Galerie Jaroslava Fragnera představí sauny
jako pozoruhodnou součást moderní architektury i společenský fenomén
Sauna / Architektura požitku. To je název výstavy, která bude od 18. ledna do 10. března v pražské
Galerii Jaroslava Fragnera mapovat saunu jako sociologický fenomén, místo
požitku i specifický a zajímavý segment architektonické tvorby. Výstava nabídne
rozdílnou typologii saun z různých koutů světa i různých období, návštěvníci se
dozví, kam až sahá tradice saunování v České republice a ve výběru nejlepších
současných realizací naleznou i české příklady. Expozice prezentuje výběr z té nejzajímavější současné české a světové
produkce, příklady různých forem a postupů. Výstava představí saunu dřevěnou,
prosklenou, betonovou, mobilní, saunu na kolečkách, na vodě i pod zemí, díla
méně známých i slavných architektů, například skandinávského architekta Samiho
Rintaly nebo berlínského ateliéru Raumlabor. Návštěvníkům, kteří si budou chtít
užít výstavu i se saunováním na vlastní kůži, budou k dispozici dvě sauny.
Vice informací o rezervaci termínů saun na www.gjf.cz.
Veřejné lázně byly kdysi místem pro
navazování a udržování sociálních kontaktů, nejen prostředím pro relaxaci
a sport, ale i pro politické diskuze, obchodní schůzky
i požitkářství. Takovým místem setkávání dnes může být sauna, a to
nejen ve Skandinávii. Návštěvníci výstavy mohou fluidum sauny vyzkoušet na
vlastní kůži přímo před Galerií Jaroslava Fragnera, kde bude stát sauna od
známého studia H3T Architekti, které má za sebou téměř dvě desítky
realizovaných saun (např. vltavské Lázně na lodi, létající sauna nebo
cyklosauna).
„Saunování má silnou tradici i v České
republice. Lázeňství na našem území bychom mohli datovat již od středověku,
vždy bylo spojováno s kvalitní architekturou a mnoho předních tvůrců se
podílelo na vzniku zajímavých realizací pro sportovní, zdravotní, očistné i
relaxační aktivity,“ říká ředitel Galerie Jaroslava Fragnera Dan
Merta k postavení sauny v českém i mezinárodním kontextu a dodává:
„Díky této tradici a mnohým experimentálním projektům inspirovaným zahraničními
realizacemi, můžeme v Česku navštívit velké množství zajímavých a především
nízkorozpočtových staveb. A možná dokonce můžeme hovořit o české alternativní
cestě díky studiu H3T, které si vydobylo pevnou pozici po celé Evropě.“
Na koncepci výstavy se podíleli ateliér H3T v
čele s Vítem Šimkem, přední český propagátor saunování Jiří Kouba i
významná česká společnost Dyntar, zabývající se výrobou originálních a vysoce
kvalitních saun. Záměrem projektu je představit fenomén sauny ze dvou pohledů:
jako relaxační proces i jako možnost kvalitní a experimentální architektury.
Návštěvníci se seznámí s historií i současností a třeba zde naleznou inspiraci
budoucí investoři.
Výrobce saun, společnost Dyntar, jako partner
výstavy věnoval saunu Mayo, která bude v Galerii Jaroslava Fragnera vydražena
23. ledna ve prospěch nadace Kapka naděje.
Mediální partneři výstavy:
Revue Bazén a sauna a Dopravní podnik hl. Města Prahy.
tisková zpráva
—
Veřejné lázně byly kdysi místem
intenzivních sociálních kontaktů. Nabízely nejen prostor pro relaxaci a
sport, ale také pro politické diskuze, obchodní schůzky i požitkářství.
Takovým místem setkávání dnes může být sauna, a to nejen ve Skandinávii.
Člověk se zde uvolní, utřídí si myšlenky, setká se s lidmi a pohovoří o
životě.
Může – v případě architektury sauny – forma následovat
obsah? I když se sauny jako architektonický produkt neobjevují vždy na
předních místech architektonických časopisů, jedná se o důležitý segment
stavební a architektonické produkce, který se stále častěji stává
zajímavým tématem pro experimentování s typologií a funkčností v rámci
architektonických postupů. V zahraničí dost často vznikají na základě
studentských workshopů vedených předními evropskými architekty
(například Rintala Eggertsson Architects nebo The Oslo School of
Architecture).
Je příznačné, že mnoho významných staveb tohoto
segmentu vzniklo v zemích, kde se daří kvalitní architektuře – Finsko,
Norsko, Rakousko. V zemích, kde je veden dialog s geniem loci materie
krajiny, kde je snaha a podpora udržitelné architektury a kde se
nehovoří pouze o vzrušujících architektonických gestech. Sauna však může
být důležitou komunitní a sociální platformou, jako je tomu v
Sandhornøy na severu Norska (největší sauna na světě, realizovaná v
rámci projektu nomádského festivalu SALT) nebo v helsinském Loyly Public
Sauna Complex. Může přispět i při revitalizaci brownfieldů – jako v
případě plechové katedrály od berlínských Raumlabor, která vznikla v
rámci speciálního projektu „Bathing Culture project“ a oživila staré
doky v Göteborgu.
Saunování má silnou tradici i v České
republice. Možná bychom ji mohli datovat už do zlaté doby českého
středověkého lázeňství v období panování Václava IV. Lázeňství na našem
území bylo vždy spojováno s kvalitní architekturou a mnoho předních
tvůrců se podílelo na vzniku zajímavých realizací pro sportovní,
zdravotní, očistné i relaxační aktivity. Díky této tradici a mnohým
experimentálním projektům, inspirovaným zahraničními realizacemi, můžeme
v Česku navštívit spoustu zajímavých a především nízkorozpočtových
staveb. A možná lze dokonce hovořit o české alternativní cestě díky
studiu H3T, které si vydobylo pevnou pozici po celé Evropě.
Výstava představuje výběr z té nejzajímavější současné české a světové
produkce a různé typologické příklady a postupy (betonová sauna v
Německu od Modulorbeat, prosklená sauna v Estonsku od Architectural
Bureau Pluss, podzemní sauna uprostřed jablečného sadu u Bolzana od noa*
či sauna uprostřed liberecké přehrady z dílny českého ateliéru Mjölk
architekti). Na koncepci výstavy se podíleli H3T Architekti v čele s
Vítem Šimkem, přední český propagátor saunování Jiří Kouba i významná
česká společnost Dyntar, zabývající se výrobou originálních a vysoce
kvalitních saun. Díky této mezioborové spolupráci budou mít návštěvníci
možnost okusit blahodárné účinky procesu saunování přímo v GJF, kde
budou k dispozici dvě netradiční sauny a bude probíhat další doprovodný
program
Záměrem projektu je představit fenomén sauny ze dvou
pohledů: jako relaxační proces i jako možnost kvalitní a experimentální
architektury. Návštěvníci se seznámí s historií i současností a třeba
zde naleznou inspiraci budoucí investoři.
Očistný rituál
nemusí zůstat pouze v rovině tělesné, jež samozřejmě ovlivňuje i duševní
harmonii, ale přidá-li se i estetická nadhodnota, je splněno vše…
Zahájení výstavy: 17. ledna 2017, 19:00
Výstava: 18. ledna – 10. března 2017
Galerie Jaroslava Fragnera
GJF/ připravujeme
Událost na Facebooku
podle podkladů pořadatele
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…