Revitalizace Vrchnostenské okrasné zahrady

(ČTK) – Kácením zhruba pěti set stromů začne patrně už od listopadu velká obnova historických zahrad hradu Pernštejn u Nedvědice na Brněnsku. Rozsáhlý areál leží ve svahu a od 19. století chátral, řekla ČTK Eva Škrabalová, zástupkyně kastelána na hradě.

Termín začátku rekonstrukce je odvislý od výběru dodavatele. Pokud se vše stihne, začne kácení už na podzim. „Pro nás je to velká práce. Z evidovaných 582 stromů se předpokládá, že zhruba 500 půjde pryč. To je nutné stihnout od listopadu do konce března,“ uvedla Škrabalové.

Vše tedy podle ní závisí na tom, zda výběrová řízení na dodavatele skončí včas. Po kácení mohou začít stavební práce související s obnovou drobných staveb v parku, musí se vybudovat také inženýrské sítě. Dříve byl park napojen na mlýnský náhon, který už neexistuje. Obnovovat se budou všechny cesty a schodiště. To zřejmě naruší už velké kácení, ale památkáři budou dělat přesnou dokumentaci. Na místě ve výsledku nebude nová dlažba, ale vysypávané cestičky, které vedly zahradou v 19. století.

Termín dokončení obnovy zahrad je plánován na konec roku 2020. Následující sezona už bude s obnoveným parkem. Podle Škrabalové v době stavby nebude docházet k omezení přístupu návštěvníků do hradu. Je to dáno polohou zahrady, která stojí mimo klasické přístupové cesty. Obnova zahrady vyjde na více než 100 milionů díky evropské dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Pernštejn patří k perlám mezi gotickými hrady. Na přelomu 18. a 19. století hrad doplňovala unikátní barokní zahrada ve svahu pod hradem, šlechta ale později na její údržbu neměla peníze. Pernštejnská vrchnostenská zahrada začala chátrat v 19. století. Její údržba byla již v té době poměrně nákladná. Po roce 1945 byl celý areál znárodněn. V následných desetiletích zahrada zcela zpustla, mimo jiné proto, že nepatřila ke zpřístupněným částem areálu.

Rekonstrukci potřebují například cesty a stezky protínající zahradu. Zdobí ji Čínský pavilon, Obelisk, altány, lázně a rybník. Součástí projektu je znovuvybudování vodních rozvodů pro bazény a vodotrysk. Samostatným prvkem, který je třeba staticky zabezpečit, je takzvaná Komtesčina zahrádka nad lesoparkem a dvěma altány.

Pernštejn patří k nejstarším a nejnavštěvovanějším hradům na Moravě. Loni ho navštívilo 84.000 lidí. Škrabalová očekává, že letos bude návštěvnost zhruba stejná.

Doplněno Stavbaweb:
Tisková zpráva NPÚ 
Vrchnostenskou zahradu pod hradem Pernštejn čeká proměna
Obnovu vrchnostenské okrasné zahrady pod hradem Pernštejn 9. února 2017 slavnostně zahájili předseda vlády Bohuslav Sobotka, ministr kultury Daniel Herman a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Unikátní architektonický komplex středověkého hradu, doplněný nejprve v baroku a posléze na přelomu 18. a 19. století souborem zahrad, u nás nemá srovnání. S přispěním evropských peněz se areál vrátí do vrcholné podoby z doby před dvěma sty lety, kdy patřil mezi patnáct nejvýznamnějších zahrad na Moravě a ve Slezsku.

Národní památkový ústav uspěl s projektem za téměř 117,5 milionu korun v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, který nabízí významnou příležitost investice do unikátního památkového fondu České republiky. Projekt Pernštejn – vrchnostenská okrasná zahrada bude z 85 procent financován z prostředků Evropské unie a jde o první projekt IROP na obnovu památky ve správě NPÚ na území Moravy.

„Přestože Pernštejn patří k nejlépe dochovaným památkám u nás, jeho potenciál ukrytý v přilehlém parku a zahradách byl po dlouhá desetiletí opomíjen. Dnes zahajovaný projekt nabízí šanci předat tento díl našeho kulturního dědictví budoucím generacím v lepším stavu, než jsme jej přebírali. To je skutečně mimořádný pocit. Obnova areálu otevírá pro jeho okolí navíc další možnosti, spojené zejména s vyšší návštěvností,“ řekl ministr kultury Daniel Herman.   

Pernštejn navštívilo v roce 2016 více než 114 tisíc návštěvníků. Obnova a zpřístupnění vrchnostenské zahrady vrátí hradu, který byl v roce 1995 spolu se zahradou prohlášen národní kulturní památkou, jeho komplexnost, ale i návštěvnickou atraktivitu. V návaznosti na nové parkoviště a naučné stezky se otevře návštěvníkům zcela nový pohled na hrad, který zdůrazní monumentalitu hradní pevnosti v kontrastu se subtilním charakterem zahrady pod jeho hradbami.

Symbolem pernštejnské zahrady bude hruška – ovoce králů „Projekt je ojedinělou příležitostí navrátit uměleckou hodnotu tomuto historickému místu a přiblížit veřejnosti zahradní kulturu, která je součástí našeho kulturního dědictví. Zahrada, rozkládající se na jihozápadním svahu strmého hradního kopce a v údolní nivě pod ním, je rozsahem sice poměrně malá, ale svým pojetím, obsahem a umístěním naprosto mimořádná a má šanci přilákat nové návštěvníky, na které budou čekat kvalitnější služby i zázemí,“ upozorňuje generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Podobu zahrady v době její největší slávy přibližuje inventář z roku 1806, zachycující nejen jednotlivé zahradní architektury a užitné stavby, ale také jejich mobiliář, stav ovocných a cizokrajných stromů i kvetoucích rostlin. „Nejčastěji pěstovaným stromem byla hrušeň – a právě hruška, ovoce králů, se stane symbolem obnovené zahrady,“ doplnila generální ředitelka NPÚ.

Projekt obsahuje celkovou revitalizaci areálu hradního parku a lesoparku zahrnující vedle nezbytných arboristických zásahů do historické zeleně a nových výsadeb zejména renovaci architektonických prvků parku – obnovu původních terénních úprav, rozsáhlé sítě cest, vyrovnávacích schodišť, vyhlídkových rondelů, teras a do terénu svahu řezané svislé barokní osy s přilehlým větším bazénem. Dále pak obnovu saly terreny, niky, bazénu s fontánou u amfiteátru, poustevny se sklepem, obelisku, kenotafu, haltýře, bastionu, jednotlivých soklů a k nim příslušející sochařské výbavy. Kompletní obnovou projde i francouzská formální zahrada v parteru parku, včetně zdí a vlastního oplocení. Stavebních a restaurátorských prací se dočká i čínský pavilon či historické oplocení parku z 18. století s obnovou vstupních bran do areálu a propojovacích branek do lesoparku. Součástí projektu je i znovuvybudování vodních rozvodů pro bazény, vodotrysk a haltýř a také obnova teras po bývalých sklenících se zřízením zásobní zahrady. Samostatným prvkem s nutnou potřebou statického zabezpečení je takzvaná Komtesčina zahrádka na severovýchodní straně nad lesoparkem a dvěma altány.

Pro návštěvníky budou připraveny komentované prohlídky i venkovní kavárna „Nový prohlídkový okruh zahradou nabídne návštěvníkům možnost samostatné nebo komentované prohlídky, ale také klidovou zónu a procházky různé náročnosti včetně části přístupné lidem s omezenou mobilitou. V původně užitkové části zahrady bude umístěna expozice prezentující obnovené dílo zahradního umění se zaměřením na smyslové vnímání zahrady včetně jejího haptického modelu. Ke zlepšení standardu poskytovaných služeb přispěje i nová venkovní kavárna na terase s vyhlídkou,“ uzavírá Naďa Goryczková.

Počátky okrasné zahrady se vážou k osobě barona Františka Stockhammera, který pernštejnské panství získal v roce 1710. Jak uvádí ve svém testamentu o deset let později, nově založená zahrada pro něj představovala místo osobního potěšení. K vrcholným parkovým úpravám však dochází až po roce 1797, kdy panství koupil významný státní úředník a stoupenec josefínských reforem baron Ignác Schröffel z Mannsberku. Pozůstatky barokní zahrady začlenil do sentimentálního krajinářského parku, který rozšířil po celém jižním svahu a doplnil drobnými stavbami (poustevna, čínský pavilon, turecké lázně, obelisk, paraple, vodopád aj.). Podle požadavků dobového cítění měly vzbuzovat v návštěvníkovi náležité myšlenky a citová pohnutí. Inspirací mu byly tzv. angločínské zahrady (jardins anglo-chinois) zakládané ve druhé polovině 18. století ve francouzském prostředí. Svědčí o tom i množství knih se zahradní tematikou v hradní knihovně, nechybějí ani vzorníky architektonického vybavení zahrad, tzv. fabriques. V roce 1802 zřídil baron Schrӧffel na místě bývalé konírny nový vstup do parku z třetího hradního nádvoří. Od zdobného portálu vedlo kryté schodiště až ke skleníkům a fíkovně na terasách pod hradbami. Partie pernštejnských zahrad nechal osazovat různými domácími odrůdami  tvarovaných ovocných stromů sesazovaných do obrazců, přičemž některé se pnuly po trelážích. Dobový inventář uvádí 588 ovocných stromů a rozsáhlý a pestrý sortiment exotických rostlin pěstovaných ve sklenících.

Tvůrčí rozlet přerušila Schröfflova smrt v roce 1805, a tak se tehdy budovaný obelisk, doplněný o čtyři alegorické reliéfy oslavující baronův život, stal i jeho památníkem. O rok později předčasně umírá ve věku šestatřiceti let i jediný syn František Schrӧffel a jeho kenotaf – sousoší truchlící vdovy doprovázené dvěma dcerkami před portálem brány do podsvětí – umístěný v nejdramatičtější a nejromantičtější pasáži je posledním prvkem architektonického vybavení pernštejnské zahrady. Oba památníky jsou dílem brněnského sochaře Ondřeje Schweigla.

Úsilí posledních majitelů panství, hraběcí rodiny Mittrowských z Nemyšle, se soustředilo už jen na údržbu zahrad. Po pozemkové reformě ve dvacátých letech 20. století byla velká část pronajata a přeměněna na zahradnictví. Po roce 1945 přešel hrad se zahradami do vlastnictví státu, ale část hospodářských budov i část zahrad se zahradnictvím dostaly jiné majitele. Zahrady nepatřily k zpřístupněným částem hradního areálu, postrádaly stálou údržbu a hlubší péči, chátraly a zarůstaly náletovou zelení, což nevyřešil ani pokus o obnovu v roce 1964.
NPÚ 9.2.2017

___
Více informací naleznete na stránkách státního hradu PERNŠTEJN.

Zdroj foto: NPÚ