Základní myšlenkou funkčního uspořádání bylo rozdělit zadání na dva objekty: rozhlednu a samostatný objekt zázemí, které jsme navrhli jako horizontální prvek v kontrastu s vertikálou věže. Původně to měla být jednoduchá dřevostavba s opláštěním z opálených fošen, jež odkazovaly na zkázu původní rozhledny, z ekonomických důvodů však byla nahrazena typovým kontejnerem. Návrh tak ztratil jeden z nosných prvků, ale alespoň se povedlo kontejner doladit k ostatním konstrukcím.
Alfou a omegou celého projektu bylo statické řešení, které zpracovával Ing. Hora, a kde jsme museli najít společnou cestu po architektonické, stavební i konstrukční stránce, přičemž jsou tyto funkce u takto specifické stavby „vzájemně srostlé“. Spolupráci s projektanty firmy HHStatika můžeme v tomto směru jen pochválit.
Staticky nám u samotné věže pomohlo, že jsme vyšli z dlátovitého tvaru husitské hlásky vyhořelé Hýlačky – nárožní hrany, tvořené ocelovými táhly, se sbíhají tak, aby připomínaly siluetu původní rozhledny. Statickým schématem je tedy dvojice nosných ocelových sloupů vynášejících schodiště i vyhlídkovou plošinu, zavětrovaná šesti táhly – trojicemi ocelových lan kotvených do země na čtvercovém půdorysu.
Struktura volby opláštění vychází opět z původní podoby rozhledny, na jejímž plášti byly eternitové šablony. Podobný motiv jsme zopakovali v kosočtverečném rastru ocelové sítě tvořící obal schodiště a kabiny. Cítili jsme také, že i z důvodů jisté nostalgie musí být interiér kabiny vytvořen ze dřeva (podlaha, podhled, lavice).
Dalším odkazem na původní stavbu je ponechání obrysu základů, dobře viditelného z vyhlídkové kabiny. Rozhledna stojí částečně právě na tomto půdorysu, čímž přiznává inspiraci původní Hýlačkou. Zároveň však nechce být a ani není její kopií. Je moderní reakcí na zaniklou památkově chráněnou stavbu.
Zajímavou prací pro nás bylo také projektování celé řady atypických, tvarově sladěných detailů a prvků v rámci opláštění nebo interiéru rozhledny. Limitem byl omezený rozpočet na stavbu, kde jsme se v rámci úspor snažili jako architekti hledat přijatelné kompromisy. Věříme, že se podařilo maximum možného.
Lokalita a popis stavby
Rozhledna se nachází na kopci Hýlačka 3 km jihozápadně od Tábora v příměstské části Větrovy. Okolní zástavbu tvoří rodinné domy začínající od vzdálenosti v poloměru 40 m a více, v nejbližším okolí se nachází plochy zeleně a les. Ve vzdálenosti 16 m jsou objekty vodárny a telekomunikační věže.
Vyhlídková věž je ocelová stavba celkové výšky 35,6 m. Vyhlídková kabina s podlahou plošiny umístěná ve výšce 25,0 m nad terénem má oválný půdorys s maximálními rozměry 8,65 x 4,30 m. Nosnou funkci zde tvoří soustava ocelových nosníků podlahy kabiny. Zastřešení kabiny je provedeno rovněž soustavou ocelových nosníků. Přístup z úrovně terénu do vyhlídkové kabiny je umožněn přes schodiště tvořené přímými rameny s půlkruhovými podestami. Schodiště nesou dva ocelové sloupy, které tvoří hlavní svislou nosnou konstrukci celé věže. Stabilitu zajišťují šikmá ocelová táhla kotvená do kotevních bloků na úrovni terénu a k hlavnímu nosnému rámu v úrovni vyhlídkové plošiny. Kotevní bloky byly zakotveny do společných železobetonových základů celé věže. Založení hlavních nosných ocelových sloupů je plošné, a to na železobetonové základové desce s tím, že základová konstrukce byla doplněna mikropilotami pod kotevními bloky táhel.
Architektonické řešení
Orientace rozhledny byla zvolena tak, aby hlavní pohledová osa z vyhlídkové plošiny směřovala k centru Tábora stejně jako u původní Hýlačky. Objekt zázemí je mimo půdorys rozhledny na okraji pozemku a společně s rozhlednou, umístěnou těsně u hranice lesa, vytváří na „náměstíčko“, přirozený cíl návštěvníků a místo odpočinku, čekání na pomalejší kamarády, vypuštění batolat z kočárků a zaparkování kol a před výstupem na rozhlednu.
Tři hlavní principy:
1. Tvar rozhledny je inspirován tvarem původní husitské hlásky. Nárožní hrany, tvořené ocelovými táhly, se sbíhají tak, aby imaginárně opsaly tvar shořelé rozhledny. Toto řešení je elegantní a staticky výhodné, kromě toho bez přehnané doslovnosti evokuje siluetu původní rozhledny.
2. Diagonální členění pláště, v původním projektu tvořeném eternitovými šablonami, je zopakováno v kosočtverečném rastru ocelové sítě tvořící obal schodiště nové rozhledny.
3. Jako vzpomínka na dramatický konec původní Hýlačky bylo na objektu zázemí navrženo použití opáleného dřeva. Tento neobvyklý a esteticky zajímavý materiál se u nás málo využívá, ale tradiční použití má například v Japonsku. Nová ocelová rozhledna se bude třpytit nad „spáleništěm“ jako fénix povstalý z popela. V rámci úspor však byl objekt zázemí nahrazen typovým kontejnerem stříbrné barvy.
Autorská zpráva
Foto: Martin Kocich
Investor: Klub českých turistů Tábor
Autoři návrhu: Ing. arch. David Grygar, Ing. arch. Martin Kocich, Ing. arch. Pavla Kosová
Generální projektant: ARCHITEKTI Grygar & spol., s.r.o.
Statické řešení: HHStatika s.r.o., Ing. Jan Hora
Dodavatel: Lemonta, s.r.o.
Fakta a data:
Výška rozhledny – 35,6 m
Výška vyhlídkové plošiny – 25 m
Cena – 5,6 mil. Kč bez DPH
Na konstrukci bylo použito 33 tun oceli
1. ledna 2012 shořela původní dřevěná Hýlačka
červen 2012 – vyhlášení architektonické soutěže
květen 2013 byl vybrán realizovaný návrh
červenec 2014 – vydáno stavební povolení
březen až červen 2015 – průběh výstavby
1. srpna 2015 slavnostní otevření nové Hýlačky
A když berou tak utíkej ? :D Hele kdybych měl teď stavět dům tak se jistě chopím těhlech akcí různych.…
Málokdo o tom ví nebo spíše tomu nevěří. I když nechápu proč. Vždyť když ti dávají tak ber :D
My jsme taky s nimi stavěli jsem velice rádi za to že náš projektant s tím byl ztotožněn a ještě…
Jo je tam toho hodně, mají supr akce, podle mně se to rozhodně oplatí na to mrknout nebo rovnou zaslat…
Dobrý den, zajímalo by mě, jak dlouho trvala realizace od "nápadu", než se zrodilo úplné přemístění?