5, dodala.

Podle architektky Marcely Kubů z AVMI zelené střechy okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a tím narušují tepelné ostrovy obsahující převážně asfalt a beton. Například v Praze je celoroční průměrná teplota oproti okolní přírodě zhruba o 2,5 stupně Celsia vyšší. „Teplotní rozdíl přitom může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až deset stupňů. Což je dané tím, že budovy naakumulují teplo za celý den,“ doplnila Kubů.

Podle Dostálové teplota povrchu střechy s vegetačním krytem ani v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci. Největší nedostatek zelených střech podle Dostálové představuje jejich hmotnost a tím zvýšené nároky na statiku střechy.

Asociace výrobců minerální izolace působí na českém trhu od roku 2009. Její členové reprezentují více než 90 procent tuzemského trhu s minerálně vláknitými izolačními materiály ve stavebnictví. Jde například o minerální čedičovou nebo skelnou vatu. Tyto materiály mají využití například právě při stavbě zelených střech. Jejich výhodou je nižší hmotnost než u běžné zeminy.