Plzeň zatím státu nevrátí dům s cenným interiérem od Loose

(ČTK) – Plzeň zatím nevrátí ministerstvu obrany dům na Klatovské třídě 19 s cennými interiéry od Adolfa Loose. Dům převedlo ministerstvo na město bezúplatně v roce 2005 s podmínkou, že ho Plzeň opraví a bude využívat pro služby obyvatel. Město změnilo plány na využití, zatím ale s celkovou opravou odhadovanou na víc než 90 milionů korun ani nezačalo. Protože podle původní dohody měla Plzeň vše stihnout do roku 2015, radní navrhli objekt vrátit státu. Zastupitelé to ale neschválili. Město se bude snažit dál vyjednávat, co přesně bude dál, není jasné, řekl dnes novinářům primátor Martin Zrzavecký (ČSSD).

Klatovská 19: realizace 1931-32 Objekt v předchozích letech vlastnila armáda, od roku 2009 město Plzeň. V 1. patře se nacházejí tři místnosti, hudební salon s krbem, velký salon a jídelna.
Radnice se nejdřív pokusila vyjednat s ministerstvem prodloužení lhůty do roku 2020. Ministerstvo ale chtělo záruky, například projekt, který by prokázal záměr provést rekonstrukci, garanci financování nebo zařazení rekonstrukce do rozpočtových priorit města. To ale Plzeň není momentálně schopná dodat, a proto radní, byť prý neradi, navrhli vrácení domu.

Plzeň v uplynulých letech opravila několik Loosových interiérů, jejich rekonstrukce se vždy vešla do pěti milionů. Soubor interiérů se stal jedním s velkých lákadel a architektonických pokladů města. Náklady na dům na Klatovské 19 jsou tak vysoké proto, že nelze opravit jen samotný mimořádně ceněný interiér, ale je třeba opravit celý dům.

Zatím není jasné, jaký bude další postup. Město chce dál jednat s ministerstvem. Smlouva z roku 2005 obsahuje za nedodržení podmínek i pokutu pro město ve výši asi 4,6 milionů korun, což je hodnota domu. Smlouva ale není jasná a neříká například, zda po zaplacení pokuty se dům vrátí ministerstvu nebo zůstane městu.

Objekt chtěla Plzeň původně využít pro vydávání průkazů, později plán změnila a zamýšlela tam přesunout Muzeum generála Pattona a vytvořit expozice k odsunutým židovským rodinám a k válečné historii Plzně. I z toho ale sešlo. Zrzavecký přiznal, že radnice si zatím neví rady, jak objekt na hlavní rušné třídě využít. Potřebné peníze na rekonstrucki dalo město v minulých letech na jiné projekty. "Teď nás to doběhlo," připustil.

I když někteří zastupitelé tvrdili, že stát nebude mít o zchátralý dům zájem, památkáři se bojí, že by si mohl někdo koupit. Podle městského památkáře Petra Maroviče už město Loose celosvětově zpopularizovalo. Kvůli jeho interiérům přijely do Plzně stovky zahraničních novinářů. Bojí se proto, že pokud dům Plzeň vrátí a stát by ho prodal, koupí ho soukromník, který už nemusí interiér zpřístupnit. Klíčový je pozůstatek bytu Huga Semlera v prvním patře. Loos jeho úpravy realizoval začátkem 30. let 20. století. Stěžejním je hlavně hudební pokoj. Podle expertů je nejspíš poslední z Loosových prací v Plzni, patří však do nejvýznamnějšího souboru Loosových realizací v celé Evropě.

Související články:

 

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*