Polský pavilon na Biennale Benátky 2012

Polský pavilon obsahuje konstrukční průzkum vztahu mezi zvukem a architekturou při tvorbě našeho prostředí.Autorka projektu získala za výstavní projekt čestné uznání od poroty 13. Biennale Benátky 2012.

Projekt Katarzyny Krakowiak je vlastně zvuková socha, která ukazuje architekturu jako primární systém poslouchání. Socha spolupracuje se sousedními pavilony a echem zvuků, které dorazí do polského pavilonu, a zdůrazňuje tak svou akustickou kvalitu.

Simulace vln, 2012, část akustického modelu Andrzeje Kłosaka © Katarzyna Krakowiak

„Veškerá architektura je v podstatě fenomén zvuku – konstituuje prostředí, ve kterém se zvuk šíří, zvyšuje některé jeho vlastnosti na úkor ostatních. Ale také zvuk absorbuje, filtruje a přenáší. Diskrétním, neviditelným způsobem organizuje naše sociální bytí. Z hlediska zvuku však můžeme vidět tento proces jinak než jako kategorie vymezování a oddělování sociálního prostoru. Zdi, podlahy, větrání, topení nebo kanalizace jsou všechno struktury, které mezilidské vztahy spíše propojují a transformují, než izolují. Neustále se přičiňujeme, abychom slyšeli ostatní a byli jimi slyšeni – často navzdory, nebo dokonce proti své vůli. Z pohledu architektonické teorie je příslib zajištění intimního prostoru realizován jako ambivalentní participace na soukromí, což lze vysledovat v činnostech jako naslouchání, tajné odposlouchávání nebo další způsoby poslechu skrze architekturu.“

Simulace vln (horizontální plán), 2012, část akustického modelu by Andrzeje Kłosaka © Katarzyna Krakowiak

Projekt, navržený prostřednictvím detailních výpočtů, zkoumá akustické kvality svých vlastních konstrukcí, jak tvoří, přenášejí, zesilují a zkreslují zvuk. Bylo zjištěno, že akustická mapa budovy zesílí u návštěvníků cit pro zvuk. Práce zkoumá zájem o „prchavý, neviditelný a téměř nepostihnutelný charakter zvuku, který je ale současně zřejmý a fyzický; práce je výstižná metafora naší současnosti“. V neposlední řadě zkoumá vliv architektury skrze zvuk a odpovídá tématu letošního bienále Common Ground.