HORROR VACUI. URBAN IMPLOSIONS
22. duben — 21. květen 2009
GALERIE ARCHITEKTURY
Starobrněnská 16/18, BRNO
Út-Pá 11-18 So-Ne 13-18 hod
Putovní výstava NAi (Nizozemský institut architektury) představuje ve svém projektu
pohled osmnácti současných předních holandských architektonických
kanceláří na problematiku zahušťování měst a zástavby starších urbánních
celků. Mezi prezentovanými ukázkami jsou řešení z měst Amsterdam, Arnhem,
Eindhoven, Eschede, Groningen, Lelystad, Maastricht, Rotterdam, Tilburg, Utrecht a
Zaanstad, v nichž budou představeny projekty od obytných, společenských a
kancelářských objektů až po universitní kampusy — a to jak na periferiích, tak i
v původních centrech městských aglomerací. Příklady ukazují možnosti, jak při
nedostatku stavebního místa opětovně využívat a nově organizovat starší urbánní
celky. Výstava HORROR VACUI bude následně uvedena také v pražské Galerii
Jaroslava Fragnera.
Zastoupené ar chitektonické kancelá ře:
â?¢ S333 architects
â?¢ KCAP
â?¢ OD 205 architectuur bv
â?¢ De Architecten Cie
â?¢ Wiel Arets Architects
â?¢ Rijnboutt Van der Vossen Rijnboutt
â?¢ JHK
â?¢ Claus en Kaan Architecten
â?¢ Benthem Crouwel
â?¢ Jeroen van Schooten of Meyer & van Schooten
â?¢ UN Studio
â?¢ Herman Hertzberger Architects
â?¢ Jo Coenen
â?¢ Vera Yanovchinsky
â?¢ NL Architects
â?¢ MVRDV
â?¢ Soeters van Eldonk
â?¢ OMA
â?¢ West 8
Většina nizozemských měst zažívá především v posledních dvou desetiletích
pozoruhodnou transformaci. Staré linie katastrů a jednotlivých, původně zřetelně
ohraničených obytných a hospodářských oblastí, je v ní nyní často narušována
neorganizovanou zástavbou, kde původní objekty či celé stavební celky nahrazuje
nová, s původními strukturami proporcionálně a tvarově nesouvisející architektura.
Tyto neorganizované a často organicky se rozvíjející stavební struktury sice vnášejí
mnohdy do původních míst chaos, současně s ním ale přinášejí nové možnosti
v požadavcích na moderní infrastrukturu měst. Stará hospodářská a výrobní centra
jsou tak nahrazována obytnými nebo vzdělávacími celky, v převážně dosud
rezidenčních částech vyrůstají místa spojená s administrativní nebo obchodní
činností. Tato svého druhu suburbanizace má kořeny v období po II. světové válce,
kdy započaly snahy nizozemské státní správy decentralizovat územní plánování pod
heslem „Centralizovat, kde je to nezbytné, decentralizovat, kde je to možné“, čímž se
holandským městům a jejich magistrátům dostalo práva rozhodovat o
developerských projektech.
Problematika zástavby star ších urbánních celků — jak na per iferiích, tak i v původních
centrech městských aglomerací - se bezprostředně dotýká také mnoha českých a
moravských měst a věříme, že výstava bude pro zdejší odbornou i laickou veřejnost
pozoruhodnou možností seznámit se s výsledky dlouhodobých snah holandské
odborníků v řešení soudobých urbanistických úkolů.
V následující den po zahájení výstavy se na brněnském výstavišti, jako hlavní
doprovodný program při zahájení Mezinárodních stavebních veletrhů, uskuteční
mezinárodní konference, kde bude téma zahušťování urbanistických celků také
jedním z diskutovaných otázek. Brněnské Centrum architektury, ve spolupráci s NAi,
Velvyslanectvím Nizozemského kr álovství v Praze a společností Brněnské veletrhy a
výstavy pozvali do Brna zástupce vybraných českých a holandských ateliérů, aby si
zde vyměnili své zkušenosti, přístupy k urbanistickému plánování, diskutovali o
možnostech, jak splnit požadavky na růst měst bez ničivých a nevratných zásahů do
krajiny. Holandsko budou zastupovat kurátor výstavy Hans Ibelings, ateliéry Jeroen
van Schooten of Meyer & van Schooten a Rijnboutt Van der Vossen Rijnboutt, na
české straně se předtsvaí architekti Jan Jehlík, Roman Koucký a Petr Hlaváček.
Renata Vrabelová, CENTRUM ARCHITEKTURY. Brno, dne 12.3.2009
I když tomu říkají mobiliář, tak bych přála nám všem, aby měl výsledek stejné kvality, jako svého času dostavby od…
Připadá mi to, jako ba tahle dispozice nepočítala s dětmi. Všechny ložnice (tedy i dětské pokoje) jsou hned u vchodu,…
Proč by Správu železnic měla zajímat rekreace Pražanů?
Přemístění mostní konstrukce přece nejde srovnávat s destrukcí budov. Ta konstrukce zůstane zachovaná a dokonce bude i dál sloužit svému…
Velmi pěkné ale pro člověka pracujícího rukama nedostupné.