Ozdobit omítku malbou navrhl architekt Petr Hrůša, který je autorem projektu rozsáhlé rekonstrukce budovy.
Brněnská městská rada rozhodla, že na severní fasádě hlavní budovy Domu umění města Brna nebude plánované sgrafito, které kritizovala část architektů a odborné veřejnosti. Ozdobit omítku malbou navrhl architekt Petr Hrůša, který je autorem projektu rozsáhlé rekonstrukce budovy. Hrůša s rozhodnutím rady nesouhlasí, považuje to za velký zásah do svého díla.
„Pro radu bylo rozhodující to, že se proti sgrafitu vyjádřili někteří architekti, odborníci a poradní orgán města pro kulturu,“ řekl ČTK mluvčí magistrátu Pavel Žára. Sgrafito se nelíbilo ani řediteli Domu umění města Brna Rostislavu Koryčánkovi. Stylem se prý nehodilo na sídlo instituce, jejímž hlavním posláním je vystavování současného umění.
Oprava budovy na Malinovského náměstí začala před více než rokem a zvolna spěje k závěru. Oproti původním předpokladům se rekonstrukce výrazně prodražila. Vyžádá si místo 45 milionů korun asi 60 milionů, informovali před časem představitelé města.
Sgrafito je označení pro takzvanou rýsovanou malbu. Je to způsob nástěnné ornamentální i figurální výzdoby vnějšku budov. Vzniká proškrabáváním vlhké svrchní bílé vrstvy omítky do spodní barevné, zpravidla černé vrstvy. Sgrafito bylo velmi populární například v období renesance.
Budovu Domu umění na Malinovského náměstí postavili v roce 1910 ve stylu vídeňské secese podle návrhu Heinricha Rieda a původně nesla jméno císaře Františka Josefa. Brněnské německy mluvící menšině sloužila jako výstavní síň. Po druhé světové válce převzalo dům město a architekt Bohuslav Fuchs jej přestavěl v duchu brněnského funkcionalismu. Řadu let v budově hrávalo Divadlo Na provázku, nynější Husa na provázku.
Zdroj: Zpráva ČTK 14.4.2009
Doplněno Stavabweb:
Dům umění města Brna:
Výstavní secesní pavilon postavený v letech 1909-11.
Na dům umění přestavěn v roce 1946.
Více informací o projektu rekonstrukce naleznete na stránkách autorů: Architekti Hrůša a spol., Atelier Brno, s. r. o. zde.
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,
Nějak tomu nerozumím. V článku se píše o fasádním stínícím prvku, ale fotky a část textu je o vnitřní stěně.…
co na to říci - na Mercerově stupnici kvality měst se na prvých třech místech obvykle střídají Vídeň, Curich a…