„Škola v Českobrodské je příkladem toho, kdy osvícený veřejný investor řešil rekonstrukci z pohledu udržitelnosti komplexně, což je velmi důležité. Cílem zde nebyly jen energetické úspory, na které jsou obvykle vázány dotace, ale dosažení celkové šetrnosti k životnímu prostředí. Stavba tak využívá například zelenou střechu nebo obvodový plášť s nízkou uhlíkovou stopou. Projekt navíc nezapomíná ani na uživatelský komfort a řeší i kvalitu osvětlení, akustiky a vzduchu s pomocí řízeného větrání,“ řekla ke stavbě výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.
Rada se věnuje tématu šetrných úprav školských zařízení dlouhodobě v rámci svého projektu Zdravá škola. Pražský radní Vít Šimral ocenil především spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT. Z pilotního projektu, který Praha financovala z dotačního programu Praha Pól růstu, se podle něho chce vedení metropole poučit a do budoucna vycházet při vypisování zakázek na rekonstrukce a výstavbu škol na svém území. Podle něho je totiž zásadní nejen to, aby budovy škol byly energeticky úsporné, ale také to, aby nabízely i určitý uživatelský komfort. „Aby se v nich děti učily v prostředí, které je pohodlné z hlediska akustiky, teploty a celé řady dalších faktorů,“ vysvětlil pražský radní. Rekonstrukce získala nejvyšší možné ohodnocení v rámci certifikačního systému SBToolCZ.
Společnost ECOTEN jako autor projektu (architekti, projektanti, energetičtí specialisté a certifikovaná osoba SBToolCZ v „jedné osobě“) vytvořili zcela novou koncepci školy, tj. od dispozičního řešení, které lépe odpovídá současným požadavkům, až po zpracování prováděcí dokumentace stavby optimalizovanou z hlediska udržitelnosti, tj. zlatého certifikátu SBToolCZ. Podle Michala Bureše z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT je unikátní především fasáda budovy, která je tvořena systémem ENVILOP, který je z 95 procent tvořen na bázi dřeva a je výsledkem českého aplikované výzkumu na UCEEB ČVUT. Tento systém nahradil původní klasické řešení tzv. Boletických panelů ze 70 let. Jejich odstranění bylo poměrně nákladné s ohledem na obsahovaný azbest. Architekti zde také velmi intenzivně pracovali se zelení. Budova má zelenou střechu a na západní a jižní straně bude také fasáda porostlá zelení. Počítá se s inteligentním řešením úspor vody. „Akumuluje se zde dešťová voda, shromažďuje odpadní šedá voda ze sprch a po přečištění se používá na splachování toalet,“ dodala Romana Widder z firmy Koncept Ekotech.
K vytápění budou použita tepelná čerpadla. Budova vyrábí elektřinu ze slunce v elektrárně s výkonem 150 kWp. „Na střechách i fasádách jsou umístěny fotovoltaické panely a bateriové úložiště má kapacitu 300 kWh,“ vysvětlil Jiří Tencar ze společnosti ECOTEN. S PRE provozovatel vyjednal dynamickou cenu za elektřinu, kde prioritou je zajistit soběstačnost budovy a až následné přebytky prodávat do sítě, a to podle aktuální spotové ceny energie dojednávané den dopředu.
Důraz byl kladen na akustiku, což je velmi častý problém ve školách. „Akustické podhledy zde tedy řeší délku dozvuku a tím výrazně zlepšují akustický komfort jak ve třídách, tak především v tělocvičnách, jídelně a dalších společných prostorách,“ informoval Petr Novák z dodavatelské firmy Ekola Group.
tisková zpráva
Souhlasím, že vliv Filharmonie na okolí bude menší než vliv okolí na Filharmonii. Ale pokud jde o problém dopravy a…
Tak možná proto, že potřebují změřit, za jak dlouho se napršená voda vsákne na přesně dané ploše? Přece jen jde…
Hodně jsem už o téhle maltě četl a zjišťoval, zdá se mi to jako velmi dobrá volba na stavbu domu,…
Negativní vlivy nebude mít Filharmonie na okolí, ale okolí na Filharmonii. Koncentrace dopravních provozů aut na Magistrále, železnice na tratích…
Asi i parkuje, ale nechápu, proč je zelená plocha výš a ohraničena obrubníkem, který zamezí odtoku dešťové vody ze zpevněných…