Červenohorské sedlo leží v nadmořské výšce 1013 m a silnice,
která přes ně vede, je nejvýše položenou silnicí první třídy v České republice.
Její rekonstrukce získala titul a Cenu časopisu Stavitel v soutěži Česká
dopravní stavba roku 2017.
Silnice I/44 propojuje významné sídelní útvary Šumperska a
Jesenicka v ose sever-jih a zároveň zajišťuje i nadregionální dopravní vazby.
Navíc je jedinou přístupovou silnicí první třídy k horskému středisku
Červenohorské sedlo. Její rekonstrukce spočívala v úpravě na kategorii S
9,5, v rozšíření v točkách a ve vybudování úseků pro možnost předjíždění.
Zvýšila se tak bezpečnost silničního provozu na této frekventované komunikaci.
„Při navrhování technického řešení, způsobu a rozsahu rekonstrukce byly
důležité ekologické aspekty, protože stavba se nachází v CHKO Jeseníky. Kromě
toho jsme museli zajistit zprůjezdnění rekonstruovaného úseku silnice v zimním
období, tj. od listopadu do března. To zásadně ovlivnilo technologii a postup
výstavby a v neposlední řadě i celkovou finanční náročnost“, uvádí generální
ředitel ŘSD Jan Kroupa. Precizně provedená modernizace silnice vyžadovala
řešení řady technických i organizačních úkolů. Komunikace překonává výškový
rozdíl přes 400 metrů soustavou traverz, propojených točkami o poloměrech pod
20 metrů. Stroje musely bez narušení okolní přírody vyhloubit 211 100 m3
výkopů a navršit 59 400 m3 násypů plus 19 900 m3 dalších
vyztužených ploch a tisíce metrů gabionových stěn. V průběhu výstavby byla
splněna také podmínka zprovoznění silnice v zimním období. Červenohorské sedlo Autoři
projektu se rozhodli, že se budou držet stávající polohy silnice. Respektovali
tak její začlenění do krajiny a modernizaci provedli jen v nezbytně nutném
rozsahu. Minimalizovaly se tak nároky na zábory pozemků. Dalšího snížení
požadavků na zábory pozemků bylo dosaženo tím, že nebylo striktně vyžadováno
dodržení normových požadavků na parametry trasy. Pro ponechané, normě ne zcela
odpovídající parametry trasy (nepřítomnost stoupacích pruhů, malé poloměry
toček a některých směrových oblouků), bylo požádáno o souhlas s odchylným
řešením od ČSN 73 6101. Červenohorské sedlo Rekonstrukce spočívala v úpravě
šířkových poměrů silnice na kategorii S 9,5 s příslušným rozšířením v točkách.
Na základě geologických průzkumů bylo rozšíření realizováno především směrem do
svahu, na zářezové straně komunikace. Přitom bylo třeba dbát na to, aby se v co
největší míře omezily zásahy do okolí – tedy respektovat původní trasu směrově
i výškově (zřizování provizorních objízdných komunikací nebylo možné). Ve třech
úsecích byl navíc rozšířen pravý jízdní pruh na 5,5 m k zajištění
bezpečnějšího předjetí pomalého vozidla, jako náhrada za chybějící přídavné
stoupací pruhy.
Horský charakter
silnice
Na začátku komunikace kopíruje tok řeky Desné, stoupá ve sklonu do 3,0 %. Po
1400 m se její charakter mění na horský s průměrným podélným sklonem nad 5 %, v
extrémních případech až 7,15 %. Silnice překonává výškový rozdíl soustavou
traverz vedených po úbočí Velkého Klínovce, vzájemně propojených točkami o
malých poloměrech (min. R = 17,5 m) a max. příčném sklonu 7,5 % (v točkách). V
rámci úprav bylo řešeno napojení lesní cesty, odvodnění a levé odbočení na
parkoviště hotelu Červenohorské sedlo, kde se pravá polovina vozovky rozšířila
o odbočovací pruh.
Systém odvodnění
Podchycení průniků povrchové a podpovrchové vody a maximální možné zamezení
jejího pronikání do silničního tělesa bylo hlavním technickým úkolem především
v horské části, kde jsou patrné stálé výrony podpovrchové vody. Propustky byly
realizovány v původních i nových polohách. Z provozních důvodů byla minimální
světlost propustků pod silnicí stanovena na 80 cm. Rozborem sklonových poměrů
okolí silnice byly stanoveny plochy povrchového odtoku, které přísluší
jednotlivým propustkům nebo soustavě více propustků. Následně se vypočítalo a
posoudilo množství dešťových vod protékající při návrhovém dešti v daném
profilu. Dále byla řešena rekonstrukce povrchového odvodnění trasy, budovaly se
kapacitní příkopy, ve skalním odřezu a podél zárubních zdí byl navržen
odvodňovací žlab v kombinaci s horskými vpustmi.
Článek vyšel v časopisu Stavitel 11/2018
Etapy výstavby:
1. etapa: Zahájení stavby – odlesnění a průzkumné sondy na
vybraných úsecích, zárubní zdi
2. etapa: 15. 4. 2015 – 15. 11. 2015 – Realizace hlavní trasy, gabionových
zdí a souvisejících stavebních objektů v km 1,789 – 4,427. Probíhala těžba
materiálu ze zářezu pro nejdelší gabionovou zeď.
3. etapa: 15. 4. 2016 – 15. 11. 2016 – Pokračovala realizace hlavní trasy,
gabionových zdí a souvisejících stavebních objektů vč. mostu přes řeku Desnou a
realizace v km 4,427 až po konec hlavní trasy v km 9,013 na Červenohorském
sedle.
4. etapa: 3. 5. 2017 – 9. 6. 2017 – Pokládka finální obrusné vrstvy,
realizace odvodňovacích prvků, dlažeb a osazení dopravního značení.
Silnice I/44
Červenohorské sedlo – jih
Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Olomouc
Projektant: VIAPONT, s.r.o. (včetně autorského dozoru); PRAGOPROJEKT a.s. (RDS)
Technický dozor: Sdružení SUDOP GROUP – Dopravoprojekt Brno, a.s.
Dodavatel: Sdružení firem Metrostav a.s. a KARETA s.r.o.
Hlavní trasa: délka: 7914 m; kategorie: S 9,5/60; plocha vozovek 82 701 m2;
29 stavebních objektů
Stavba probíhala v období říjen 2014 až červen 2017. Navázala na modernizaci
úseku silnice I/44 na severní straně Červenohorského sedla, která byla uvedena
do provozu v roce 2008. Byla spolufinancována v rámci Operačního programu
Doprava 2014 – 2020 z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
A když berou tak utíkej ? :D Hele kdybych měl teď stavět dům tak se jistě chopím těhlech akcí různych.…
No, a navíc mi připadá smutné, že se zde |bijeme v prsa| kvůli rekonstrukci neuvěřitelně problematických serpentin, které by civilizovaná a vyspělá země na důležitém tahu dávno řešila tunelem. O tom, jak naše dopravní infrastruktura za zeměmi, kterým bychom se rádi přiblížili, dál nehorázně zaostává a místo toho vlády vymýšlejí další a další úplatky pro voliče, raději ani nemluvit. Když padl bolševik, věřil jsem, že jednou budu za rodiči na střední Moravu jezdit ze západních Čech po dálnici. Dnes je mi padesát a moje naděje se začínají upínat k vidině, že jim po té dálnici budu aspoň vozit kytku na hrob, protože oni už nemají šanci se dokončení D35 či D6 dožít. A půjde-li to takto dál, tak mi dřív seberou papíry pro stařeckou demenci, než se po té pětatřicítce svezu. Tohle je ostudné a neomluvitelné!
Předchozí komentář by určen průběhu stavby na severní straně ČH sedla, ne tomuto z let 2014-2017.
Ani slůvko o potížích s realizací, kdy projektové řešení neodpovídalo skutečně provedeným pracím, aby se dodržely určené parametry. Špatné geodetické zmapování trasy, šturmování, nepřehledný dodavatelský vrstvený systém dodávky částí stavby, soudní spory o provedené práce. A vše vždy vzejde z nedokonalé dokumentace. ŘSD jako vždy z obliga, že.