Krátký a zjednodušený výlet do teorie architektury: Archetyp klasického domu je kvádr, na který je posazená s přesahy sedlová střecha. Přechod domu a střechy většinou řeší římsa, samotný dům je z jiného materiálu než střecha. Modernější interpretace tohoto archetypu zjednodušuje vše, co se dá – střecha je bez přesahu, plynule vystupuje z hmoty domu tak, že přirozeně chybí i římsa. Dům i střecha mají jednotný materiál a stavba se snaží vypadat co nejvíce jako jedna hmota. Zde je ale kámen úrazu – buď je střecha skutečně ve stejném materiálu a pak je materiál nelogicky použitý buď na domě, nebo na střeše. Nebo je střecha jiná než dům a materiálová logika zde funguje, ale zase střecha je najednou dost oddělená od domu. My tyto dva pohledy, tradiční i moderní, kombinujeme.
Dům jsme zbavili všech parazitních přístaveb a přístavků a ostatních zbytečných prvků, jako byly různé římsy, ostění nebo okapy. Zůstala tak čistá, na dřeň oholená hladká hmota klasického obdélníkového českého domu se sedlovou střechou. Aby zůstala jednoduchá a „neukecaná“ a rozpočet realistický, ale dům měl přitom ducha, založili jsme celý vtip jeho vnějšího výrazu na jednoduchém prvku, který se ale výrazně uplatňuje. Zaoblili jsme nároží do ulice a římsu pod střechou do zahrady. Samozřejmě je možné zaoblit kde co, ale zjistili jsme, že tato dvě místa nám ke štěstí úplně stačí. Pěkné na zaoblení je, že je to vlastně tradiční městský prvek, jen se chvíli nepoužíval a my ho teď používáme jinak. Zaoblení nároží dům změkčuje a dává mu krásný, hladký tvar. Dům do ulice „netrčí“. Zaoblení pod střechou je ještě mnohem zábavnější – vlastně funguje tak, jako dříve fungovala římsa, i když to dělá úplně jiným způsobem. Nemusíme tedy řešit klasické dilema materiálu střechy. Střecha může pořád vypadat jako střecha a mít logický materiál pro střechu. Dům se tím ale zároveň povedlo udělat jako jednoduchou hladkou hmotu bez jakýchkoliv detailů. K podpoření efektu jsme použili i různé technické finty jako zaatikový žlab, minimální oplechování, skryté svody nebo „náhodně“ rozházená různě velká okna. Ale to už jsou vlastně jen designové detaily. Sice důležité, ale detaily. Zaoblení se pak ještě jednou opakuje v menším měřítku u ostění důležitých otvorů jako je vjezd do garáže, hlavní vstup a prosklená stěna do zahrady. Tím dostaly tyto jinak velké tupé plochy detail.
Malá přístavba je záměrně jen obyčejný kvádr s minimem detailů, obložený stejným kamenem jako plot. Působí tak, že je ve skutečnosti spíše plotem než přístavkem. Na přístavek navazuje kamenný plot s vetknutými kamennými deskami jako schodištěm na zeleninovou zahrádku na přístavku. Plot pokračuje jako kombinace živého habrového plotu se skládanou kamennou zdí. Schody zároveň kryjí prostor pro dříví, výtok vody na zahradu apod.
Velký obývací prostor v přízemí jsme částečně otevřeli až po střechu a kuchyňský kout. Obývací pokoj se volně přelévá nad garáž, nad kterou je oddechové sezení a pracovna. Velká část stěny do zahrady je prosklená s velikými posuvnými dveřmi. Obytný prostor a zahrada se tak prolínají přes terasu. Celou stěnu místnosti tvoří nábytek, který v sobě obsahuje knihovnu, krb, TV a úložné prostory. Zároveň se a po něm jako po schodech chodí na vyvýšené „pódium“. Kromě klasických servisních místností, jako je zádveří se šatnou, koupelna a technická místnost je v přízemí také ložnice rodičů s francouzským oknem do zahrady. Celé přízemí tak funguje bezbariérově. Dva dětské pokoje a malá koupelna jsou v podkroví, které vypadá jako samostatný domeček vsazený do otevřeného prostoru domu.
Schody do domečku podkroví i na zeleninovou zahrádku na přístavbě jsou vlastně stejné. Mají stejný princip vytrčených desek, stejný tvar i směr, stejnou polohu a jsou i najednou vidět. Liší se jen materiálem – venku jsou to hrubé kamenní desky, uvnitř hladké bílé hranoly. Toto „zrcadlení“ přes prosklenou stěnu obývacího pokoje by mohlo být zábavné.
Vzhledem k omezenému rozpočtu jsme si museli počínat s nějakými zvláštnostmi nanejvýš opatrně. Toto omezení zde ale paradoxně vedlo k lepšímu výsledku než v jiných projektech s velkorysejším rozpočtem, ale komplikovanějším zadáním nebo okolím.
Autorská zpráva
Autor: Kryštof Štulc; spolupráce Jan Chalupa
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,