Rekonstrukce Mariánského náměstí v Praze

Zakázku na úpravu Mariánského náměstí a okolí má získat Subterra.
Architektonickou soutěž na projekt úprav Mariánského náměstí, rekonstrukce budovy Nové radnice a Clam-Gallasova paláce vyhrála v roce 2009 společnost Studio MAC Architecture, s.r.o.

Praha 11. února (ČTK) – Zakázku v hodnotě téměř 789 milionů korun na rekonstrukci Clam-Gallasova paláce, Mariánského náměstí a budovy magistrátu by měla získat společnost Subterra. Uvedl to sever Euro.cz. Vítěze určila výběrová komise, rada hlavního města ale zatím vítěze nevybrala, řekl ČTK radní pro kulturu Lukáš Kaucký (ČSSD). Zatím není jasné, kdy se radní budou tendrem zabývat.

Podle Eura.cz Subterra porazila například firmu BAU plus, která chtěla objekty a náměstí revitalizovat za 797,7 milionu korun.

Zakázku měla již rada hlavního města probírat, tisk ale odložila. Primátor Bohuslav Svoboda ČTK řekl, že se k němu vedení Prahy pravděpodobně vrátí až v létě. A to podle toho, jaké bude mít prostředky v rozpočtu. V současné době totiž pražský rozpočet počítá na rekonstrukci podle Kauckého s částkou pouze 95 milionů korun.

Zakázka byla původně vyhlášena jako celek, Kaucký ji ale chce rozdělit na tři části. Prioritní podle něj je opravit barokní památku Clam-Gallasův palác, což bude stát metropoli více než 400 milionů korun. Zbylé dvě části mohou prý být podle posudku, který si magistrát nechal vypracovat, přerušeny.

Kaucký se k nim chce ještě vrátit a prodiskutovat jejich podobu. Zejména úprava Mariánského náměstí budí kontroverze. Vzniknout by na něm totiž měl rybníček a podzemní garáže. Kritikům se taková změna nelíbí. Radní proto již před časem slíbil na magistrátním kulturním výboru, že s členy rekonstrukci znovu projedná.

Minulé vedení Prahy chtělo původně rekonstrukci stihnout do roku 2014.

Související články:
Soutěž na projekt úprav radnice a Clam-Gallasova paláce má vítěze
Magistrát plánuje úpravu budov na Mariánském náměstí
 

Doplněno Stavbaweb:
Mariánské náměstí
Osada Na Louži s kostelem Panny Marie a dvorcem byla v těchto místech už asi v pol. 12. století. Pojmenování náměstí podle kostela, i přes různé peripetie, přetrvalo až do našich dnů.

Nejstarší archeologická vrstva na dnešním Mariánském náměstí je datována do poloviny 12. století. Průzkum prokázal obydlí – zemnice a část hřbitova, jenž přiléhal ke kostelu Panny Marie osady Na Louži. Z písemných zpráv o této lokalitě víme, že ve 13. století byl kostel pod patronátem křižovníků s červenou hvězdou, a podle zpráv z let 1330 – 1334 byl patronem kostela biskup Jan IV. z Dražic. Počátkem 15. století působil v kostele německý kazatel Mikuláš z Drážďan, jehož kázání měla stejně silný ohlas jako kázání mistra Jana Husa nebo Jana Želivského. Od 13. až do 18. století hlásil se ke kostelu cech zbrojířů, zvonařů, puškařů, zámečníků a kotlářů, kteří se usazovali zejména v Platnéřské ulici. Kostelní hřbitov byl využíván až do 18. století, ale už dříve byl narušen zdí ohrady Clam – Galassova paláce. Osada Na Louži ležela při frekventované cestě z tržište Staroměstského náměstí k vltavským brodům a později k mostům Juditinu a Karlovu. Od jihu bylo náměstí už od nejstarších dob spojeno Husovou ulicí s Vyšehradskou cestou. Dvorec osady Na Louži byl lokalizován do místa, kde dnes stojí Clam – Galassův palác (čp. 158). Východně byla osada kolem kostela sv. Linharta, západně osada při kostele sv. Valentina, jižně byl klášter sv. Klimenta a jilská osada, směrem severním zasahovaly do osady židovské domy v Platnéřské ulici. Patrně nejstarší název tohoto prostranství byl Na Louži, což je vysvětlováno častými zátopami, voda z Vltavy dostávala se až sem, louže prý bývala i v kostele. Současně říkalo se Ryneček U Matky Boží Na Louži nebo plac Matky Boží a Mariánský plácek. V 19. století už je běžný název Mariánské náměstí. V roce 1952 byl určen název náměstí primátora Dr. Václava Vacka. JUDr. Václav Vacek (1877 – 1960) byl primátorem Prahy v roce 1945 a pak trvale v letech 1946 – 1954. Od roku 1990 platí opět název Mariánské náměstí. Dominantní budovou celého prostoru je Nová radnice – Magistrát hl. města Prahy (čp. 2/2), od roku 1945 sídlo primátora a sídlo úřadů, které sem byly přestěhovány po zničení hlavního křídla Staroměstské radnice v květnu 1945. Budova byla postavena v letech 1908 – 1911 a je dílem architekta Osvalada Polívky. Na výzdobě se podíleli sochaři Stanislav Sucharda, Josef Mařatka a Ladislav Šaloun. Protější stranu náměstí zdobí východní křídlo Klementina (čp. 190/5). Klementinum je po Pražském hradu druhá největší budova v Praze. Jde však o celý komplex budov, které se rozkládají mezi Mariánským a Křižovnickým náměstím. Je ohraničeno ulicemi Křižovnickou, Platnéřskou, Seminářskou a Karlovou. Od roku 1232 bylo sídlem dominikánů, roku 1556, po svém příchodu do Prahy usadili se zde jezuité, jejichž zásluhou začala rozsáhlá výstavba Klementina. Areál začal vznikat na místě několika desítek domů, tří kostelů, kláštera a zahrad. Dnes Národní a univerzitní knihovna, čítárny, studovny, přenáškové síně, výstavní prostory, vědecké ústavy, prostory pro sbírky a úřední místnosti. Ještě po 1. světové válce bylo zde i sídlo teologické a filozofické fakulty. Severní stranu náměstí zaujímá průčelí Městské knihovny (čp. 98/1), která byla vystavěna v letech 1926 – 1930 podle plánů architekta Františka Roitha. Budova knihovny je vyzdobena sochami Ladislava Kofránka. Městská knihovna v Praze byla otevřena, tehdy ještě bez důstojné budovy, v roce 1891. Její knižní fond činil 1802 svazky. Knihovníkem obce byl jmenován básník Antonín Sova. Jižní část náměstí, kudy do prostoru vstupuje Husova ulice, je částečně tvořena ohradní zdí Clam – Gallasova paláce, do níž je zakomponována kašna se sochou Terezky. Tak jí říkají Pražané. Sochu v roce 1912 vytvořil Václav Prachner (1784 – 1832) jako sedící ženu, která vylévá vodu ze dvou džbánů. Představuje symbolicky řeku Vltavu.
(Zdroj: Praha 1)

V roce 2009 byla na revitalizaci objektů Mariánského náměstí v Praze  vypsána jednokolová veřejná anonymní architektonická ideová soutěž.
Informace o soutěži a vítězný návrh naleznete zde.