Stavitelé
železniční trati ve třicátých letech přeložili kus historické uličky, který jim
překážel a dům postavili znovu do svahu nad trať. Díky tomu se na jeho dvorku
tyčí strmá „sjezdovka“ a z patra je nádherný výhled na blízký kostel a celé
Obřany.
Zrušili jsme hospodářské přístavby, mírně zvětšili podkroví a dům jsme
adaptovali pro rodinu se dvěma školáky. Společenská část zabírá celé prostřední
podlaží a pokračuje na terasu. Výhled na město rámuje panoramatické sedací
okno. Ozdobou ložnice v přízemí je vana s výhledem na růžové keře v
předzahrádce. Dětské pokoje našly své soukromí v podkroví.
Stromy
a keře sestoupily z kopce až na dvorek, uprostřed svahu je ohniště a úplně
nahoře skrýš – rozhledna.
Zdivo je původní, některé stropy byly zesíleny nebo vyměněny. V interiéru se
výrazně uplatňuje původní monolitické schodiště. Doplnili jsme je cementovou
stěrkou na stěnách a podlahami, dveřmi a interiérovými doplňky z přírodního
dubu. Nová garáž a sklad v zahradě mají zelenou střechu. Dům je v pasivním standardu
a je vybaven rekuperací.
Autorská
zpráva
Foto: Zuzana Šale, David Urbanczyk
Autoři: Dušan Urbanczyk; spolupráce Jan Rýpar, Radka Grosošová (zahradní úpravy)
































Takže ploty z tújí vyšly z módy a místo nich přichází bambus?
Povedený projekt 👍 Takových realizací by mohlo vznikat víc.
Kaskády Hranice jsou skvělým příkladem toho, že i bytová výstavba může mít kvalitní architekturu, promyšlený urbanismus a příjemný prostor pro…
Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!