Rekonstrukce řešila změnu domu z třicátých let minulého
století dle potřeb a požadavků nového majitele tak, aby se zlepšil komfort i
vlastnosti stavby k dnešním standardům a trendům, ať už co se estetiky,
dispozičního řešení, energetické náročnosti či technického zařízení týče. Těžištěm
návrhu bylo lepší propojení domu se svažitou zahradou. Samotné úpravy plně
respektují původní charakter stavby. Než aby mu konkurovaly, odpovídající
formou dům dotváří.
Objekt se rozprostírá příčně téměř na celou šířku parcely. Tvarové pojetí jeho
dělení vybízelo k posílení hmotového členění. Zvýrazněním střední vertikální
hmoty se dosáhlo vyrovnanosti celku a potlačil se i pocit přehrazenosti
pozemku. Propojení domu se svahem umožňuje i nové propojení komunikační,
vizuální a funkční. Návaznost obytných prostor na venkovní značnou měrou zajišťují
nové terasy.
Členění pater bylo v principu zachováno, stejně tak bylo respektováno i
rozmístění funkcí v hlavním obytném podlaží, přízemí. Nové přístavby původní
dispozice doplňují a rozšiřují jejich využití. Prostor suterénu je nově pojat
jako obytný. Podkroví, které bylo původně využíváno jako obytné jen z části, slouží
k bydlení celé. K úpravě původních konstrukcí došlo jen v nezbytně nutné míře.
Autorská zpráva
Autoři: Ing. arch. Jan Seyček, Ing. arch. Jiří Písek, Ing.
Jan Krauz
Tak si říkám, nakolik je takto nasvícená katedrála autentická, jestli má tu správnou atmosféru. Nebo jestli by ji původní stavitelé…
Jak z mála udělat hodně. Velmi sympatická rekonstrukce (neboli stavební úpravy).