(ČTK) – Pritzkerovu cenu, která bývá označována za Nobelovu cenu za
architekturu, letos získal japonský architekt Arata Isozaki. Ocenění mu
vynesly novátorské návrhy budov mísící vlivy Východu a Západu. Oznámila
to chicagská Hyattova nadace, která ocenění každoročně od roku 1979
uděluje. Jejími laureáty se stávají žijící architekti, jejichž práce
dokládá talent a vizi, a také přispění lidstvu, napsala agentura AP.
Isozaki je devátým Japoncem, který tuto cenu získal. Mezi její
laureáty patří i Kenzó Tange, pod jehož vedením Isozaki zahájil kariéru
poté, co vystudoval prestižní Tokijskou univerzitu.
Nyní sedmaosmdesátiletý Isozaki byl jedním z prvních japonských
architektů, kteří začali stavět i v zahraničí. Tom Pritzker, předseda
Hyattovy nadace, označil Isozakiho architekturu, kterou vytvořil během
pět desítek let trvající kariéry, za „skutečně mezinárodní“. „V
globálním světě architektura potřebuje tento druh komunikace,“ dodal
Pritzker.
Isozaki se narodil na ostrově Kjúšú na jihozápadě Japonska a sám
říká, že zkáza způsobená druhou světovou válkou v něm zanechala trvalé
stopy a pomohla mu při rozhodnutí stát se architektem.
„Vyrůstal jsem ve spálené zemi,“ řekl s odvoláním na jaderný útok
na město Hirošima, které leží na pobřeží o kus dál od jeho domovského
města Oita, které během války vyhořelo.
„Byly to naprosté trosky, nebyla tam žádná architektura, žádné
budovy, a dokonce ani žádné město. Jenom kasárna a provizorní
přístřešky. Takže moje první zkušenost s architekturou byla její
nepřítomnost a začal jsem uvažovat o tom, jak by lidé mohli přebudovat
svoje města a své domovy,“ uvedl architekt.
Mezi Isozakiho práce patří Palác svatého Jiří (moderní
víceúčelová krytá aréna v Barceloně, postavená pro olympijské hry v roce
1992), Kulturní středisko v čínském Šen-čenu či mrakodrap Allianz Tower
v Miláně.
Doplněn Stavbaweb:
Veškeré informace najdete zde: www.pritzkerprize.com
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,