Plzeň v proměnách času

Plzeňské památkové rezervaci je 20 let, připomíná to výstava velkoplošných snímků.
Smetanovy sady, 9. 6. – 30. 7.

Dvě desetiletí obnovy, rekonstrukcí a navracení tváře památkám v centru Plzně připomíná včera otevřená výstava velkoplošných snímků ke 20 letům městské památkové rezervace. Celkem 21 fotografií v přírodní galerii v sadovém okruhu v historickém jádru nabízí porovnání pohledů na náměstí Republiky, Velkou synagogu, Bílé nároží, františkánský klášter a další památky před 20 lety a nyní, řekl ČTK autor libreta výstavy, vedoucí památkové péče magistrátu Petr Marovič.

„Největší vliv na regeneraci města měl rok 1989, po němž památky získali konkrétní vlastníci. To byl základní počin a stimul k opravám, protože jinak by nebyla šance se někam pohnout,“ míní Marovič. Památkáři se od začátku setkávali s různými názory majitelů, od nadšení a dojetí z navrácení domu lidem, kteří ho pamatovali ještě jako rodinný majetek, až po snahu některých dědiců bez osobních vzpomínek starý dům nejraději odstranit a postavit na jeho místě novostavbu.

„Na úvod to stálo dost přesvědčování a vysvětlování, co je to městská památková rezervace, v další fázi bylo potřeba ujednotit se v přístupu k regeneraci. Shodnout se na období, do jehož podoby bude památková rezervace materiály, povrchy, mobiliářem a celkovou atmosférou ladit,“ popsal památkář.

V Plzni zvítězila jednoznačně doba z přelomu 19. a 20. století, kdy se gotické město po mohutné přestavbě změnilo na jedno z nejmodernějších sídel Rakouska-Uherska. Období odpovídají lampy, materiál chodníků, fasády a podobně. Styl je už tak zažitý, že se Marovič nebojí, že by ho projektanty nebo politiky napadlo měnit.

Historické jádro Plzně čítá na 300 objektů, z toho 90 má svou vlastní památkovou ochranu. I když obnova památek je finančně náročný běh na dlouho trať, v Plzni se podle Maroviče podařilo regenerovat v památkové rezervaci asi 65 procent veřejných prostranství. „Zbývá dotvořit 35 procent, to jsou například zbytky části městských sadů, ulice Perlová, Veleslavínova a Sedláčkova,“ vyjmenoval památkář. Cení si toho, že Plzeň přistupovala poměrně velkoryse k obnově veřejných prostranství, která vytvářejí příznivé klima pro obyvatele i turisty. „Rok 1989 nastartoval regeneraci ve všech městech, Plzeň rozhodně nepatří na chvost,“ uzavřel.

Zdroj: Zpráva ČTK 9.6.2009