Podle Chabra stále platí, že ministerstvo kultury chce část rozsáhlého areálu využít pro sídlo Národního filmového archivu. Mohl by tam zřídit kina a další kulturní aktivity, ideální je však podle radního víceúčelové využití. Ministerstvo již jedná o odkupu části nemovitosti s Českými drahami.
Radní dále uvedl, že ideální řešení by bylo, aby Praha koupila pouze část areálu a zbytek se rozdělil mezi ministerstvo a nejlépe i developerské firmy, které se v oblasti chystají stavět. Pro tisíce nových obyvatel bude nutné vybudovat lokální centrum, které by mohlo vzniknout právě v bývalém nádraží, míní radní. Ze stejného důvodu Praha 3 také požaduje stavbu velké školy, čemuž se vedení magistrátu nebrání.
Chabr dodal, že s ohledem na množství problémů, které musí Praha řešit, pro něj není akceptovatelné investovat přes dvě miliardy do jedné nemovitosti. Před dalším rozvojem bývalého nádraží bude nutné dosáhnout dohody.
České dráhy v minulosti s developerskou firmou Sekyra Group vytvořily společný podnik Žižkov Station Development, která má na budovu nádraží předkupní právo. Podle dřívějších informací společnost podmiňuje svoji spolupráci tím, že se v budoucnu zapojí do rekonstrukce budovy a vybuduje tam bytové a nebytové prostory.
Severně od nádraží plánuje postavit novou čtvrť firma Central Group, která v roce 2016 pozemky i s projektem koupila od britské firmy Discovery Group. Zatímco Britové chtěli stavět obchodní a kancelářské centrum, projekt Central Group za zhruba devět miliard korun má zahrnovat 2100 až 2600 bytů, park a školku. Začít stavět by společnost chtěla v roce 2020.
Osud prvorepublikové funkcionalistické budovy nádraží se v Praze 3 řeší už roky. Původně měla ustoupit výstavbě, po tlaku místních aktivistů však z demolice sešlo. Od roku 2013 je nádraží kulturní památkou. Stavba z 30. let 20. století patřila podle odborníků k nejmodernějším svého druhu v Evropě jak z hlediska technologie, tak z hlediska architektury.
Doplněno Stavbaweb:
Nákladové nádraží Praha-Žižkov je hlavové nákladové nádraží na Žižkově na adrese Jana Želivského 2200/2 na konci jednokolejné nákladní železniční trati, která za nákladovým nádražím Praha-Malešice a před vrchem Tábor odbočuje doleva od nákladní trati Praha-Vršovice – Praha-Libeň. Nádraží je kombinováno s patrovými skladišti. Osa nádraží navazuje na linii Olšanské ulice u ulice Jana Želivského, která je k nim kolmá. Vybudováno bylo v roce 1936, běžný provoz byl ukončen v roce 2002 a ukončení železniční dopravy bylo avizováno na konec roku 2010, provoz ke kontejnerovému překladišti však pokračuje. Jde o největší dochovanou funkcionalistickou průmyslovou stavbu v Praze. V letech 2005–2013 proběhl úřední, politický a ekonomický boj o zachování jejích budov, hlavní objekty byly prohlášeny kulturní památkou poprvé 3. prosince 2010, po několika kolech odvolání a nových rozhodnutí nakonec ochrana hlavní budovy nabyla účinnosti 12. března 2013. V lokalitě je plánováno vybudování sídelního a administrativního komplexu pro 15 tisíc obyvatel.
Více na Wikipedii ZDE.
Související články:
Parková čtvrť 22.3.2018
Studie nákladového nádraží má zahrnout i okolní území 24.2.2017
Central Group chce v Parkové čtvrti na Žižkově postavit až 2600 bytů 21.10.2016
Central Group získal severní část nákladového nádraží Žižkov 7.6.2016
Podobu nové čtvrti na Nákladovém nádraží Žižkov určí urbanistická soutěž 18.2.2016
Nádraží Žižkov čeká na své využití, Praha 3 vypíše soutěž 17.2.2016
Ministerstvo kultury bude znovu řešit stavbu na nádraží Žižkov 7.12.2015
Další související články najdete ZDE.
Nějak by tak stačilo, kdyby se zde nevytvářela dopředu Klinika 2. Řeči o tom, jak je to vzácný objekt slýcháváme u každé dřevěné boudy, která stojí víc jak čtyřicet let a ve skutečnosti nemá hodnotu ani architektonickou, ani neplní svůj účel (viz. pseudokauza zimák na Štvanici). Náplň nulová a co je nejhorší, Praha 3 a potažmo celé město prošvihlo díky tomu možnost skutečně z gruntu přeřešit dopravní situaci na novém Žižkově a ona zástavba vytlačená směrem k Basilejskému náměstí mohla tvořit naopak zástavbu podél severní strany prodloužené Olšanské ulice v návaznosti v trase mrtvé železniční trati, která původně nákladové nádraží obsluhovala. Bohužel, na podobně koncepční přístup onen slavný pražský |plánovací| úřad zjevně nemá mentálně a nebo se bojí oněch řvounů, kteří ječí o |úžasné| památce a chtějí tam umisťovat workshopy, ateliery a podobná všeobecně užitečná a jinak důležitá zařízení…