Pavilon je umístěn na náhorní plošině ve výšce 1200 metrů nad mořem, v národním parku Dovrefjell-Sunndalsfjella, v místě, kde stále ještě žijí stáda divokých sobů.
Místo: Dorve, Norsko
Architekt: Snøhetta
Vedoucí projektu: Knut Bjørgum (krajinný architekt)
Snøhetta tým: Kjetil Thorsen T., Brett Erik Jacobsen, Margit Tidemand Ruud, Rune Grasdal, Martin Brunner (architekti), Heidi Pettersvold (interiérový architekt)
Konstrukce: Dr.Techn. Kristoffer Apeland AS, Trond Gundersen
Dodavatel: Prebygg AS
Subdodavatele, ocel: Lonbakken AS
Subdodavatele, sklo: Skandinaviska Glassystem AB
Dodavatel, dřevo: Djupevaag – stavitelé lodí
Podlahová plocha: 90sqm
Projekt, realizace: 2011
Cena: 3,0 mil. NOK (celkové náklady na výstavbu pavilonu)
Fotograf: Klaas Van Ommeren, Snøhetta, Jan-Olav-Storli
"Norské centrum divokých sobů" tvoří pavilon v Hjerkinn na okraji národního parku Dovrefjell, s výhledem na horský masiv Snøhetta.
Dovrefjell je pohoří, které tvoří bariéru mezi severní a jižní částí Norska. Zde jsou doma poslední sobí stáda v Evropě, je to divoké a přirozené prostředí pro mnoho vzácných rostlin a živočichů.
Jeden a půl kilometru dlouhá cesta přivede návštěvníky k pavilonu, budově velké 90 m2, která je veřejě přístupná a slouží k pozorování divokých sobů. Zároveň poskytuje nádherné panoramatické výhledy na pohoří Snøhetta. .
Unikátní přírodní, kulturní a mýtická krajina ovlivnila základní architektonickou myšlenku. Budovu tvoří tuhý vnější obal a ekologické vnitřní jádro, které. připomíná erozí, větrem a tekoucí vodou ošlehané skály. Zvlněná jižní fasáda vytváří posezení vyhřívané slunečními paprsky. Interiér je chráněným a teplým místem pro setkání, vnitřní stěna nabízí další lavičky a hlavně ničím nerušený výhled na okolní panorama prosklenou stěnou od podlahy až ke stropu.
Značný důraz je kladen na kvalitu a trvanlivost materiálu, musí vydržet drsné klima. Tuhý obdélníkový rám je vyroben ze surové oceli připomínající železnou rudu v místním podloží. Postupem času se rezivějící barva smísí s přírodními barvami okolních hor. Dehtem ošetřená borovicová prkna exteriéru oznamují přítomnost turistů. Jednoduchý formulář a použití přírodních materiálů odkazují na místní stavební tradice a norskou lodní techniku ve spojení s pokročilýmí výrobními procesy.
Pokročilé technologie byly využity jak při designování, tak i při výrobě. 3D počítačové modely řídily frézy v norských loděnicích v Hardangerfjord a vytvořily organické formy kusů borovicového dřeva, které byly pospojovány tradičním způsobem pomocí dřevěných kolíků. Vnější stěna byla ošetřena piniovým dehtem, vnitřní dřevo bylo ošetřeno olejem.
Půdorys:
Řez:
Děkuji za perfektní popisky pod fotografiemi. Zatím se všechny články o trati soustřeďují na stavbu estakády. , Estakáda je sice…
Petr Tak to záleží na samotném prodejci a výrobci oken, jaké bude mít stanovené dodací lhůty. Protože jemu dodá skla…
Tu technickou pomoc při zakládání první řady je fakt skvělá možnost využít. Ono to zase nestojí nijak moc a není…
Heluz je v podstatě dost populární značka výrobce stavebního materiálu v Česku, hlavně jsou známí svými dobrými izolačními vlastnostmi. Úplně…
Pochybuji, že si dnes ještě někdo dobrovolně vybere dvojsklo...