Rekonstrukce činžovních domů

 
V původním návrhu neměl ani jeden z nich parter sloužící službám nebo jiné vybavenosti. V devadesátých letech minulého století byla obě průčelí necitlivě probourána, aby tu mohla vzniknout pizzerie; objekty tak byly propojeny v přízemí a v suterénu. Tento novodobý zásah vedl ke konceptu sjednocení obou domů a revitalizaci původního vzhledu na základě zachovaných a dodnes čitelných fasádních elementů.

Parter je nově obložen cihelnými pásky, otvory do fasády byly upraveny adekvátně nové funkci. Vzhledem k tomu, že větší zásahy do obvodové zdi nebyly ze statického hlediska žádoucí, bylo třeba podpořit velkorysost výloh sjednocením do větších ploch za pomocí obkladu černým plechem. Původní keramický obklad ostění oken, který již není v běžném sortimentu keramiček, se podařilo napodobit pomocí keramických schodovek řezaných na vodním paprsku.

Společné prostory respektují klasický vzhled dobových činžovních domů: na podlahách je nové terrazzo se soklovým obkladem, vstupní prostory byly obloženy keramikou s geometrickými vzory. Výsledkem je civilní vzhled blízký obecnému vnímání městského bydlení. Součástí návrhu byly také interiéry bytů, které jsou k nájmu nabízené již zařízené. Jejich vybavení je jednoduché, postavené na konceptu vložení dobových ikon. V každém bytě se nachází kus klasické nábytkářské produkce první republiky (křeslo Halabala či židle Hoffman) a reprodukce obrazů Josefa Čapka a dalších dobových umělců s motivy města a periferie. Koupelny jsou obloženy bílou obkladačkou v klasickém formátu 10 x 10 cm doplněné barevnou spárovačkou, posouvá klasický funkcionalistický vzhled.