Rozšíření školní jídelny

Autorka projektu nové školní jídelny vycházela ze snahy po úsporném, ale architektonicky i stavebně kvalitním provedení. Rozhodla se pro dřevostavbu, která jí v interiéru dovolila navrhnout přiznané konstrukční prvky střešního pláště.
Školní jídelna a varna v Úvalech neodpovídaly kapacitním požadavkům ani současným standardům, město proto zadalo projekt na jejich rozšíření. Kamila Amblerová zadání rozdělila na dvě části: pro novou varnu rekonstruovala stavbu, kde se dosud jídelna s kuchyní nacházely, nová jídelna přímo navazuje na východní průčelí starého objektu.

Původní objekt
Zdivo štítové stěny bylo u této stavby na severním konci rozpadlé, průzkumem střešního krovu pultové střechy se odhalilo napadení bednění římsy a konce krajního vazníku tesaříkem krovovým. V rámci stavebních prací se pak kontrolovaly všechny vazníky, především jejich styčníky. Krytina z pozinkovaného plechu byla opravena a natřena. Na dvou místech ji bylo třeba rozebrat pro nasávací a odvětrávací šachtu vzduchotechniky (obě jsou provedeny jako ocelová konstrukce vložená mezi vazníky krovu). Uvnitř se odstranily příčky a vestavěná kancelář, podlahy, obklady a olejové nátěry včetně podkladu. Ve zdi, která tvoří předěl mezi stávajícím a přistavovaným objektem, jsou nové otvory pro jejich funkční propojení. U původních oken se částečně vyboural parapet, v nadpraží vznikly otvory pro nová okna a vzduchotechniku. Nové příčky byly vyzděné z lehčených cihelných bloků a omítnuty štukovanou vápennou omítkou, fasády jsou opatřeny kompozitním zateplovacím systémem s tepelnou izolací na bázi minerálních vláken a minerální vnitřně probarvenou omítkou.

Realizace nové jídelny
S ohledem na stálost a stabilitu konstrukcí i lepší pohledové opracování jsou nosné prvky lepené. Stavba je založena na základových pasech, její vodorovnou nosnou konstrukci tvoří dřevěné průvlaky z lepeného lamelového řeziva ve sklonu 8,5° v osových vzdálenostech 3,2 m. Průvlaky se kotvily na jedné straně pomocí ocelových svařenců do stávající zděné stěny, na straně druhé ke sloupku z lepeného lamelového řeziva. Průvlaky světlého rozpětí 6,35 m se propojovaly vloženým dřevěným prvkem.  Stropnice mezi průvlaky se kotvily pomocí ocelového prvku (jejich horní hrana llícuje s horní hranou průvlaků). Vodorovnou tuhost zastřešení zajišťují křížová ztužidla z prken v každém poli mezi dvěma stropnicemi a celoplošný záklop z cementotřískových desek v úrovni horního líce průvlaků, stropnic a ztužidel.
Obvodové stěny byly realizovány ze samonosných prvků z profilů 120/100 po max. vzdálenosti 625 mm. Krajní pole šířky 985 mm je zúženo hlavním nosným sloupem tak, že byl zachován požadavek na maximální vzdálenost 625 mm. Kotvení se provádělo pomocí chemických kotev. Průvlak v nadpraží otvoru v podélné dřevěné stěně vynáší celý stěnový prvek nad otvorem, kotven je v místě nosných sloupů.
Vnitřní obložení je z cementotřískových desek. Podhled šikmé části stropu tvoří pohledové cementotřískové desky tl. 24 mm, které stejně jako desky ve skladbě pláště zajišťují zavětrování konstrukce. Ostatní podhledy jsou ze sádrokartonu.

Obvodový plášť tvoří provětrávaný dřevěný obklad z palubek ze sibiřského modřínu na cementotřískových deskách s tepelnou izolací z minerálních vláken ve svisle a vodorovně kladených latích. Izolace chrání parotěsné a paropropustné fólie. Oplechování z titanzinku přímo souvisí s dřevěným obložením průčelí (rohové, patní a nadokenní lišty) včetně hranatého žlabu uloženého mezi prkny pergoly a průčelím a svodu.
Dřevěná okna a dveře jídelny jsou sesazená do prosklených stěn. Vzhledem k velké ploše prosklení mají izolační trojskla. Větší plochy byly zaskleny napevno, provětrání místnosti zajišťují menší díly. (Zasklením izolačními dvojskly by se mírně ušetřily investiční náklady, ale neúměrně by vzrostly provozní náklady.) Východní průčelí s okny a terasou zakrývá pergola. Její prkna chrání tabule z drátěného skla osazené vždy na třetiny mezi konzolami dřevěné lepené konstrukce pomocí nosné lišty z ocelového pásu. Skla jsou osazená do spádu a kotvená do prken pergoly přes distanční trubky, pryžové těsnicí profily a přítlačné lišty podložené dotěsňovací fólií.
Tepelné izolace obvodového pláště a střechy jsou z minerálních vláken, částečně také z extrudovaného polystyrenu. Navrženy byly v takových tloušťkách a skladbě, aby překračovaly hodnoty požadované tepelně technickou normou, poskytovaly ochranu před zvlhčením a zatečením a přitom umožnily vedení instalací ve vnitřní vrstvě pod parotěsnou zábranou, která zůstala celistvá.

Základové konstrukce jsou do úrovně 500 mm pod terén obloženy extrudovaným polystyrenem tl. 120 mm. U štítové stěny při škole, kde byla možná tenčí vrstva izolace, je polystyren obohacený grafitem se zlepšenými tepelně technickými vlastnostmi. Podlahy jsou těžké plovoucí s vrstvou tepelné izolace ze stabilizovaného plastifikovaného polystyrenu a kročejovou izolací, která má rovněž tepelně technické vlastnosti. Tepelně izolovány jsou i vzduchotechnické rozvody v nezatepleném prostoru krovu a trubní rozvody, které to vyžadují s ohledem na kondenzaci a snížení tepelných ztrát.
Na ochranu před pronikáním radonu z podloží na úrovni středního radonového rizika postačila izolace z asfaltového vložkového pásu modifikovaného SBS. S ohledem na umístění vodotěsné izolace nad terénem byl navržen pouze jeden pás izolace, dbalo se však na jeho kvalitní položení a ochranu při montáži dřevěných konstrukcí.
Skladba pultové střechy o malém spádu má hydroizolační vrstvu z ocelového pozinkovaného plechu (v návaznosti na oplechovanou střechu stávajícího objektu). U sprchového koutu je pod obkladem vodotěsná stěrka, stěrkové izolace jsou také pod dlažbami ve varně a přilehlých místnostech kuchyně – všude, kde se dá předpokládat výskyt vody na podlaze.

Terasa před jídelnou je částečně zastřešena dřevěnou konstrukcí z konzolovaných stropních průvlaků, přes které jsou uloženy stropničky z prken. Hlavní příčné prvky terasy se na jedné straně kotvily do základových pasů jídelny, na straně druhé se přivařily ke sloupkům osazeným na základovém pasu. Podélné prvky a příčné prvky v zalomení terasy jsou z tenkostěnných profilů.
Založení terasy se provedlo na základový pas stejně jako u jídelny. Konstrukce opěrné stěny u rampy a konstrukce stěn revizních šachet je z tvárnic prolévaného bednění s vloženou výztuží. Podkladní beton revizních šachet s vloženou kari sítí má tloušťku 150 mm.    

Z autorské zprávy
Foto: Andrea Thiel Lhotáková

 

Jídelna a varna u Základní školy v Úvalech

Investor: Město Úvaly
Autor a generální projektant: KA architekti, s.r.o. – MgA. Kamila Amblerová
Hlavní inženýr projektu a stavební část: Ing. Jan Svoboda
Statika: STATIKON Solutions s.r.o.
Realizace: červen 2012 – leden 2013