Aspirací návrhu bylo využít potenciál unikátní lokality a zajistit dostatek soukromí v turisticky rušném okolí. V těsné vazbě na nejužší historické centrum Mikulova působit samozřejmě a nenápadně, přitom dům odlišit od okolní historické zástavby. Dům účelně využívá celý pozemek velikosti přibližně 240 m2. Otevírá se do dvora intimní velikosti uzavřeného do zídek z místního vápence a cihel. S prostorem dvora je přímo propojen obývací pokoj a „ateliér“, díky vnějšímu schodišti a velkorysé terase pak ložnice.
Pro vnitřní prostor domu bylo určující využití různých výškových úrovní ulice a dvora, propojování vnitřních prostor, otevření do krovu v patře. Atmosféru solidního zděného domu a k němu připojeného lehkého dřevěného „ateliéru“ vytváří rozdílné materiálové a konstrukční řešení: zděná stavba opatřená omítkou, ateliér je z převážné části dřevostavba s fasádou z modřínových prken.
Dům je vystavěn z „klasických“ materiálů, od materiálově i formálně obdobných okolních historických staveb jej odlišuje provedení detailů. Jeho formu zjednodušují skryté žlaby, keramické střešní tašky jsou obdobné jako v okolí běžně použité bobrovky, jen s rovnou hranou. Okna jsou bezrámová nebo dřevěná s jednoduchými profily, umístěná v různých hloubkách okenních otvorů. Prostor dvora je z velké části zpevněný cihelnou terasou a mlatem, okolo zídek jsou vysázeny růže a bylinky.
Autorská zpráva
Foto: Robert Žákovič
Architekt: Mimosa architekti, spolupráce Kateřina Fryzelková
Je takový počin něčím výjimečný? Že by jednoduchostí svého exteriéru? Tedy žádnou oslavu bych nepředpokládal.