Rudolfova štola

Před 420 lety začala Rudolfovou štolou proudit voda do Stromovky. Stovky dělníků ji tesaly do skály víc než devět let – čtyřiadvacet hodin denně, vkleče a téměř v úplné tmě. Rudolfova štola je 1102 m dlouhá. Má vejčitý profil, její výška je od 2 do 4 metrů, šířka od 80 do 150 cm. Průměrná teplota uvnitř je kolem 11 stupňů. Trasa štoly vede pod ulicemi Nad štolou a Čechova asi 45 metrů pod terénem. V 80. letech 20. století byla štola opravena, byla v ní zřízena lávka pro turisty v délce 350 m a osvětlení. V roce 2002 došlo bohužel při povodni k velkému poškození štoly a v současné době je nepřístupná. Rudolfova štola je národní technickou památkou (doplněno Stavbaweb).

(ČTK) – Výběr informací o Rudolfově štole v Praze, která byla dokončena před 420 lety, 17. července 1593:

– Rudolfova štola je unikátní dílo renesančního hornictví a stavitelství.

– Štola vznikla z příkazu císaře Rudolfa II. pro zásobování obory a tamní zvěře čerstvou vodou. Císař údajně chtěl v oboře na soustavě rybníků chovat ryby a vodní ptáky (dosavadní dešťový rybník byl v souvislosti se stavbou štoly rozšířen).

– Tvoří ji 1098 metrů dlouhý tunel ze Starého Města pod Letnou do někdejší Královské obory (nyní Stromovka).

– Spojuje levé nábřeží Vltavy, kde odebírá vodu z řeky poblíž Štefánikova mostu, a pražskou Stromovku, kde ústí u rybníka poblíž bývalé Šlechtovy restaurace.

– U počátku štoly těsně nad hladinou Vltavy stojí domek zvaný havírna, kde bydlel správce štoly. Je zde mechanismus stavidel, jimiž se reguloval přítok vody do štoly.

– Nedaleko havírny je portál, jímž lze vstoupit do štoly štolou boční, kterou se vyvážely usazené kaly a nečistoty.

– Ve Stromovce štola končí zděným portálem se znakem Rudolfa II. (iniciálou R) a letopočtem dokončení 1593.

– Štola vede 45 metrů pod zástavbou Letné, zhruba pod ulicemi Nad Štolou a Čechova (jsou zde průduchy ze štoly).

– Výškový rozdíl ústí od hladiny Vltavy je 110 cm.

– Tunel je vysoký od dvou do čtyř metrů a široký od 90 do 150 centimetrů.

– Řízením prací byl pověřen tehdejší vrchní hormistr království Lazar Ercker ze Šrefnkelzu a důlní měřič Jiří Oeder z Ústí.

– Štolu razili horníci povolaní z Kutné Hory z pěti svislých šachet. Ze šachet proto, aby po dosažení dna budoucí štoly mohli pracovat proti sobě.

– Kopání komplikovala podzemní voda a také nesoudržná hornina. Jednu z hloubených šachet museli horníci kvůli spodní vodě zasypat.

– O náročnost práce (horníci měli pouze jednoduché nástroje – kladiva, krumpáče, dláta) svědčí i to, že na úroveň štoly se dostali až po dvou letech kopání.

– Kvůli pomalému postupu prací císař objednal u koncipisty dvorské komory Isaaca Phendlera podrobný plán štoly, do kterého by byl každý týden zakreslován postup prací. Plán, který se dochoval dodnes, zachycuje podélný řez štolou, rozměry a jednotlivé větrací a hloubící šachty. Dokument je jedinečnou technickou památkou dokládající technologii ražby štoly, ale také uměleckým dílem – popisy plánu ve španělštině jsou rámovány do ornamentů s manýristickými motivy.

– Stavba císaře Rudolfa II. stála 60.000 kop grošů.

– V současnosti stále funkční kulturní památka bývá občas částečně zpřístupněna k prohlídkám. V minulosti se údajně štolou pořádaly plavby na loďkách.

Doplněno Stavabweb:
Podrobné informace o historii i součsném stavu Rudolfovy štoly naleznete ZDE.