Významnou roli v projektu rodinného domu hraje poloha
pozemku, která díky svažitému terénu na samém okraji města poskytuje
neopakovatelný pohled přes městskou krajinu. Další hodnotu představuje jižní orientace
svahu. Po zvážení těchto okolností jsme navrhli dům, který z nich přímo vychází,
přijímá je a rozvíjí. Představuje jej geometricky jednoduchá jednopodlažní
stavba obdélníkového půdorysu, kterou jsme umístili na severní hranu parcely.
Účel je jasný: maximálně uvolnit nezastavěnou část pozemku pro zahradu a
podpořit nabízející se možnost výhledu. Návrh odráží i požadavek investora, který
si přál prostornou garáž. Tu jsme zapustili do terénu pod obytnou část stavby.
Celkové působení hmoty domu umocňuje velkoryse pojaté betonové schodiště, jenž
vede přes celou zahradu pod hranu stavby, odkud pokračuje ve své odlehčené
variaci na pobytovou terasu.
Čitelnost vnějšího tvaru stavby se propisuje i do uspořádání
pokojů, které jsou řazeny podélně vedle sebe a jejichž jednu stěnu vždy tvoří
kompletně prosklené průčelí. Rodinný dům může být v tomto případě připodobněn
výhledové plošině, jež vnáší do každé místnosti část své funkce. Z této pozice
zabírá nejvýhodnější polohu největší místnost obývacího pokoje spojeného s
kuchyní. Kvůli poměrně hlubokému zapuštění interiérů do vnitřní dispozice byl
nad obývací místnost nadstaven světlík. Prostor mezi obývákem a kuchyní člení
pouze nízká soustava skříní ve tvaru písmene L. Její delší část vybíhá od
rohového krbu podél stěny s televizí ke kuchyňskému pultu, kde vytváří
jednoduchou lavici pro posezení. Tvar i materiál pultu s žulovou deskou přebírá
také kuchyňská linka. Kuchyňské spotřebiče a úložné prostory jsou skryty v neutrální
stěně bílé barvy. Vizuálně nejlákavějším objektem prostoru se stala svítidla od
designéra Ingo Maurera s plátkovým zlatem, jejichž sytě červené závěsy
vytvářejí zajímavý detail v souhře se subtilní konstrukcí konferenčních stolů.
Ze způsobu umístění pokojů na jižní straně domu vyplývá i
vnitřní komunikace, kterou tvoří úzká chodba s důmyslným řešením obkladů. Jedna
strana chodby slouží vestavěným úložným prostorům a přístupu do menší koupelny
se sprchou, v druhé stěně jsou dveře do dalších obytných místností. Její
obkladový materiál vbíhá i do pokojů, kde z druhé strany stěny vytváří skříně –
tím se ztrácí dojem uživatelsky nepotřebné nosné stěny. Co do rozměrů a
zařízení odpovídá dětský pokoj pracovně, velkorysejší prostor pak nabízí
ložnice manželů, jejíž dvě stěny představují rozměrné tabule skla průčelí.
Ložnice sdílí s druhou, větší koupelnou jakousi soukromou terasu, jež pokračuje
úzkým pruhem podél pracovny a dětského pokoje do hlavní pobytové terasy. Ta
dále přechází ve venkovní bazén. Zasunutí koupelny s vanou za hranu obytných
pokojů poskytuje soukromí a současně nebrání pro dům důležitému výhledu. Neutrální
vzhled betonové stěrky zde kontrastuje s růžovým sklem.
Naším záměrem bylo vytvoření jednotného prostorového dojmu v interiéru
– toho jsme dosáhli pomocí několika sjednocujících prvků, jako je například podlaha
ve všech vnitřních prostorách v provedení kamenné dlažby. Detail kruhových
světlíků hmotu domu člení, opakuje se a propisuje i v podobě velkých kruhových
lustrů. Světlíky nad pobytovou terasou vytvářejí přes den hru světel, jsou
zároveň zasklené a podsvícené LED pásky pro večerní posezení. Jako jiný
sjednocující prvek může působit i častý kontrast barevných ploch a doplňků na
jinak neutrálním pozadí.
Autorská zpráva
Autor: LABOR13, spolupráce Bobeš Novotný
Místo: Pod Strání, Chomutov
A když berou tak utíkej ? :D Hele kdybych měl teď stavět dům tak se jistě chopím těhlech akcí různych.…
První dojem: obrazovka proti oknu, sezení zády k výhledu, čelem k obrazovce – pro koho je tedy ten proklamovaný výhled?
Těžko se můžete dívat na televizi a zároveň pozorovat okolí, to vám světlo prostě nedovolí. Sezení na gauči se většinou pojí s televizí. Nic vám ale už nebrání v užívání výhledu při stolování v kuchyni, pobytu ve všech 4 pokojích i koupelně, venkovním bazénu nebo na velké terase.