10. června 2014 bude v Národním zemědělském muzeu v Praze křest publikace Slavné stavby Theodora Petříka, spojený s malou výstavou o tvorbě Theodora a Milady Petříkových. Uskuteční se ve spolupráci s NZM.
Knihu vydalo nakladatelství FOIBOS BOOKS v edici Slavné stavby.
Výstava bude přemístěna od 11. června do konce června do Trmalovy vily, Vilová 11, Praha 10 Strašnice, kde bude v prodeji i publikace.
Prof. dr. Theodor Petřík, táborský rodák, se stal průkopníkem a v mnohém zakladatelem moderního zemědělského stavitelství u nás. Již při svém studiu a z počátku své tvůrčí práce byl velmi úspěšným architektem, jak o tom svědčily úspěchy v soutěžích i řada realizací v rodném Táboře i v Praze. Také ve spolupráci se svou manželkou, rovněž táborskou rodačkou a první architektkou nové ČSR vytvořili několik mimořádných staveb.
Theodor Petřík byl řádným profesorem ČVUT v Praze, přednostou Ústavu zemědělského stavitelství na Vysoké škole zemědělského a lesnického inženýrství v Praze. Jeho život, šíře jeho profesionálního i pedagogického působení i vlastní architektonická tvorba jsou tak mimořádné, že si zaslouží seznámit s ním nejen odbornou, ale širší veřejnost formou publikace i výstavní expozice.
Narodil se 8. 10. 1882 v Táboře v rodině městského a železničního lékaře Františka Petříka jako nejmladší ze tří dětí. Záliba v kreslení ho přivádí ke studiu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT, kde tehdy vyučoval známý architekt Josef Schulz, který se žáky podnikal každoroční zájezdy do Itálie. Mezi jeho spolužáky patřili Pavel Janák, Vlastislav Hofman, Josef Chochol aj., se kterými podnikal studijní exkurze po českých městech. Vysokoškolská studia zakončil roku 1908. Již jako mladý architekt vzbudil pozornost svým návrhem v soutěži na přestavbu Staroměstské radnice r. 1909, kde získal druhou cenu.
Jeho tvůrčí záběr byl široký. Namátkou jmenujme rohový dům „U kamenného stolu“ na Karlově náměstí, četné vily v Praze, Táboře, Hradci Králové, návrh pavilonů Jihočeské výstavy v Táboře, turistické rozhledny, výzkumné ústavy, spolu s arch. Englem návrh nových budov ČVUT aj.
Avšak zcela průkopnicky se zapsal do dějin zemědělského stavitelství. Habilitoval se pro tento obor v r. 1914. Aby načerpal inspiraci, podnikl před první světovou válkou četné studijní cesty do států s vyspělým zemědělstvím, zejména do Nizozemí, Belgie, Dánska, Německa a Švédska, studoval americkou odbornou literaturu. Brzy začal s typizací stavebních detailů, která měla pomoci drobným zemědělcům k levné a odborné vybavenosti hospodářských budov.
Po první světové válce se začal zaměřovat na velké zemědělské celky – dvorce, státní a školní statky. V r. 1920 se stal profesorem zemědělského stavitelství na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství a přednostou nově zřízeného Ústavu zemědělského stavitelství. Své studenty se snažil zábavnou a zajímavou formou výuky zaujmout a získat k následování. Na školním statku ČVUT v Uhříněvsi vedl v l. 1921 – 1941 soustavný výzkum a za součinnosti různých odborníků zkoušel nové vědecké poznatky v praxi.
Bohužel po uzavření českých vysokých škol v r. 1939 byl Ústav arch. Petříka na ČVUT obsazen nacisty, vydrancován a celé jeho životní dílo bylo zničeno. V archivu se nacházelo cca 680 originálních plánů, většinou realizovaných projektů novostaveb a rekonstrukcí či studií. Předčasná smrt v nedožitých 59 letech překazila jeho záměr shrnout své celoživotní zkušenosti do odborného spisu, takže se zachovaly pouze jednotlivé statě otištěné v odborných časopisech.
Autor publikace Martin Zoubek nás provází významnými soutěžními Petříkovými pracemi, občanskými stavbami v Táboře, Praze i jinde, areálem ČVUT, a zejména zemědělskými stavbami v Uhříněvsi, Horkách nad Jizerou, Hrůšově u Horek, Chotěšově a dalších místech v Čechách a na Moravě, až po stavbu sila ve východoslovenském Třebišově.
Vydání publikace podpořila Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, město Tábor a Jihočeský kraj, ministerstvo zemědělství, ateliér Šechtl a Voseček, stavební společnost Stavebniny K z Českých Budějovic, architektonické studio ASKA, Ateliér M.A.A.T a další.
Mimořádnou podporu a pomoc a cenné archivní materiály poskytla rodina Petříkových.
Díky jim a mnoha dalším se čtenář může seznámit se životem a dílem tohoto neprávem zapomínaného člověka a tvůrce.
FOIBOS BOOKS s.r.o.
Trmalova vila, Vilová 11, Praha 10, Strašnice
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,
Nějak tomu nerozumím. V článku se píše o fasádním stínícím prvku, ale fotky a část textu je o vnitřní stěně.…