Pěší zóna, Třída Svobody – Cheb

V Chebu byla dokončena rekonstrukce pěší zóny podle projektu atelieru A69.

Investor : Město Cheb
Autor: A69 – architekti
Spolupráce: Lenka Mašková, Pavel Jahelka
Projektant: Jana Kohlová
Zeleň: Petr Král
Osvětlení: Jiří Stehlík, ELVOST, s. r. o.
Požární ochrana: Petr Boháč
Generální dodavatel: ALGON, a. s.
Dodavatel městského mobiliáře: MM Cité
Dodavatel LED lamp: Ledfield
Programátor LED lamp: Zbyněk Krulich
Font a grafické řešení historiogramu: Dita Krouželová, Žaneta Drgová
Soutěž: 09/2000
Dopracovaná studie v podrobnosti DUR: 04/2001
DSP: 10/2001
Obnovené DUR a DSP: 02/2008
DPS: 11/2008
Zahájení stavby: 2. 3. 2009
I. ETAPA: leden 2008 – srpen 2009 (Zahrnuje přípravnou a realizační fázi projektu – od března 2009) začíná v I. etapě, pokračuje ve II. a III. etapě až do doby ukončení projektu, tj. do října 2010)
II. ETAPA: září 2009 – červen 2010 (Stavební práce (největší finanční objem etapy) – řeší rekonstrukci pěší zóny v úseku náměstí Krále Jiřího z Poděbrad až po úsek ulice Májová. Součástí této etapy je zhotovení uměleckého díla v podobě demogramu.)
III. ETAPA: červenec 2010 – prosinec 2010 (Stavební práce (největší finanční objem etapy) – úprava křižovatky ulic Májová a Valdštejnova.)
Fyzické ukončení projektu (stavby) – 31.10.2010, ukončení celého projektu (administrativní) je 31.12.2010.
Celkové náklady na stavbu: cca 140 mil. Kč
Foto: Tomáš Rasl




Autorská zpráva

Návrh vychází z uvědomění si doby a místa
Žijeme v epoše, ve které se láme nejen tisíciletí, ale hlavně věk postindustriální a věk informatiky, ve kterém věci ztrácejí svoji podstatu, stávají
se informacemi o sobě samých, realita se stává virtualitou.
Žijeme v epoše konfliktu globálně se prosazujících hodnot s regionálními, lokálními, etnickými subkulturními jedinečnostmi, které získávají na ceně.
Cheb mezi městy České republiky představuje nezaměnitelnou ikonu města nordického kulturního okruhu, kontrastující s mediteránním duchem většiny českých měst, poznamenaných zejména renesancí. Atributy Chebu jsou: štíhlé proporce hmot a střech, viditelné hrázdění, výrazná barevnost.
Spojnice středověkého náměstí s nádražím – technickou novinkou své doby strategického významu, je v řadě měst tou nejživější památkou na vrchol
industriální doby. Prolomila barokní opevnění a vytyčila směr dalšího vývoje. Je tedy nejen spojnicí dvou míst, ale i symbolickou spojnicí epoch. Studie zpracovává část této spojnice. Prostorově se jedná o kompaktní koridor jasně vymezený uliční a stavební čarou, fasádami ukončenými
podélnými římsami, které svým opakováním podporují jeho linearitu. Charakteristický je bohatý parter a četná vykonzolování arkýřů, markýz, reklam apod. Jednotlivé úseky vymezené frontami jednotlivých bloků, mají přísnou a jasnou formu. Prostory s napětím vznikají na křižovatkách změnou směru, rozvolněním zástavby, změnou šířkové dimenze. Hlavní městský bulvár má proměnlivost. Mění se po své délce, mění se v čase. Nacházejí se na něm reprezentativní i patologická místa. Přes den je běžnou městskou třídou, v noci je ovládán polosvětem prostituce, taxikářů, Romů, kde pohybovat se znamená říkat si o nepříjemnosti.

Dynamickým prvkem je křižující doprava. Spolehlivě reaguje svoji intenzitou na denní dobu, den v týdnu, dovolené, svátky v sousedním Německu…
Dynamická je i proměna etnik a národností – Asiaté, Němci, Romové, Češi, turisté z různých zemí. Každá z těchto skupin má vliv i na kvalitu prostředí.
Svým způsobem se dá hovořit o multikulturní atmosféře.







Návrh
… i cesta může být cílem…
Cesta – pojem zatížený mystikou a mnoha významy – představuje svým
způsobem příběh. Jako příběh byly donedávna vykládány i dějiny. Existuje
ale i jiný pohled na dějiny, který je neinterpretuje jako dialektický
sled logicky navazujících jevů, ale jako záblesky jednotlivých událostí,
ovlivňujících někdy na dlouho dějinné etapy, často bez ohledu na logiku.
I způsob vypravování se mění z lineárního na diskontinuální. Nejsou důležité
jen jednotlivé zápletky, ale často jsou důležitější vztahy mezi nimi.





Je více důvodů, pro které jsme se rozhodli pro nekontinuální způsob pojednání tématu ulice. Jedním z nich je analogie s traumatem odsunu
původního obyvatelstva Chebu. Stěží Ize navazovat na přerušené tradice, stěží Ize trhlinu v životě města nevidět.
Rozhodli jsme se příběh ulice vyprávět nekontinuálně. Definujeme jednotlivá ohniska, která svým významem ovlivňují přilehlé prostory.
Ohnisky jsou:
• vyústění třídy Svobody na náměstí Krále Jiřího, kde podle dokumentů stávala plastika imperátora, která vhodným způsobem korigovala „propadnutí“
horizontu klesajícího náměstí a prostor ulice s náměstím opticky propojovala;
• dalším ohniskem je prostor před obchodním domem, který patří k nejživějším;
• křižovatka třídy Svobody s Májovou ulicí, ve které se lomí směr a vzniká nuance navazující na již neaktuální souvislosti.
Ohniska jsou definována dlažbou, osvětlením, výběrem a uspořádáním zeleně a mobiliáře.
Atmosféra ohniska je dána velkorysejšími proporcemi, blíží se atmosféře „náměstí". Lavičky a ostatní mobiliář jsou v přísném ortogonálním uspořádání.
Dlažba je ve velkoformátových žulových deskách, kladených tradičně na vazbu, s prokládanými žulovými bloky (recyklovanými stávajícími obrubníky), které svojí orientací korigují proporce jednotlivých prostor.
Mezilehlé úseky jsou pojednány způsobem, který se snaží všemi prostředky eliminovat Iinearitu. Atmosféra je komornější, zklidněná. Pod shluky stromů jsou zákoutí s volně umístěnými Iavičkami. Dlažba je z drobných žulových kostek v řádkovém kladení kolmém ke směru ulic.
Zeleň netvoří klasickou alej. Je analogií obyvatel dosidlujících pohraniční město, uspořádání stromů zdánlivě připomíná nahodilý nálet, ale stejně jako vytvořilo novou sociální strukturu několik poválečných generací Chebanů, tvoří jednotlivé stromy křehkou strukturu, která bude pevnější a zřetelnější s jejich růstem.

Celou řešenou částí prochází jediná Iinie, která je sice nejsubtilnějším prvkem kompozice, ale je konceptuálně nejzatíženější a nejvýznamnější.
Pojmenovali jsme ji demogram a její význam spočívá nejen v jeho kontinuálním průběhu navrženou třídou, ale nabízí způsob, jak umožnit Iepší identifikaci obyvatel Chebu s jejich městem. Měděné desky měly nést jména obyvatel Chebu registrovaných v matrice v roce 2000. Demogram nepřetržitě probíhá třídou Svobody a vygraduje při vstupu na náměstí Krále Jiřího na místě pomníku imperátora v dominantní artefakt.
Návrh demogramu vzbudil zájem a podporu a výrazně pomohl zvítězit v soutěži. Zároveň aktivoval řadu odpůrců, kteří získali oporu v zákoně na ochranu osobnosti, platném od roku 2001. Po právním rozboru jsme museli od záměru upustit. Při přípravě realizace bylo zvažováno několik alternativ, např. jména donátorů, jména odsunutých obyvatel atd. Prosadila se myšlenka uvést stěžejní data z historie Chebu a nahradit tak demogram historiogramem, který se dnes realizuje a získal myšlenkovou souvislost s artefaktem nazvaným Brána času.

Osvětlení K pocitu komornější atmosféry mezilehlých úseků měly přispět atypické sloupy veřejného osvětlení. Světlo neměly vrhat tradičně shora, ale inspirovány interiérovými lampami měly svítit z horizontu chodce. Jejich měkké světlo mělo přispět k proměně ulice v největší „obývák“ Chebanů. Za dobu, kdy projekt spal, vtrhla do osvětlování nová technologie LED diod. Inspirování novými možnostmi, které už využila řada umělců, jsme se pokusili posunout původní řešení lamp a nabídnout kromě nezvyklého způsobu osvětlení i možnost zobrazovat zprávy a grafické motivy. Vývoj lampy tak dospěl do nového média, které kromě toho, že slouží osvětlení, ještě navíc baví a informuje.

Dopravní řešení se v průběhu zpracování jednotlivých fází měnilo od obytné zóny po pěší zónu. Od studie jsme drželi ideu vyrovnání nivelity, bezbariérovosti, nedefinování chodníků a pojezdných pruhů výškově ani materiálově. Soustředili jsme se na nutnou dopravní obsluhu a dostupnost pro hasiče a záchranáře. Vytipovali jsme trasy pro vedení zásahů k jednotlivým domům a vstupům. Tyto trasy jsou chráněné a naopak prostory zbylé jsme definovali jako bezkonfliktní zóny, které jsme vytýčili v dlažbě pevnými značkami. Tyto zóny je možné pronajímat a využívat pro rozšíření parteru a zobytnění ulice předzahrádkami apod.

Publikováno ve Stavbě č. 5/2009