Revitalizace městských lázní na galerii

Koncept nového uspořádání objektu je založen na prolínání a kontrastu starého a nového. Vše historicky podstatné tvoří rámec absorbující nové, kontrast mezi historickou substancí a současným mobiliářem je součástí práce s památkou. Záměrem bylo přijmout historický kontext domu, zachovat vše důležité z památkového hlediska a navrhnout úpravy, které umožní pokrýt všechny nároky, které se kladou na současný provoz galerie.
Lázně umístěné přímo v korytě Jizerského potoka byly vybudovány Libereckou spořitelnou v rámci oslav padesátiletého panování císaře Františka Josefa I. V letech 1901-2 je podle návrhu vídeňského Petra Paula Branga postavil Adolf Burger. V novorenesanční architektuře se již zřetelně projevují znaky nastupující secese.
Prostory pro stálou expozici zahrnují stávající sbírky Oblastní galerie v Liberci, ale i plánovaný nárůst výstavní činnosti. Hlavní sál Městských lázní včetně prostoru nad ním a prostorem pod původní bazénovou vanou je koncipován pro proměnné výstavy a multifunkční sál.
Výstavní prostory v budově Městských lázní doplňuje novostavba depozitáře. Depozitář je kompaktní stavba respektující uliční čáru s výškou odpovídající římse Městských lázní. Řešení fasád vychází z celkového konceptu galerie a to v dialogu původního jazyka se současným tvaroslovím částí nových. Depozitář má racionální hmotu se zavěšeným obkladem z horizontálně kladených kovových odlitků. Expoziční plato obepínající historickou budovu lázní a depozitáře zároveň sjednocuje novou a historickou budovu v jednotný celek. Galerijní veřejná zahrada s dřevěnými palubami, kamennou zahradou a volně umístěnými sochami na zelených plochách představuje rozšíření galerie do exteriéru.

Autorská zpráva
Foto: Ivan Němec