Obřadní síň využila stávající objekt márnice, novou náplň
řeší jeho zvětšením – obestavěním novou konstrukcí. Márnice (asi z padesátých let minulého
století) o rozměrech 12,7 x 4,7 m s výškou 3,4 m byla po stavebních úpravách
zahrnuta do nového řešení na principu „dům v domě“. Přístavba rozšířila
stávající půdorysné stopy na jižní a severní stranu o 1,6 m, na západní stranu
o 3,875 m. Podél osy objektu bude na jižní a severní straně vysázena nová
soliterní zeleň. Na ose smuteční síně je západně od hlavního vstupu navržena
stavba kolumbária, která stejně jako nová hřbitovní zeď bude realizována v
další etapě.
Architektonické řešení vychází z jednoduchého kubického
tvaru – hranolu, který v sobě ukrývá stavebně upravený původní objekt. Ten je
maximálně perforován – jak stěny, tak i strop – a vytváří tak neobvyklé
interiérové řešení. Část márnice zůstává na východní (zadní) straně čitelná, se
samostatnými vstupy na invalidní wc a do skladu nářadí údržby. Původní márnice byla
konstrukčně řešena z bílých vápenopískových a spárovaných cihel s železobetonovou
stropní deskou. Po stavebních úpravách jsou tyto konstrukce bíle omítnuty.
Zajímavě řešený portál zůstal zachován a zakomponován do vstupní části obřadní
síně v návaznosti na novou prosklenou stěnu. Nové konstrukce, které původní
stavbu „obalují“, tvoří dřevěné lepené vazníky s obvodovými stěnami z
fošen. Dřevěné prvky tvoří interiér stavby, v exteriéru jsou obloženy černými
cembritovými fasádními deskami. Hlavní vstup do obřadní síně je zvýrazněn
výrazným závětřím s možností úkrytu účastníků obřadu před sluncem či nepohodou.
Přirozené denní světlo a větrání zajišťují dvě pásová okna na delších stranách
formou bazilikálního osvětlení a střešní světlovod nad katafalkem.
Objekt o rozměrech 16,575 x 7,900 m s výškou 4,600 m od podlahy má ploché
střechy. Hlavní vstupní závětří je širokou nástupní plochou spojeno s
centrálním hřbitovním prostorem. Exteriérové plochy stavby tvoří především černé
cembritové desky, zčásti pak světle bělošedá omítka východní ponechané části
bývalé márnice. V interiéru je dominujícím materiálem dřevo v přírodní barevnosti
a bílá omítka původních zděných konstrukcí. Na podlaze je světle šedá polyuretanová
stěrka, mobiliář je černý (katafalk se zabudovaným vozíkem a lavice). Ve
stropní desce je umístěn zakrytovaný dataprojektor. Kapacita stavby je
dimenzována pro 50 až 60 osob.
Stavební konstrukce
Stávající objekt byl zachován a upraven tak, aby se jeho větší část stala součásti
interiéru síně. Přístavba a nástavba byla řešena lehkou konstrukcí, která
stávající objekt částečně obalila. Nosnou konstrukci tvoří dřevěné lepené rámy,
na které jsou uloženy pohledově upravené fošny. Na tuto konstrukci byl z venku
osazen nosný dřevěný rošt, do kterého je uložena tepelná izolace a ukotven
fasádní obklad. Výplně okenních a dveřních otvorů byly navrženy formou
horizontálních pásových oken, dveří a prosklených stěn a izolačním dvojskly a
dřevěnými rámy. Plné dveřní výplně jsou atypické dřevěné, obložené černým
ocelovým plechem, který je v případě hlavních vstupních dveří kotven mosaznými
nýty.
Autorská zpráva
Foto: Dušan Tománek
Vizualizace: Jiří Dobeš
Přístavba a nástavba objektu márnice na Smuteční síń ve
Spytihněvi
Autor: Ing. arch. Ivan Bergmann
Projektant stavební části: Ing. Pavel Srba
Investor: Obec Spytihněv
Zhotovitel: ZESS Boršice






























Člověk tu vždycky najde něco zajímavého, co stojí za přečtení!!!
Zajímavá rekonstrukce, ale myslím, že některé praktické věci se při návrhu mohly řešit lépe. Hlavně zastřešení vstupů do podchodů mi…
Jak velké lodě se vejdou do současných plavebních komor?
Moc hezká představa, jenže na místě současné betonárny na Rohanském ostrově, jejíž provoz skončí na konci roku 2028, plánuje městská…
Na nekrytá schodiště do podchodů mám stejný názor. Je to zrůdnost a ničím neomluvitelné šetření na nepravém místě. Řekla bych,…