Výstava Arina Dähnick „Projekt MIES“ je přístupná od 11. března do 3. května 2020 v technickém podlaží vily Tugendhat
v rámci otevírací doby út−ne 10:00 –18:00 hod bez předchozí rezervace.
Vstupné 50 Kč.
Vila
Tugendhat představí fotografie architektury Miese van der Roha očima berlínské
fotografky Ariny Dähnick
Život ve městě a kultivovanost, kontrasty uvnitř
a venku, rozmazání a zaostření, odrazy a zrcadlení, hra
s vnímáním pozorovatele – to jsou obrazová témata berlínské fotografky Ariny Dähnick. Architekturu Ludwiga
Miese van der Rohe objevila na podzim 2012, kdy po bouřce spatřila budovu
Nové Národní galerie ve fascinující a paradoxní prostorové zkušenosti:
neomezená rozlehlost a současně poutavost místa. Od té doby fotografovala
tuto budovu za různých podmínek až do jejího uzavření v roce 2015, dále
pak sledovala stopy Miese z Berlína do Brna, z Chicaga do New Yorku.
Fotografovala jeho nejslavnější budovy včetně vily Tugendhat, budov Seagram
Building a Lake Shore Drive Apartments v působivé fotografické řadě,
ve které vyjadřuje jak svou kreativní inspiraci, tak i fascinující
prostorovou zkušenost architektury samotné.
Výstava
„Projekt MIES“ byla vystavena
v roce 2019 v S. R. Crown Hall, v Goethe Institutu, současně
s loňským ročníkem Bienále architektury v Chicagu. Výstava bude dále
převezena do Barcelony a Berlína.
„Přináší nový pohled na Miesovy známé
práce, staví proti sobě architekturu a její odrazy ve skle a hře
světla. Když se díváte na její díla, uvědomíte si vysokou úroveň jejích
technických schopností, která navíc obohacuje divákův zážitek o emocionální
pocit vyjádřený na jejích fotografiích.“ Dirk Lohan
Další informace
o projektu zde: www.arina-daehnick.de
www.tugendhat.eu
O ARINĚ DÄHNICK
Arina
Dähnick, fotografka působící v oblasti výtvarného umění
a architektury, žije a pracuje v Berlíně. Vyrostla v tvůrčí
rodině a dostala se tak do kontaktu s uměním a fotografií již
v raném věku. Svou první výstavu fotografií měla v sedmnácti letech.
Když se v roce 1986 rozhodla, že se nebude živit uměním, vyvolalo to
dlouhou pauzu v jejím díle. Prezentace jejích prací na blogu Leica Camera
2014 následoval nespočet výstav a publikací v novinách
a časopisech. Svými kolekcemi Dokonalý život, Současná architektura
v Barceloně a Projekt MIES si vybudovala jméno v Německu
i mimo něj a získala pevné místo na mezinárodní fotografické scéně.
Když navštěvuje světové metropole, vždy má v ruce legendární fotoaparát
Leica M s dálkoměrem (ač je to neobvyklá volba pro focení architektury).
Pak se zde řídí svou fotografickou intuicí, vybírá úhel a vzdálenost,
světelnou náladu v různých denních časech a v různých ročních
obdobích, ručně nastaví clonu, expozici a zaostření. K výsledku
nepřidává nic dalšího a důsledně se vzdává jakýchkoli následných úprav,
které by mohly fotografie zmanipulovat.
Klíčová
témata, na která Arina Dähnick ve svých fotografiích odkazuje, jsou městský
život a kultivovanost, reflexe a zážitek z prostoru, diametrální
protiklady uvnitř a vně, rozmazání a výrazný jas. Její mimořádné
fotografické oko proniká do vnějších fasád při hledání poetických
vlastností a tajemství městského prostoru. Svým fotoaparátem zachycuje
duši architektury, používá barvy a čáry k vytvoření intimního
smyslového zážitku z prostorového zasazení. Prolínající se úrovně obrazu
navozují mnohovrstevnou hru s realitou a generují perspektivu, která
je rozkročena mezi vnější realitu a vnitřní oko představivosti.
tisková zpráva
Náměstí je katastrofa - dříve v parku se stromy seděli lidé, dneska je tam žhavá pláň kam kdo němu tak…
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.