První návštěva pozemku v nás zanechala rozpačité
pocity. Atmosféra byla negativní, ovlivněná spory bývalých majitelů, kteří
násilně rozdělili dům i zahradu na dvě neprostupné části. Důvěrou investorů ve
šťastný konec se to podařilo během procesu návrhu i realizace beze zbytku
odstranit. Stodolu jsme otevřeli velkorysými okny, vzhledem k jejímu
technickému stavu a omezenému rozpočtu jsme ji však využili pouze jako střechu.
Vizuálně ale plní zásadní úlohu. Díky průhledům a dispozičnímu uspořádání ji
člověk stále vnímá a má pocit, že je její součástí, že je v prostředí a náladě
starého domu, přestože je v budově zcela nové. Vlastní vestavba je ve stodole
umístěna nepravidelně, s různě velkými odstupy od obvodových stěn, čímž vzniklo
několik mimořádných míst, která jsou na rozhraní vnitřního a venkovního
prostoru. Veškeré původní části stavby jsme sjednotili barevně i materiálově,
rozdílné jsou pouze ve struktuře. Nová vestavba je naopak kontrastní – obložená
tmavě šedými heraklithovými deskami, které navazují na hrubost původní fasády.
Interiéru dominuje dubová podlaha, doplněná o prvky z režných cihel, OSB desek
a nosných prvků krovu.
Autorská zpráva
Foto: Tomáš Slavík
Autoři: Ondřej Fiala, Tomáš Henel; spoluautoři
Zuzana Blažková – zahradní architektura; Jan Panoch – projekt
Krásná práce, je radost si to prohlížet :-).
Ta na náměstí bere pohled jen velmi mírně a velmi formalisticky. Pohled od třídy Jugoslávských partyzánů ukazuje výtvarnou bezmocnost v…
Že by tato stavba nějak respektoval okolí, velmi pochybuju. P.Engel se jistě obrací v hrobě. Vím, že je to dobrý…
Tak už nám zase UNESCO vyhrožuje a "ochránci" památek jásají, "Zachráníme" památku tím, že ji celou předěláme a její autenticita…
Hlavně že jsme "světoví". Na Smíchově máme City, Na Knížecí office - jsme ještě vůbec v Čechách? Je mi z…