První živá hala

Hala LIKO-Vo  dokáže oproti ostatním halovým objektům, nad nimiž se horký vzduch ohřívá až na teplotu 80 °C, snižovat radiaci tepla a ochlazovat své okolí až o 10 °C.
„Běžné haly, které jsou opláštěné standardními materiály, generují ohromné množství tepla a působí jako radiátory. A co více, výstavba v ČR denně znehodnotí 10 hektarů půdy, která přestává zadržovat vodu. Zelené budovy jsou schopny tyto jevy eliminovat,“ uvádí Libor Musil, zakladatel společnosti LIKO-S.

LIKO-Vo využívá konceptu „živých staveb“ postaveného na přírodní tepelné stabilizaci. Tu zajišťuje zelená střecha a fasáda, retenční jezírko a další technologie. Klasickou klimatizaci byste ale hledali marně. Zelené plochy budovy mají kromě zjevného estetického přínosu a schopnosti tepelné izolace i funkci kořenové čistírny odpadních vod. Odpadní voda z celé budovy je tak přirozenou cestou vyčištěna a dále použita k závlaze. Neméně důležitou roli hraje i zelená střecha. „Akumuluje přívalové deště, zabrání zahlcení kanalizace, zamezí přehřívání podkrovních prostor v interiéru a prodlužuje životnost krytiny,“ upřesnil Musil.
Místo „plechové krabice“ tak stojí ve Slavkově vizionářská hala porostlá desítkami druhů rostlin. „Průmyslová hala LIKO-Vo je unikátní v ohleduplnosti. V přírodě jde do tuhého. Nové průmyslové stavby v Česku jsou většinou orientované na rychlý zisk, vulgární ke krajině, bez známky architektonických ambicí nebo alespoň snahy majitele se kultivovaně prezentovat. Hala LIKO-Vo se to pokouší zachránit. Zatím je ale jediná,“ říká autor návrhu, architekt Zdeněk Fránek.
„Doufáme, že projekt inspiruje další investory a architekty u nás i v zahraničí. Vzhledem k vysokým teplotám a minimu srážek v posledních letech začala města bojovat proti tepelným ostrovům zelenými střechami budov. A totéž je potřeba začít i na průmyslových pozemcích,” míní Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Podle Libora Musila mohou živé stavby pomoci s problematikou tepelných ostrovů a vysoušení krajiny, která je na pokraji udržitelnosti. „Sucho je předzvěstí zániku civilizace. Člověk svou činností již stovky let vytváří po světě nové suché pouštní oblasti. Stavebnictví je koncipováno jako brutální zásah do přírody, který vede k růstu teploty a tím i sucha. Tempo urbanizace krajiny klasickými stavebními metodami překročilo na severní polokouli bod zvratu, rovnováha v přírodě se hroutí a krajina se již nestačí regenerovat. Každá další stavba působí jako zářič tepla a nositel sucha. Svému okolí neposkytuje žádnou chladicí alternativu. Lesy jsou na ústupu a propadli jsme se do spirály zániku.“  Tento klimatický proces je však lidstvo schopno zvrátit. „Našimi zelenými stavbami jsme se pokusili najít nový koncept budov, které nejenom chladí samy sebe, ale umí ochladit i svoje okolí. Dnes již víme, že je možné na zastavěném pozemku nastolit ještě lepší podmínky pro přírodu, než tam byly před zahájením stavby,“ dodává Musil.

Stavba začala v říjnu loňského roku a přišla na 60 milionů korun. Na budově s 1423 je na fasádě a střeše osazeno zelení 1693 čtverečních metrů. K zavlažování zelených ploch na fasádě i střeše slouží odpadní voda čištěná kořenovou čističkou. „Také na okolních plochách, kde nebyl potřeba asfalt například kvůli příjezdu nákladních aut, je všude prosakovací nebo zelený povrch. Budovu doplňuje 1070 metrů zahrad,“ upřesňuje Jakub Konečný, který stavbu haly řídil.
Zajímavostí svářecí haly je, že nemá vlastní kotelnu. Vytápění řídí dva plynové kondenzační kotle, které by jinak vytopily tři rodinné domy. V administrativní části budovy není klimatizace a chlazení v hale je šestkrát nižší, než je norma pro podobnou průmyslovou halu.

Výrobní hala LIKO-Vo navazuje na předchozí zelený objekt, který byl vybudován v roce 2015. „Naše první živá kancelářská a vývojová budova LIKO-Noe® předčila všechna očekávání. Chová se vlastně jako les, odparem vody z fasád snižuje teplotu o více než 10 °C. Proto jsme se rozhodli také novou velkou výrobní halu osadit na střeše a stěnách zelenými technologiemi. Ty zajišťují přírodní klimatizaci, snižují energetické náklady na technologie chlazení a v zimě také dobře izolují,” doplnil podnikatel a vizionář.
Společnost LIKO-S bude pečlivě měřit a zaznamenávat vliv ozelenění na teplotu v budově samotné i na její okolí, jako tomu bylo už dříve v případě LIKO-Noe®. O získaná data se podělí s akademiky. „Do výstavby je zapojena Technologická agentura ČR, která přispívá na další vývoj zelených staveb, Mendelova univerzita v Brně a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT Praha se sídlem v Buštěhradě. Získáme referenční vzorek k demonstraci výhod zelených technologií,“ doplnil Libor Musil.
Vnitřní stěny haly zdobí popínavé rostliny. „Také denní místnost a šatny jsou nadstandardní. Zázemí s relaxační místností je propojeno se vsakovací zahradou a jezerem. To vytváří mikroklima pro pěstování bylin, keřů a stromů poskytujících jedlé plody,“ uzavírá architekt Fránek. Dostatek denního světla zajistí okny netradičně prolamovaná fasáda.

Tisková zpráva

Zdeněk Fránek: „Architektura to není futuristická, je přirozená. Geometricky se jedná o řadu výsečí z jehlanů. Ty jsou do sebe „harmonikovitě“ zasunuty tak, aby v mezerách mezi jehlany vstupovalo do interiéru maximum severního světla, ale ne slunečního tepla a interiér se nepřehříval. Na jih jsou orientovány zelené plochy, které stíní stavebním konstrukcím a brání přehřátí. Z jižní strany je objekt do půlky v podzemí a zemina tak opět chrání interiér před přehřátím.
Co se týče dopadů na okolní prostředí, ty už vidíme v okolí haly LIKO-Noe.  Bují tu fauna a flóra tak, jak dnes uvidíte jen v botanické nebo zoologické zahradě. A opravdový zážitek je klima uvnitř Liko-Noe, které nemá tradiční klimatizaci, a i při venkovních vedrech je uvnitř příjemná teplota.
Velikost projektu je přitom možné měnit bez omezení. Vlastně je tomu určen, aby ty technologie šly použít v mini měřítku, třeba na trafice, až po městské globálně krajinné měřítko použitelné všude.

 
Investor: LIKO-S
Architektonický návrh a generální projektant: Fránek Architects – prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek; stavební část Jiří Železný, Jiří Vítek, Violetta Larmolinska, Vaši-architekti.cz
Zdravotně technické instalace: Kateřina Riesnerová
Elektroinstalace: Jaroslav Zvonař, Vojtěch Florian
Vzduchotechnika: Ondřej Seget, TZpro, s.r.o.
Stavební a konstrukční řešení: Petr Mazánek, CONSTRUCT DESIGN s.r.o.
Požárně bezpečnostní řešení: Jaroslav Drahoš, Marek Šindler
Měření a regulace: Martin Fojtík

Předpokládaná letní teplota povrchu živé haly LIKO-Vo: fasáda 28 °C, střecha 31 °C (letní teplota povrchu standardní haly: fasáda 55 °C, střecha 77 °C)
Podlahová plocha: hala 1095 m², přístřešek 387 m² = 1482 m²
Počet pracovních míst: 13 administrativních + 35 svářečů
Přibližný počet rostlinných druhů: 70