Rekonstrukce domu ve Strašnicích

Dům pochází z 20. let 20. století, navrhl ho renomovaný architekt František Albert Libra. Majitelům však nevyhovoval z hlediska dispozice a požadovaného plošného standardu. Klíčový a zároveň i limitující byl fakt, že se jednalo o část dvojdomku. Nešlo tedy o svébytný samostatný objekt, který unese významnější vzhledovou proměnu. Jde o dům „párový“, u něhož nelze měnit celkový objem ani tvar. Při poměrně náročném stavebním programu, kdy investoři požadovali tři samostatné ložnice, dostatek úložného prostoru a vyšší hygienický standard, se uvedená východiska jevila možná trochu komplikovaně. Doufáme ale, že se nakonec podařilo naplnit zadání investorů a zároveň zachovat tvář celého objektu.

Nově vyzdívané konstrukce jsou převážně z keramických cihel, ve 2. NP a podkroví jsou příčky ze sádrokartonu. Stropy jsou kombinací oceli a betonu, část dřevěných stropů byla ponechána. Původní schodiště je dřevěné, nové je ocelové. Okna jsou ze dřeva. Povrchy stěn byly opatřeny novými jádrovými omítkami se štukem.
Dům je kompletně opatřen kvalitní tepelnou izolací. Jeho fasáda byla zateplena a omítnuta hladkou dvouvrstvou stěrkovou omítkou ve světlém šedobílém odstínu. Střešní krytinu tvoří hliníkové šablony stejně jako plášť vikýřů. Všechna okna byla vyměněna za nová se subtilními profily, co nejvíce podobnými původnímu stavu. Nábytek je většinou vestavěný, vyrobený na míru. Podlahy jsou dubové nebo z jurského mramoru.

V domě žije čtyřčlenná rodina se dvěma dětmi. V přízemí se nachází zádveří, chodba, dřevěné schodiště do patra, malá pracovna, WC a hlavní obytný prostor s kuchyní a jídelním koutem. V nižším patře jsou dva dětské pokoje a koupelna s vanou, do nejvyššího patra se jde po černých kovových schodech. Je tam koupelna se sprchovým koutem a ložnice majitelů, z níž je průhled na chodbu.