Proč je ve stavebnictví nedostatek učňů

Cihlářský svaz Čech a Moravy oslovil vybrané zástupce středních odborných škol a učilišť a pokusil se zprostředkovat jejich názory, co je pálí, co zvládají a kde by bylo možné něco zlepšit.

• FRANTIŠEK TESAŘ: O BUDOUCNOSTI OBORU SE ROZHODUJE PRÁVĚ NYNÍ
FRANTIŠEK TESAŘ ze Střední školy stavebních řemesel v Brně-Bosonohách, příspěvková organizace, se zaměřil své odpovědi na profese klempíř-pokrývač. „Říkám, jak to vidím. Jde spíš o přátelské informace, protože ať oslovíte kohokoliv, komu jde o „koryto“ vytáhne předepsané dokumenty, že u nich to funguje správně. Stále si všichni lžeme do očí, a proto to pomaličku spěje tam, kde jsme. Od studií jsem pracoval s mládeží. Nakonec jsem se ze zdravotních důvodů stal učitelem. Byl jsem vychován řemeslníkem, taky klempířem, abych vždy opustil předané dílo v plné kvalitě. Tak taky přistupuji k předávání svých znalostí a dovedností. Díky tomu se mohu klidně každému svému žákovi podívat do očí. Zpětná vazba s absolventy, po mnoho let mě utvrzuje, že můj nestandardní přístup k výuce nese své ovoce a zbytek mě nezajímá.“ 

Současnou bariérou ve stavebnictví je právě nedostatek kvalifikované pracovní síly…
I s tímto pohledem šéfů hospodářské komory, lze položit otázku. Hlavní bariéra stavebnictví je nastavením systému výstavby z rukou „kvalifikovaných politiků“, tím myslím například v poslední době výběrové řízení, s cílem nejlevnější zakázky, tedy s předepsanou technologií a s konkrétním materiálem, skoro zdarma provést montáž. Selská moudrost praví: „Za málo peněz, málo muziky“. Důsledkem je kritizovaná kvalita provedeného díla zaškolenými dělníky, rekvalifikanty, nevypracovanými řemeslníky, kteří často ve finále dělají za čistou mzdu brigádníka. To by ale bylo povídání na delší dobu.

Daří se vám plnit obory podle vašich představ?
Plní se sud pivem. Vhodnější by bylo: Má zřizovatel školy, složený z krajských zastupitelů, záměr připravit ty nejlepší podmínky pro výstup – kvalitního vyučence? Zatím podporuje v okruhu 40 km tři školy pro výuku klempířů a pokrývačů. To znamená trojnásobný počet pedagogů, atd. Z pohledu sponzorů (výrobců příslušného materiálu) jde o neochotu spolupracovat s desítkami škol v republice, kde se učí po pár žácích. Školy se například bojí investovat do rozšíření kvalitnějšího pracoviště, protože jej nevyužijí, atd.

Naše škola má dlouhodobě a každoročně skoro nejvíc vyučených absolventů v oboru klempíř a pokrývač. Hlavním důvodem jsou rekvalifikanti, žáci zkráceného studia (jednoleté) a řádní žáci. Do prvního ročníku se hlásí v průměru zhruba polovina, než máme povolené kvóty od zřizovatele a zajištěné praktické pracoviště. Volnou kapacitu tedy doplňujeme nástavbovou studijní výukou.

Moje představa – stavební škola a stavební řemesla – proč je pár (např. pět) klempířů na škole z 80 % zaměřené na strojírenství a pomalu sedí v lavici se soustružníkem? V průběhu učení se nemůže v praxi potkat s tesařem, zedníkem, a tím je ochuzen o vizi, jak vzniká například šikmá střecha. Youtube to nezachrání.

Jakými cestami hledáte studenty?
Především stavíme na pověsti. Jaký máme přístup k žákovi, představujeme úspěchy našich žáků na všech soutěžích, poukazujeme na nadstandard, který můžeme oproti jiným nabídnout. Jinak máme běžný nábor, jako ostatní školy.

Kde pociťujete největší propad zájmu?
Opět státní systém. Od roku 2003 vštěpuje národu, že všichni musí mít maturitu a následně tomu asi nechtěně připravil podmínky, tak nezájem o neperspektivní budoucnost je jasný. Postupně to ovlivnila početně slabší generace a nikdo ještě nepředstavil lukrativní budoucnost stavbařů. U kominíků stačilo představit v televizi nový požární zákon a povinné revize, výsledek 45 přihlášek do prvního ročníků a 22 zájemců o rekvalifikaci jenom na naší škole. Za pár roků obdobná situace u montérů plynových zařízení. Klempíř a pokrývač – to snad může dělat i zaučený blbeček, nebo ne?
Zbytek rozhovoru najdete ZDE.


Ukazuje se, že na Slovensku řeší prakticky stejné problémy jako v tuzemsku.
• SLAVOMÍR BORTNIK: NEDOSTATEK UČŇŮ VE STAVEBNICTVÍ

Na dotazy odpovídá SLAVOMÍR BORTNIK, mistr odborného výcviku, Spojená škola stavebná, Bardejov, Slovensko:

Současnou bariérou ve stavebnictví je právě nedostatek kvalifikované pracovní síly. Daří se vám plnit obory podle vašich představ?
Zájem o řemeslo je již několik let nízký. Rodiče nechtějí, aby jejich děti těžce pracovaly, a tento jejich pohled se přenáší na jejich potomky. Není proto divu, že převládá negativní názor. I proto se nám nedaří nabírat tolik žáků, kolik by potřeboval trh.

Jakými cestami hledáte studenty?
Organizujeme dny otevřených dveří, docházíme i na základní školy, uveřejňujeme články v tisku, rozdáváme letáky, máme internetové stránky a další různé propagační akce.

Kde pociťujete největší propad zájmu? O které obory je nejnižší zájem a o které naopak největší?
Nejmenší zájem je o učební obory zedník, pekař, obuvník, čalouník, truhlář a všechna zemědělská odvětví. Největší zájem je o gymnázia.

Daří se vám propojovat výuku s praxí v konkrétních firmách?
Je to dost těžké. Složitá legislativa nám svazuje ruce. Ale i přesto se nám daří během studia dostat žáky na reálnou stavbu. Například od 16. března do 5. dubna se naši žáci v rámci projektu Erazmus dostali na stavbu bytového komplexu v Praze v Argentinské ulici, kterou tam staví společnosti Swietelsky a Metrostav. Díky agentuře Educo se tak žáci mohli setkat s nejnovějšími technologiemi.

Dělali jste si někdy průzkum toho, kolik absolventů zůstane v oboru?
Ano, průzkum si děláme a vychází nám, že zhruba 60 procent absolventů zůstává pracovat ve stavebnictví.

Pociťujete nízkou prestiž stavebnictví? Děláte něco pro její zvýšení?
Ano, pro mnoho lidí je nošení „montérek“ je symbolem méněcennosti a ne jako odznak hrdosti, že umím něco postavit nebo opravit a lidé mě potřebují. V tomto směru je naše společnost orientovaná spíše na obleky a teplou kancelář. A co proti tomu děláme? Organizujeme besedy s úspěšnými zaměstnavateli, absolventy, s výrobci stavebních materiálů a různých strojů a nářadí, různé soutěže, školení, kurzy… Každou zakázku podrobně dokumentujeme a poukazujeme na význam tohoto odvětví, přednosti a je kouzlo.
Zbytek rozhovoru najdete ZDE.

Cihlářský svaz Čech a Moravy