Poslední koncertní sál pro klasickou hudbu, který se v české metropoli postavil, byla Smetanova síň v Obecním domě v roce 1912.
Praha 4. února (ČTK) – Pražský magistrát bude zřejmě znovu hledat místo pro výstavbu koncertní síně. Podle informací ČTK by měl vhodné lokality navrhnout útvar rozvoje města, který se zabývá mimo jiné přípravou nového územního plánu. Hledat by se prý mělo na snadno přístupných územích, kde se výstavba teprve chystá, nebo v areálech, jež ztratily svou původní funkci a čeká je rozsáhlá přestavba. O novou koncertní síň usilují různé iniciativy již od 60. let minulého století.
„Jestli něco pražské kultuře chybí, tak je to koncertní síň. Zahájili jsme proto jednání o její výstavbě. Jsme ale teprve na začátku, nejprve musíme najít místo,“ řekl ředitel odboru kultury na magistrátu Jan Kněžínek.
V posledních měsících usiloval o výstavbu síně také šéf soukromého Českého národního symfonického orchestru (ČNSO) Jan Hasenöhrl, který nechal zhotovit první nákresy. Podle něj by se projekt mohl uskutečnit na Štvanici. „Do voleb ale nikdo nemá zájem cokoli řešit, bohužel. Projekt tak oživíme nejdříve v září,“ konstatoval. Hasenöhrl je ale jedním z mnoha umělců, kteří o výstavbu usilovali, mezi nimi byli i pořadatelé festivalu Pražské jaro.
Nový koncertní sál mohl v hlavním městě stát už od poloviny 90. let, tehdy ho chtěli japonští investoři darovat České filharmonii ke stému výročí. Projekt byl připraven, ale tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr záměr nakonec odmítli. Přípravný výbor přitom zaštítili prezident Václav Havel a japonský císař Akihito. Síň měla stát na Letné u Špejcharu, na stejném místě jako neuskutečněná stavba Národní knihovny podle architekta Jana Kaplického.
Pražské publikum, které vyhledává především klasickou hudbu, tak stále navštěvuje bývalý Dům umělců. Dnešní Rudolfinum bylo otevřeno před 125 lety (7. února 1885) a jeho hlavní, Dvořákova síň pojme zhruba 1023 posluchačů. Součástí je i plně vybavené nahrávací studio, které často využívají i zahraniční umělci. Sál má velmi dobrou akustiku, avšak při velkém orchestrálním obsazení dosahuje nepřijatelné hlasitosti. Problémy vznikají i při ozvučených koncertech. Sezení neskýtá také dostatečný komfort na nohy a o přestávkách bývá na chodbách přeplněno.
Poslední koncertní sál pro klasickou hudbu, který se v české metropoli postavil, byla Smetanova síň v Obecním domě v roce 1912. Kapacitu má obdobnou jako Rudolfinum. Kromě špatné viditelnosti ze zadních řad zde není možné dělat ozvučené produkce.
Posledním větší sálem, vhodným pro klasické koncerty, je Kongresové centrum Praha. Vůči stavbě z 80. let však mají mnozí Pražané stále předsudky a odborníci jeho největší sál kritizují kvůli kolísavé akustice. Podle posledních informací z médií spěje KCP k úpadku, nemá finance na splácení dvoumiliardového dluhu a zřejmě ho čeká konkurz.
Digitální potisk v dekoru drátoskla na izolačním skle je chytrý způsob, jak skloubit moderní technologie s retro estetikou. Oceňuju, že…
To je zajímavý nápad 👍🏻
Do zahrady se dá přijít i vchodovýni dveřmi, schodiště je prvek velké, tvarově zajímavé, terasy. Starý člověk se tedy může…
"Silueta původního mostu zůstala v panoramatu města zachována". Fascinuje mě, že všude kromě Prahy to chápou a dokáží rozlišit, co…
Spokojenost