(ČTK) – Pouze několik set majitelů domů v Česku se může pochlubit tím, že jejich stavba nese certifikát pasivní dům. ČTK to řekl ředitel sdružení Centrum pasivního domu Jan Bárta s tím, že z celkové stavební produkce činí tyto stavby stále jen velmi malý podíl.
"V současnosti u nás stojí zhruba 700 až 800 pasivních domů, z toho necelých 700 jich bylo podpořeno z programu Zelená úsporám," uvedl ředitel sdružení, jehož cílem je propagovat pasivní domy.
Dostat se k přesným číslům ukazujícím vývoj počtu nových domů v pasivním standardu, je takřka nemožné. Speciálně je nesleduje Český statistický úřad (ČSÚ) ani Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Jejich aktuální počty jsou proto založeny převážně na odhadech.
Bárta tvrdí, že se vloni v ČR postavilo asi 150 až 200 pasivních domů. Statistiky ČSÚ přitom ukazují, že se vloni postavilo celkem 17.445 nových bytů v rodinných domech. "Pasivních domů je stále mizivé množství, v procentuálním vyjádření nula nula nic," poznamenal Bárta.
Propagátoři pasivního bydlení tvrdí, že za malým rozšířením stojí hlavně neinformovanost budoucích majitelů. Ti ale hledí spíše na cenu. Zatímco v klasické novostavbě vyjde metr čtvereční na zhruba 25 000 až 35 000 korun, investice do kvalitního systému rekuperace v kombinaci s tepelným čerpadlem, případně i solárním kolektorem a zajištěním nízké průvzdušnosti obálky, což jsou základní věci potřebné pro nízkoenergetický či pasivní standard, prodražují stavbu i o více než deset procent.
Trh pasivních domů se ale podle Bárty přece jen pomalu rozvíjí. "Roste poptávka po energeticky úsporných domech. Některé z nich do při úpravách dotáhnou až do pasivního standardu," řekl.
Tohoto trendu si všimla také společnost ABF, která v minulých dnech uspořádala první ročník veletrhu nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb For Pasiv. "Vývoj trhu ukazuje, že právě energetické úspory ve stavebnictví budou v tomto oboru tématem číslo jedna v následujících několika letech," poznamenal ředitel obchodního týmu veletrhu For Pasiv Martin Přívětivý. Podle něj to potvrdil také zvýšený zájem vystavovatelů i návštěvníků veletrhu.
Certifikát pasivní dům stavba získá tehdy, pokud roční spotřeba tepla na vytápění nepřesáhne 15 kWh na metr čtvereční obytné plochy. Zároveň nesmí primární energetická hodnota všech energií bez rozdílu účelu přesáhnout 120 kWh na metr čtvereční obytné plochy za rok. Třetím kritériem je neprůvzdušnost budovy, kdy při snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa oproti okolní atmosféře může dojít i infiltraci maximálně 60 procent objemu vzduchu celé budovy za jednu hodinu.
Pokud se roční spotřeba tepla na vytápění pohybuje v rozmezí 15 kWh až 50 kWh na metr čtvereční obytné plochy, tak jde podle české normy o nízkoenergetickou budovu. Jestliže je roční potřeba nižší než pět kWh, tak odborníci hovoří o takzvaném nulovém domě, tedy s nulovou potřebou energie.
Tento projekt je skvělým příkladem toho, jak lze kombinovat estetiku s energetickou efektivitou a udržitelností. Supr!
Je to sice takové že dost narychlo, ale když si člověk uvědomí že to platí až další dva roky, tak…
Nechci posuzovat tuto stavbu funkčně, je tam o tom napsáno mnoho vzletných slov, i některé nesmysly, např " Aby byl…
Budova působí čistě a elegantně. Jen mi není úplně jasné jak dostala kladné energetické posouzení / jak splnila relativně přísné…
Pokud ješte brácha stihl i ty akce předtím tak si myslím že tohle je už jen takový bonus a doťuk…