SIALská trojčata

Divadlo F. X.  Šaldy Liberec
Premiéra: 5. 10. 2018
v Malém divadle 

TVŮRCI ŠUMNÝCH MĚST OSLAVÍ LIBERECKÉ ARCHITEKTY KABARETEM
RADOVAN LIPUS, DAVID VÁVRA A MILAN ŠOTEK: SIALSKÁ TROJČATA
Činohra Divadla F. X. Šaldy se chce věnovat tématům, která přímo souvisejí s městem Liberec a jeho okolím. Připravovaná premiéra bude poctou libereckému architektovi Karlu Hubáčkovi, jeho kolegům ze slavného SIALu a jejich geniálnímu dílu – hotelu a vysílači Ještěd, proslulé stavbě, kterou se Liberec právem pyšní a dávno už se stala neodmyslitelným symbolem města. Inscenací současně připomínáme, že Malé divadlo, kde se premiéra odehraje, je také dílem Karla Hubáčka.

Originální kabaret SIALská trojčata vytvořil s libereckými herci hvězdný tým: režisér Radovan Lipus a scénograf David Vávra jsou neúnavní propagátoři české architektury doma i v zahraničí, známí především z televizního seriálu Šumná města. Třetí tvůrce SIALských trojčat, spoluautor scénáře Milan Šotek je dramaturg Národního divadla v Praze, zkušený kabaretní autor a od příštího roku šéf činohry Národního divadla v Brně.

Jak se přihodilo, že odvážní muži a básníci architektury ze SIALu dokázali v šermu se socialistickou realitou stvořit neuvěřitelný zázrak rotačního hyperboloidu, který na temeni Ještědu v ladné taneční póze odolává vichřicím? Dobrodružství SIALských trojčat nás přesvědčí, že v každé době můžeme mířit vysoko. A samozřejmě jako v každém pořádném kabaretu nechybí původní písničky a živá kapela na jevišti.

SIALská trojčata 
[Radovan Lipus, Milan Šotek, David Vávra]                
Zmužilý kabaret o stavbě Ještědu.

režie Radovan Lipus 
scéna David Vávra 
kostýmy Eva Kotková 
hudba Jiří Janďourek 
aranže písní Jan Jirucha 
hudební nastudování Marek Ottl 
choreografie Jana Stránská 
dramaturgie Lenka Chválová 

Více informací o představení včetně možnosti rezervace vstupenek na další termíny najdete ZDE.  


V HLAVNÍ ROLI ARCHITEKTURA:
ATELIÉR SIAL – ZJEVENÍ V ŠEDI SOCIALISTICKÉ ARCHITEKTURY
Každý Liberečan zná Ještěd. Tvar hory, elegantně prodloužený vysílačem do nebe, vyvolává v nás euforické pocity. Ať se vracíme z jakékoli světové strany, již z dálky Ještěd poznáme, září do kraje jako maják. Víme ale, jak byl stvořen? Tušíme jména autorů, ale jejich příběh většinou neznáme. A přitom je tak dobrodružný. Chybělo málo a Ještěd, jak ho známe, mohl být jen dalším modelem na poličce v muzeu.

SIAL je v Liberci známý pojem. Co ale vlastně ono zvláštní slovo znamená? Je to pochopitelně zkratka – a skrývá se pod ní Sdružení inženýrů a architektů v Liberci. Jako samostatný podnik fungoval SIAL pouze od července 1968 do prosince 1971, kdy byl ateliér sloučen se státním Stavoprojektem. Z jeho liberecké pobočky se ostatně SIAL vydělil. Když do tamního Ateliéru 2, vedeného Karlem Hubáčkem, nastoupili na konci padesátých let mladí architekti Miroslav Masák a Otakar Binar, zformovala se kolem této trojice skupina, kterou můžeme považovat za základ SIALu.

Architektonické dílo ateliéru SIAL patří k vrcholům české architektury 20. století a získalo rozhodně největší mezinárodní ohlas a nejvýznamnější světová ocenění. Činnost SIALu přitom dokázala posunout ohnisko české architektonické tvorby z pražských a brněnských kruhů na periferii, do Liberce, německého a násilím opuštěného města, kde bylo po válce nutné vybudovat nový svět. Že nebyl vybudován podle totalitní doktríny v duchu socialistického realismu, je zásluhou především architektů z okruhu SIALu.

Mimochodem: autor hudby k SIALským trojčatům Jiří Janďourek je také uznávaným libereckým architektem a pokračovatelem SIALské tradice. V současném SIALu pracoval a učí na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, založené prof. Jiřím Suchomelem, jedním ze slavných absolventů Školky SIAL. 

KAREL HUBÁČEK A ZDENĚK PATRMAN: VYSÍLAČ A HOTEL JEŠTĚD
Stará horská chata na vrcholu Ještědu vyhořela koncem ledna 1963. Liberecký Stavoprojekt záhy vyhlásil interní soutěž a z dvanácti návrhů porota vybrala návrh Karla Hubáčka, který jitřil emoce všech obyvatel města a kdoví, co by na kopci stálo, kdyby mohla o stavbě rozhodnout laická veřejnost.

Hubáčkův tým pro Vysílač vynalezl mnoho vlastních technologických patentů. Nejznámější z nich je kyvadlo, sloužící jako tlumič příčného kmitání, které vyvinul statik Zdeněk Patrman ve spolupráci s profesorem Ondřejem Fischerem a Matematickým ústavem ČSAV. (Mimochodem, scéna ze SIALských trojčat, v níž architekti vahou vlastních těl zachraňují rozestavěnou věž před vichřicí, je inspirována skutečnou historkou Karla Hubáčka!) Kyvadlo bylo posléze použito na dalších věžích a z jeho principu vycházejí podobná zařízení ve světě dodnes.

Do roku 1968 získal Karel Hubáček za Ještěd několik ocenění a stavba byla mediálně sledovaná jako architektonický i technický unikát. Sláva autora Ještědu vyvrcholila na jaře 1969 získáním prestižní Ceny Augusta Perreta za tvůrčí využití technologie v architektuře. Významnější světové ocenění žádný jiný český architekt nikdy nezískal.

V době tohoto triumfu už byl ovšem Karel Hubáček pro nastupující normalizaci nežádoucí osobou a o SIALu se nesmělo mluvit. Během srpnových událostí totiž s kolegy, Václavem Havlem a primátorem Jiřím Moulisem řídil liberecký odpor proti sovětské okupaci. Na slavnostní otevření Ještědu v září 1973 ho proto nepozvali a dokonce ho ani nejmenovali mezi autory stavby.

KAREL HUBÁČEK
23. 2. 1924 – 23. 11. 2011
Jeden z nejuznávanějších architektů druhé poloviny 20. století, jako jediný Čech získal od Mezinárodní unie architektů prestižní Cenu Augusta Perreta. Geniální hotel a vysílač Ještěd se stal jednou z nejslavnějších staveb současnosti a neoddělitelným symbolem města i celého kraje. Vytvořil také kino Máj v Doksech, vodárenskou věž na Dívčích hradech v Praze, koncertní dům v Teplicích, pražské Divadlo Disk nebo legendární liberecký obchodní dům Ještěd. Především však založil a vedl ateliér SIAL, který změnil českou architekturu šedesátých let a vychoval celou generaci slavných současných architektů.

MIROSLAV MASÁK
* 23. 5. 1932
Do Hubáčkova ateliéru přišel jako čerstvý absolvent architektury na ČVUT a brzy projevil nevšední organizační schopnosti. Aby změnil a polidštil tehdejší typizovanou architekturu, rozvinul týmový duch ateliéru až k mezioborové spolupráci se sociology či psychology. Protože považoval za důležité přivést do SIALu nadané studenty, založil Školku SIAL, která do ateliéru vnesla mladistvou energii i otevřenost novým směrům (viz níže). Vychoval mnoho významných současných architektů a dodnes je aktivním vysokoškolským pedagogem! Vytvořil pavilon F pro LVT, je spoluautorem obchodních domů Máj v Praze nebo Ještěd v Liberci. Byl přítelem a poradcem prezidenta Václava Havla.

OTAKAR BINAR
* 17. 6. 1931
Akademický architekt a spoluzakladatel SIALu. Na rozdíl od kolegů vystudoval architekturu na Akademii výtvarných umění. Vytvořil například kolonádu v Teplicích nebo pavilon A pro LVT. Jako tvůrce výtvarně propracovaných interiérů čistých a ušlechtilých linií se podílel na mnoha realizacích svých kolegů (například Naivní divadlo). Nejslavnější z nich jsou jeho promyšlené interiéry hotelu Ještěd. Schodiště, svítidla, modulový nábytek, založený na tvaru písmene H, nebo slavné závěsné křesílko ve tvaru vajíčka. Na Ještědu nebyl ani jediný kachlík nebo podšálek náhodou.

ZDENĚK PATRMAN
15. 3. 1927 – 23. 5. 2001
Nenápadný, leč bezpochyby nepostradatelný muž v pozadí SIALu. V Hubáčkově ateliéru architekti úzce spolupracovali s inženýry a techniky. Skvělých statiků a technologů pracovalo v SIALu víc, ale Zdeněk Patrman je v naší hře hrdě zastupuje: právě on s Karlem Hubáčkem stvořil hotel a vysílač Ještěd, který díky jeho výpočtům odolává už desítky let horským vichřicím.

tisková zpráva, Stavbaweb

Představení libereckého divadla je poctou tvůrcům Ještědu
(ČTK) – Poctou tvůrcům Ještědu a zároveň zakladatelům architektonického studia SIAL je nové představení libereckého divadla F. X. Šaldy SIALská trojčata. Originální kabaret bude mít premiéru v pátek v Malém divadle, které je stejně jako Ještěd dílem Karla Hubáčka. Novinářům to dnes řekla dramaturgyně divadla Lenka Chválová.

SIAL je sice v Liberci známý pojem, málokdo ale podle Chválové ví, jaké příběhy se za ním skrývají. „Proto jsme se rozhodli o těchto lidech, kteří vytvořili důležité věci pro nás, hrát a liberecké publikum důvěrněji seznámit s jejich životem a dílem,“ uvedla Chválová.

Základ SIAL (Sdružení inženýrů a architektů v Liberci) položili na konci 50. let minulého století architekti Karel Hubáček, Miroslav Masák a Otakar Binar. Jejich jména jsou spojena i se stavbou unikátního díla na Ještědu, rotačního hyperboloidu s hotelem a vysílačem, který vznikal na přelomu 60. a 70. let podle návrhu studia SIAL.

„Stavba je vyvzdorovaná nejen na tehdejším režimu, ale i na technologiích tehdejší doby. Je vybojovaná i na materiálech, které v té době byly naprosto omezené, limitující,“ uvedl režisér představení Radovan Lipus, který je známý jako autor televizního seriálu Šumná města.

Podle něj je Ještěd vybojovaný i na klimatických podmínkách. „Tam skutečně nechybělo mnoho a v určitou dobu by se rozestavěný Ještěd zřítil, a to by mělo fatální důsledky nejen pro stavbu, ale i pro tvůrce,“ řekl.

Autory Ještědu považuje za hrdiny nejen kvůli tomu, že dokázali vytvořit fascinující dílo. „Kromě toho byli stateční velmi i lidsky a občansky. Nepodlehli tlaku režimu, nezadali si s tou mocí, nešli snadnou cestou souhlasů a přitakání, zachovali vnitřní integritu a noblesu, což je inspirativní i v dnešní době,“ dodal.

Role architektů ztvární Tomáš Impseil, Jan Jedlinský a Petr Hanák. Fiktivního Děda Ještěda bude hrát Václav Helšus. „Dodává tomu velkou míru autenticity tím, že si ty věci pamatuje a vnáší do toho svůj pohled a humor,“ uvedla Chválová. Ve hře jsou pasáže, kde může Helšus uvést jakoukoli svou osobní vzpomínku. „Představení je o lidech a o době, kterou jsme všichni prožili a některé věci nejraději zapomněli a vytěsnili. Mně se na tom líbí, že i architektům se navzdory křupanům, co nám vládli, občas podařilo udělat něco krásného,“ řekl Helšus.

Na vzniku představení se kromě Lipuse podílel i architekt a herec David Vávra a dramaturg Národního divadla Milan Šotek. Autorem hudby je liberecký architekt Jiří Janďourek, který v SIAL také pracoval. „Hudba není jednoduchá, popová, podbízivá, ale je přitom strašně chytlavá, chytrá, zábavná a divadelní a myslím, že ji trefil správně,“ dodal režisér.