První návštěva pozemku v nás zanechala rozpačité
pocity. Atmosféra byla negativní, ovlivněná spory bývalých majitelů, kteří
násilně rozdělili dům i zahradu na dvě neprostupné části. Důvěrou investorů ve
šťastný konec se to podařilo během procesu návrhu i realizace beze zbytku
odstranit. Stodolu jsme otevřeli velkorysými okny, vzhledem k jejímu
technickému stavu a omezenému rozpočtu jsme ji však využili pouze jako střechu.
Vizuálně ale plní zásadní úlohu. Díky průhledům a dispozičnímu uspořádání ji
člověk stále vnímá a má pocit, že je její součástí, že je v prostředí a náladě
starého domu, přestože je v budově zcela nové. Vlastní vestavba je ve stodole
umístěna nepravidelně, s různě velkými odstupy od obvodových stěn, čímž vzniklo
několik mimořádných míst, která jsou na rozhraní vnitřního a venkovního
prostoru. Veškeré původní části stavby jsme sjednotili barevně i materiálově,
rozdílné jsou pouze ve struktuře. Nová vestavba je naopak kontrastní – obložená
tmavě šedými heraklithovými deskami, které navazují na hrubost původní fasády.
Interiéru dominuje dubová podlaha, doplněná o prvky z režných cihel, OSB desek
a nosných prvků krovu.
Autorská zpráva
Foto: Tomáš Slavík
Autoři: Ondřej Fiala, Tomáš Henel; spoluautoři
Zuzana Blažková – zahradní architektura; Jan Panoch – projekt
Moc povedený dům.. Líbí se mi, že architektura respektuje charakter místa a zároveň nabízí moderní a pohodlné bydlení... Přesně takové…
Tenhle dům se opravdu povedl. Je vidět, že při návrhu nebyla důležitá jen architektura, ale i citlivé zasazení do okolní…
Přesně takové projekty dávají smysl. Je fajn vidět, že se myslí nejen na vzhled, ale také na energetickou úspornost, kvalitní…
V Praze by bylo bytů dost, kdyby se také rekonstruoval a modernizoval starší bytový fond a nebyl využíván v rozporu…
Za mě je dobře, že se konečně začíná řešit nájemní bydlení i z pohledu kvality, a ne jen počtu bytů.…