Rekonstrukce děčínského zámku

Rekonstrukce zámku probíhá podle projektu Václava Girsy.
Jižní křídlo je vůbec nejrozsáhlejší částí děčínského zámku. Ve čtyřech patrech obsahuje celkem 90 místností o celkové výměře téměř 3000 m². Během rekonstrukce zde byla v několika komnatách obnovena původní výmalba, kterou doplnily repliky kachlových kamen či lustrů. Do budoucna by tyto prostory měly zkrášlit ještě obrazy a nábytek z původních zámeckých sbírek. V jižním křídle poté vznikne nová prohlídková trasa. Kompletní jižní křídlo si návštěvníci budou moci poprvé prohlédnout ve dnech 19. – 20. 5. v rámci akce Zámek v květech (doplněno Stavbaweb – zdroj: Zámek Děčín).

V Děčíně opravili jižní křídlo zámku za 185 milionů korun
Děčín 18. dubna (ČTK) – V Děčíně dnes slavnostně otevřeli opravené jižní křídlo zámku. Většinu z potřebných 185 milionů korun uhradila Evropská unie, město se podílelo 7,5 procenty. Od roku 1991, kdy zámek opustila sovětská armáda, podle radního Valdemara Grešíka jeho opravy stály už přes 688 milionů korun.



V jižním křídle v minulosti byly podle ředitelky zámku Ivety Krupičkové nejreprezentativnější prostory. Velký sál původně sloužil k uložení Thunovské knihovny, která čítala přes 70.000 svazků. Mezi nimi i vzácné tisky, například prvotisk Boccaciova Dekameronu. Armáda prostory využívala jako kinosál, jídelnu pro mužstvo a sověti jako tělocvičnu.

Nově se bude využívat jako kongresový sál, již v sobotu hostí první zámecký ples. Pod velkým sálem bývalo do konce 19. století zámecké divadlo. Dnes jsou tam prostory připravené pro restauraci. Ve druhé polovině křídla bývaly obytné komnaty, prostory se postupně stanou částí prohlídkové trasy. Zámek v současné době shání peníze na jejich vybavení.

Na místě dnešního zámku stálo dřevěné hradiště už koncem 10. století. Po mnoha přestavbách získala budova současnou podobu po přestavbách v 17. století a na přelomu 18. a 19. století zásluhou hraběcího rodu Thun-Hohenstein. Od roku 1932 byla historie děčínského zámku spojená s vojskem, postupně se tam vystřídala československá, německá, československá lidová a od roku 1968 sovětská armáda.

Ta začala zámek opouštět v roce 1990. Nejprve své prostory v hlavní zámecké budově opustil 45. průzkumný prapor. V lednu 1991 ho následovala většina příslušníků 386. zdravotnického praporu. Oficiálně opustil poslední sovětský voják Děčín 14. března 1991.

Podle kurátora děčínského zámku Františka Šumana byla v plánu také přeměna budovy zámku na hotel, porevoluční nadšení ale vystřídal nedostatek peněz. "Po zřícení jihovýchodního nároží se mohlo zdát, že osud městské dominanty je již zpečetěn. Naštěstí se tento okamžik stal symbolickým odrazem ode dna a počátkem skutečně intenzivních oprav," popsal Šuman.

Zpočátku podle něj nikdo nevěřil, že by se ve zdevastovaném objektu mohlo zachovat cokoli cenného. Až postupem času vyšlo najevo, že se pod vrstvami vojenských nátěrů skrývají původní dveře, obložení, parkety, štukové ornamenty, zábradlí a výjimečně i části freskové výmalby.