„Oficiální vyjádření očekáváme, ale s ohledem na dílčí zprávy to vypadá, že by se vyplatilo oba pylony vybourat sbíječkou a nahradit novými žulovými kvádry,“ řekl starosta třetího obvodu Radislav Neubauer (ČSSD). I kdyby se oprava poškozeného pylonu ukázala jako schůdná, až výměnou kvádrů by byl podle starosty definitivně bezpečný. Znamenalo by to ale několikamilionovou investici a nejspíš i dohady o nové podobě památníku.
„Bylo by to politické rozhodnutí,“ míní projektant současného monumentu architekt Jan Soukup. Je jedním ze členů týmu odborníků, kteří provedená měření v pylonech vyhodnocují. Prozatím navrhl jejich zabandážování.
„Je to průšvih,“ řekl primátor Martin Zrzavecký (ČSSD). Před definitivním rozhodnutím chce počkat na verdikt odborníků. Připouští však, že letošní Slavnosti svobody to může zkomplikovat. Zejména pietní akt u pomníku, který už je kvůli bezpečnosti obehnán zátarasy.
Náhradním řešením by bylo přesunutí aktu k loni odhalenému památníku generálu Pattonovi v sadovém okruhu u Velkého divadla. Představuje generálův profil a mezi lidmi vzbudil rozruch. Radnice už oznámila, že při letošních květnových oslavách bude chybět i tradiční konvoj historických vozidel Convoy of Liberty.
Žula na pomník byla vytěžena v lomu Řásná u Mrákotína, kamenné kvádry darovala po revoluci městu soukromá firma. Základní kámen pomníku byl položený už v roce 1990.
Tisková zpráva města Plzeň:
Plzeň bude chtít nahradit poškozené pylony pomníku Díky, Ameriko! novými
Vedení města Plzně se dnes jednomyslně shodlo na tom, že nejvhodnějším řešením ve vztahu k poškozeným pylonům pomníku Díky, Ameriko! bude jejich výměna za nové. Podle znaleckých posudků je stav pylonů špatný, úřad proto nyní zpracovává technické řešení toho, jak je co nejdříve zajistit, aby neohrozily zdraví a bezpečí občanů. Současně magistrát začal pracovat na přípravách výběrového řízení a hledá zdroje, z nichž by bylo možné zaplatit zhotovení nového památníku. Jeho podoba se měnit nebude.
„Stav žulových pylonů není dobrý, chceme je proto vyměnit, nikoliv opravovat. Tato věc je nyní naší prioritou, úřad už proto zpracovává podklady potřebné pro veškerá následující rozhodnutí. Současně rozbíháme přípravy zajištění poškozeného památníku, musíme ochránit občany,“ uvedl primátor Martin Zrzavecký. O svém stanovisku už radnice informovala centrální městský obvod, na jehož území se památník nachází a jehož vedení magistrát na problém upozornilo.
Bezpečnostní opatření, která doplní zatím instalované kovové zábrany kolem pomníku, by měla být přijata v řádu dnů. Podle primátora odpovědnost za řešení situace převzal Odbor investic Magistrátu města Plzně. Co se týká případné ceny nových pylonů, tedy zhotovení nového památníku, odhaduje se na několik milionů korun. „Necháme dopracovat posudky znalců k ceně,“ doplnil primátor. K vypsání výběrového řízení na zhotovitele bude nutný souhlas zastupitelů města.
Podle prvního náměstka primátora Martina Baxy nyní radnice také začíná hledat záložní variantu toho, kde v rámci květnových Slavností svobody uspořádá tradiční pietní akt, jenž se konal právě u památníku na rohu Americké a Klatovské ulice.
V souvislosti s prasklinami, které se v žulových pylonech objevily, se také město začne zabývat zatížením Klatovské ulice kamiony. „Budeme prověřovat trasování těžkotonážních vozů po Plzni,“ uvedl náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí Petr Náhlík. Podle něj mohou mít vliv na stav památníku mimo jiné právě i otřesy způsobené nákladními automobily při zastavování na světelně řízené křižovatce U Práce.
Doplněno Stavbaweb:
Pomník Americké armády v Plzni
Historie pomníku osvobození Plzně americkou armádou se datuje do doby těsně po válce. V roce 1946 proběhla výtvarná soutěž, z níž vyšel vítězně návrh akademického sochaře Oskara Kozáka. Ještě téhož roku byl položen základní kámen, který se po květnových demonstracích v roce 1948 dočkal pravděpodobně převozu na neznámou skládku. V roce 1990 byl základní kámen pomníku opět položen u příležitosti návštěvy prezidenta Václava Havla a americké velvyslankyně Shirley Temple-Blackové. Roku 1993 byla vyhlášena nová soutěž o autorství monumentu, které se zúčastnilo padesát autorů. Návrh Vladimíra Preclíka, který porota vybrala, se však nesetkal s kladnou odezvou veřejnosti. Vedení plzeňské radnice tedy uspořádalo pracovní workshop, otevřený všem zainteresovaným, kde měla být idea pomníku důkladně prodiskutována. Z diskusí nakonec vykrystalizovala forma dvou monumentálních pylonů akceptovaná i veřejností, jíž dal konkrétní podobu architekt Jan Soukup, bronzové prvky jsou dílem Františka Bálka. Vzhledem k nestandardnímu postupu při vytváření návrhu pomníku byli všichni, kdo na tomto řešení pracovali, zavázáni k tomu, aby se k autorství nehlásili. Pomník Díky, Ameriko!, odhalený v roce 1995, je tak dnes brán jako kolektivní anonymní práce.
zdroj: mistapametinaroda.cz
Podrobné informace o pomníku najdete i na stránkách sochařství.info.
Chápu…kolektivní nevina.