Kvalitní
architekturu a pozitivní stavební rozvoj chce podporovat skupina odborníků,
která se spojila v nově vzniklém Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR).
Přední čeští architekti, a další experti z oborů souvisejících se
stavebnictvím a developmentem, chtějí nejen popularizovat architekturu a
vzdělávat laickou veřejnost, ale ve spolupráci s dalšími odborníky také
prosazovat prorozvojovou legislativu.
„Když chcete něco
postavit, musíte zahořet. Zároveň to musíte postavit rychle, dokud ten původní žár nevyhasne.
A samozřejmě v neposlední řadě to musíte udělat kvalitně. Radost ze
stavění, rychlost procesu a kvalita výstavby, to jsou tři základní pilíře, na
kterých se shodujeme a na kterých chceme se sdružením pracovat,“ vysvětlil jeden z devíti zakládajících členů Sdružení pro
architekturu a rozvoj a zároveň přední český architekt Josef Pleskot.
Motto: „Naše země
nemůže žít jen ze své minulosti. Musí se rozvíjet, jinak se nevyhne úpadku.“
Zakládající členové:
Josef Pleskot – architekt
Zdeněk Fránek – architekt, pedagog
Pavel Hnilička – architekt, urbanista
Pavel Nasadil – architekt
Pavel Štěpán – projektant
Jiří Plos – právník, kunsthistorik
Renáta Pintová Králová – odbornice na
stavební legislativu
Pavel Kliment – analytik
Dušan Kunovský – rezidenční stavitel
Absence kvalitní prorozvojové legislativy řadí
totiž Českou republiku na nelichotivé 127. místo na světě (podle údajů Světové
banky) v délce povolovacího procesu a je také hlavním důvodem současné
paralýzy stavebního rozvoje naší země. „V
realitě se povolování běžného bytového domu prodloužilo v poslední době na neskutečných
více než deset let. Přitom vlastní realizace je jen skutečnou třešinkou na
dortu a trvá asi 1,5 roku,“ dodal další ze zakladatelů sdružení, rezidenční
stavitel Dušan Kunovský.
„Není přitom nutné
najednou měnit všechny právní předpisy. Měl by se však alespoň sjednotit jejich
výklad,“ poznamenala další zakladatelka sdružení a odbornice na stavební legislativu
Renáta Pintová Králová. Podle ní je v první řadě potřeba zajistit odborné
pracovníky pro soudy v případech, kdy jsou přezkoumávány složité technické
situace. Jedním z prvních kroků, které by mohly napomoci situaci řešit, je
také jasné oddělení státní správy od samosprávy a tím pádem vyřešení dnes velmi
aktuálního tématu tzv. systémové podjatosti. Ta trápí nejen stavebníky, ale
především úřady a starosty. Praze by rovněž hodně prospělo obnovení jednoho
stavebního úřadu na úrovni hlavního města Prahy, který by, kromě jiného, řešil
koordinaci umisťovaných staveb.
Web s informacemi
z oboru, spolupráce s odbornou veřejností
Sdružení chce nabízet odborný pohled na aktuální
témata. Jeho členové tak budou k dispozici novinářům s oponentními
odbornými názory, které by měly vyvážit dnes v médiích často převažující
negativistické hlasy různých nekonstruktivních aktivistů. Web sdružení chce
přinášet přehled všech možných zajímavých akcí z oboru i aktuálních témat
a novinek.
Sdružení chce spojovat, nikoli rozdělovat, a to
nejen veřejnost, ale i odbornou sféru. Bude proto spolupracovat se všemi
organizacemi a profesními sdruženími v oboru, jako je Hospodářská komora
ČR, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Česká komora architektů, Česká
komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Asociace pro
rozvoj trhu nemovitostí apod. Jednotliví členové Sdružení pro architekturu a
rozvoj jsou také velmi aktivními a činnými členy těchto profesních
organizací.
Jedním z pracovních cílů sdružení je
zpracování studie „Vize 2030 pro stavební rozvoj Prahy a ČR“, kterou by chtělo
představit ve 2. pololetí letošního roku jako východisko pro změny, jež by mělo
prosadit nové vedení města a nová vláda.
www.arch-rozvoj.cz
tisková zpráva
Studie: V roce 2030 může v Praze chybět až 50 000 bytů
(ČTK) – V Praze může v roce 2030 chybět až 50 000 bytů. Důvodem je
pomalé tempo povolování bytové výstavby. V hlavním městě je podle
strategického plánu potřeba ročně zhruba 6000 nových bytů. Od roku 2010,
kdy se povolování výrazně zpomalilo, je ovšem v průměru povolováno jen
3500 bytů za rok. Vyplývá to ze studie Sdružení pro architekturu a
rozvoj (SAR), jejíž výsledky dne 28. února 2018 zveřejnilo na tiskové konferenci.
„V realitě se povolování běžného bytového domu prodloužilo v
poslední době na neskutečných deset let a více. Přitom vlastní realizace
je jen skutečnou třešinkou na dortu a trvá asi jeden a půl roku,“ uvedl
majitel developerské firmy Central Group Dušan Kunovský, jeden ze
zakládajících členů sdružení. Podle údajů Světové banky je Česko v délce
povolovacího procesu na 127. místě na světě.
Podle údajů Českého statistického úřadu za poslední dva roky
zahájily v Praze stavební firmy stavbu 4194 bytů v bytových domech.
Praze patřilo v zahájené bytové výstavbě v rámci Česka na konci loňského
roku 34 procent. Před dvěma lety to byly více než dvě třetiny. Podle
studie poradenské společnosti KPMG byl v Praze loni počet vydaných
stavebních povolení oproti srovnatelným městům v sousedních zemích
výrazně nejmenší. V Mnichově, Hamburku nebo Budapešti byl zhruba pětkrát
vyšší, ve Vídni a Varšavě dokonce sedmkrát vyšší. Z těchto měst žije
nejvíce obyvatel ve Vídni, ovšem pouze o 40 procent více než v Praze.
Pomalé povolování je podle analytiků také jedním z důvodů
prudkého cenového růstu. Od poloviny roku 2015 se průměrná prodejní cena
nového bytu v Praze zvýšila o 53,5 procenta na 85.223 korun za metr
čtvereční.
„Není přitom nutné najednou měnit všechny právní předpisy. Měl by
se však alespoň sjednotit jejich výklad. V první řadě je potřeba
zajistit odborné pracovníky pro soudy v případech, kdy jsou
přezkoumávány složité technické situace,“ řekla odbornice na stavební
legislativu Renáta Pintová Králová. Za důležité považuje také jasné
oddělení státní správy a samosprávy. „Praze by rovněž hodně prospělo
obnovení jednoho stavebního úřadu na úrovni hlavního města Prahy, který
by mimo jiné řešil koordinaci umisťovaných staveb,“ doplnila Pintová
Králová. V současnosti je v Praze 22 stavebních úřadů.
Podle průzkumu SAR, ve kterém agentura Ipsos oslovila 500
Pražanů, se má v Praze více stavět. Myslí si to tři pětiny oslovených.
Pokud jde o místo nové výstavby, polovina respondentů by volila
brownfieldy, tedy nevyužité plochy uvnitř města, například na území
bývalých továren. Mezi největší v Praze patří Bubny – Zátory, nákladové
nádraží Žižkov nebo Bohdalec. Na okrajích města si novou výstavbu přeje
čtvrtina Pražanů. Téměř 90 procent souhlasí s tím, že Praze scházejí
klíčové dopravní stavby.
Prostor pro využití brownfieldů a zahuštění území vidí také KPMG.
Zatímco v Praze žije asi 2600 obyvatel na kilometr čtvereční, v
Mnichově nebo ve Vídni je to téměř dvakrát více.
Sdružení pro architekturu a rozvoj vzniklo letos v únoru. Jeho
cílem je podporovat kvalitní architekturu a pozitivní stavební rozvoj.
Chtělo by popularizovat architekturu a vzdělávat laickou veřejnost, ve
spolupráci s dalšími odborníky také prosazovat prorozvojovou
legislativu. Jeho zakládajícími členy jsou architekti (například Josef
Pleskot), projektant Pavel Štěpán, urbanista Pavel Hnilička, pedagog
Zdeněk Fránek, právník a kunsthistorik Jiří Plos, odbornice na stavební
legislativu Renáta Pintová Králová, analytik KPMG Pavel Kliment a
majitel Central Group Dušan Kunovský.
Petr Tak to záleží na samotném prodejci a výrobci oken, jaké bude mít stanovené dodací lhůty. Protože jemu dodá skla…
Absolutní souhlas, konečně se někdo rozhoupal k rozumné věci ve stavebnictví a neponechá se to všechno na A.B.,který by to brzy zglajchšaltoval.
S pozdravem JB