ČSOB České Budějovice

Tento projekt byl publikován v rámci tématu "Domy po letech"

Rekonstrukce a dostavba pobočky Československé obchodní banky, a. s.
Adresa: Lannova tř. 3, České Budějovice
Investor: ČSOB, a. s., Na Příkopě 14, Praha
Autor: ATELIER 8000 Otto Eibl, Martin Krupauer, Jiří Střítecký
Výtvarná spolupráce: Paly Paštika
Generální dodavatel: Vodní stavby Bohemia D1
Realizace stavby: 1993-1994
Foto po dokončení: Aleš Jungmann
Foto současného stavu: Jan Malý


S ŘEDITELEM BANKYTOMÁŠEM BURIANEM
Budova stále slouží původnímu účelu, tj. pro poskytování bankovních služeb. Potřeby banky se v průběhu času vyvíjely. Bankovní práce s klienty doznala velkých změn, je méně operací s hotovými penězi, více obchodních jednání. Limitující je v tomto ohledu poměrně malá bankovní hala. Právě v hale proběhla před třemi roky zásadní stavební úprava. S architektem Stříteckým je probírán každý zásadní viditelný zásah do stavby. Kromě jedné výjimky (střešní krytiny), o které bude zmínka později, se vnější podoba stavby nezměnila.
V roce 1997 proběhla dostavba počítárny peněz (na zakoupeném kusu sousedního pozemku). Téhož roku byly centrální VZT jednotky vybaveny klimatizací kvůli zlepšení prostředí v letních měsících. V roce 2002 dostaly podzemní garáže nový povrch.
V bankovní hale byly v roce 2003 zbourány tři z pěti pokladen, a tak vzniklo více prostoru pro stoly s poradenskými pracovišti. Pracoviště za pultem proti vstupní lávce byla vybavena nejmodernějšími peněžními stroji, což umožňuje provádět většinu peněžních operací a komunikaci s klientem v otevřeném prostoru bez přepážek. Poměrně často se měnila dispozice open plan pracovišť v jednotlivých podlažích, včetně přestavby prosklených hliníkových příček. V roce 2005 byla kvůli zatékání opravena jehlanovitá střecha do Lannovy ulice. Současně s tím byla vyměněna krytina i její barva. Podle manažera objektu neměla banka co do barvy v podstatě na výběr. Od počátku jsou problémy se zemní vlhkostí v podzemních garážích. V rozích pater garáží se objevily statické poruchy — trhliny. Centrální VZT a klimatizace splňuje požadované hygienické normy, ale vzhledem k různě vysokým světlým výškám podlaží není toto řešení úplně vyhovující. Uživatel pokládá za přínos množství prosklených ploch v nové části budovy. Dvě velké tabule z bezpečnostních skel praskly, a to v to minulý podzim a před pěti lety. Ředitel to přičítá způsobu uchycení skel. Původně mělo být jiné, podstatně dražší, ale konečná varianta byla kompromisem.
Zdvojená podlaha, která ukrývá instalační rozvody, se velmi osvědčila. Uživatelé oceňují vysokokapacitní podzemní parkoviště s 99 stáními. Regionální ředitel pro kraj České Budějovice a Vysočina, který v pobočce sídlí, Tomáš Burian, byl v bance od zrodu jejího projektu. Sám byl jeho strůjcem a tím, kdo vybral dům v Lannově ulici k jeho realizaci. V době dokončování domu pracoval v pražském ústředí, ale po šesti letech se do Budějovic vrátil. Dům se mu líbí, je s ním velmi spokojený. Pochvaluje si spolupráci s Ateliérem 8000, vyzdvihuje jejich nápadité náměty, revoluční řešení (například šikmý výtah). Lituje pouze, že během jeho nepřítomnosti byla „z nějakého nerozumu“ zabílena část vnitřních maleb od Paly Paštiky.
Zpočátku byl dům přijímán okolím s rozpaky. Vůči okolí byl velmi kontrastní. Obzvláště kontroverzní je pestře barevné pojetí secesního průčelí, které naráží i na odpor památkářů. Odvážná, osobitá architektura, výrazné, barevné řešení interiéru byly pokládány v době vzniku veřejností i bankovním světem za podivné, až drzé. Dnes je to naopak pokládáno za přednost, interiéry ČSOB se upravují právě tak, aby měly svou barevnost, veselost a příjemnou osobitou tvář. Tak se ukazuje návrh Ateliéru 8000 jako nadčasový. Obzvláštním klenotem je podle uživatelů domu zadní prosklená, zvlněná fasáda, kterou naneštěstí kolemjdoucí téměř neuvidí. Je viditelná ze zahrady, která je dnes bohužel téměř nevyužívaná.

S ARCHITEKTEM JIŘÍM STŘÍTECKÝM
Architekt je v permanentním kontaktu s vedením banky. Přestože se během let hodně změnila struktura Obchodní banky, a tím pádem se změnily počty zaměstnanců na pobočce, domu samotného, jeho figury a fyzické podstaty se to nedotklo. Provedlo se několik drobných interiérových zásahů, úprav pultů, k minimálním stavebním úpravám došlo, když banka chtěla zvětšit plochu. Všechno se konzultovalo s architektem Stříteckým, i když to pak třeba projektoval někdo jiný. Vždycky je poslal pan ředitel Burian: on tomu domu rozumí a drží jeho podstatu, míní Jiří Střítecký. A přitom prý musí snášet, že mu za ten dům spílá v Budějovicích mnoho občanů, hlavně památkáři.
Většina změn tedy probíhá po dohodě a bezkolizně. Jen vzpomínka na výměnu krytiny rozpaluje architektekta Stříteckého hněvem dodnes:
„â?¦ držel jsem tam „pod krkem“ nějakého, nejspíš bývalého políra, který dělá na jejich centrále, a tam asi vypomáhá. Přišel s tím, že teče do střechy, o kterou se asi 10 let nestarali. A že nejspíš za to můžeme my, architekti. Tak to přelepili nějakou lepenkou místo krásných žlutých vlnitých plechů, které tam byly od nás. Řekl jsem jim, že je to hnusná hnědá barva a že je tam špatně. Ale stavbyvedoucí byl arogantní a začal na mě hýkat. Tak jsem se na něho koukal a říkal jsem, co vy na mě řvete? Kdo jste? Kdy jste se narodil? Seberte se a běžte pryč. Nepřišel jste s objednávkou a přišel jste na mě hýkat. Tu lepenku tam nalepili. Barák dostane trochu po zadku, to je celé.“
Zatékání bylo způsobeno špatným provedením izolací. Při rentgenové kontrole bylo zjištěno asi 350 průrazů izolace. Poté musela proběhnout sanace za více než 3 mil. Kč.
Stárnutí domu je podmíněno i tím, že byl stavěný krátce po revoluci, což znamená, že tam bylo použito ještě hodně laciných výrobků, protože na trhu tehdy jiné nebyly, a jsou třeba zkorodované. To, že vzduchotechnika nefunguje úplně dobře, je způsobeno dodatečnými dispozičními úpravami, předělením vzduchotechnických sekcí zdmi.
Se stárnutím domu nebo s projektem podle architekta nesouvisí prasknutí dvou skleněných tabulí na fasádě. Byla to jedna z prvních dvojitých fasád u nás a Střítecký nepřipouští možnost, že by sklo prasklo kvůli vadnému uchycení. Porucha podle něj musela být způsobena mechanicky. Jinak by tabule musely praskat ve větším množství než dvě za deset let.
Architekta mrzí zamalování části nástěnných obrazů cikánského malíře Paly Paštiky, který byl jeho objevem. Paštikovy naivní barevné výmalby byly úžasné. V jednom patře vymaloval celou cikánskou svatbu. Zaměstnanci to nechali přemalovat. Prý se nemohli soustředit. Architekt pokládá budovu banky v Českých Budějovicích za nejpovedenější ze svých objektů, poněvadž byl navrhovaný s velkorysostí a odvahou.


ČSOB České Budějovice
ROSTISLAV ŠVÁCHA
Kácející se zadní fronta České obchodní banky v Českých Budějovicích i její podivné uši nad fasádou do Lannovy třídy nás sváděly ukládat toto dílo Jiřího Stříteckého a Martina Krupauera do přihrádky dekonstruktivismu. Dnes se však budějovická stavba ukazuje spíše jako výron nespoutané představivosti obou autorů než jako výsledek záměrně přijatého stylového kódu. Pokud bychom přesto chtěli styl banky pojmenovat nějakým -ismem, snad by se tu hodil pojem neoexpresionismus.
V době svého vzniku se tvarosloví banky stavělo do opozice vůči nastupující přísnosti, tedy na tu stranu, kam mířil Tančící dům anebo gymnázium v Orlové od Josefa Kiszky a Barbary Potyszové. A když dnes přísný minimalismus dospěl do stadia vyčerpání svých postojů a nápadů, pohled na Krupauerovu a Stříteckého banku začíná působit osvěživě. Ani dnes nás, pravda, neohromí tvarování vnitřního prostoru, který vzdor pozdějším úpravám a extenzím zůstává chaotický a stísněný a ani jeho nejpůsobivější prvek — šikmo nakloněný tubus výtahu — v něm dostatečně nevyznívá. Stavbě neprospěla ani nová světle hnědá barva střechy. Uznání si však stále zaslouží esovitě zprohýbaná „terčovka“ na zadní straně, výkon stejně odvážně tvarovaný jako důmyslně zkonstruovaný. Podobné vysoce technické stěny ze skla často rychle chátrají, skleněné plochy se špiní a ztrácejí průzračnost, na jejich kovových spojích se usazuje prach. Českobudějovická banka se však o své dílo dobře stará, jako by v něm spatřovala svoje logo nebo ikonu, a jeho zadní strana proto stále vypadá jako nová.


Publikováno ve Stavbě č. 3/2006

Na úvod k tématu „Domy po letech“:
MIROSLAVA D. PROCHÁZKOVÁ, MILENA SRŠŇOVÁ, LIDMILA CIHLÁŘOVÁ

Už několik let se naše redakce zabývala myšlenkou o tom, jak domy stárnou. Ačkoliv ta otázka na první pohled vypadá jednoduše, nebylo snadné najít konkrétní reálný přístup k tématu. Uvědomovali jsme si, že těžiště problému není pouze ve fyzickém stárnutí domu, nebo dokonce jen v jeho stavu technickém. Shodli jsme se na tom, že budeme zkoumat domy postavené až po roce 1989. Zajedno jsme byli i v tom, že nás zajímají domy, které jsou ceněné pro své architektonické kvality, abychom se vyhnuli negativním předurčením. Vybírali jsme mezi domy, které byly oceněné v Grand Prix Obce architektů. Tato soutěž ovšem nikdy nezahrnula všechny významné
stavby, a tak jsme se dali inspirovat i publikacemi o architektuře posledních 15 let.

Velmi důležitým hlediskem pro nás bylo to, aby se průzkumu byli ochotni účastnit jak majitelé, resp. uživatelé vybraných domů, tak jejich architekti. Tak se stalo, že jsme některé domy museli vyřadit. Vznikl soubor jedenácti budov, které jsou v provozu zhruba deset let. Sestavili jsme soubory otázek pro klienty a pro architekty. S každou
stranou jsme hovořili samostatně tváří v tvář. Zaznamenané a upravené odpovědi účastníci průzkumu autorizovali. Všechny domy jsme navštívili a nechali je znovu vyfotografovat. Za velmi podstatný jsme považovali pohled historika architektury, který měl zvážit, zda architektonická cena domu za dobu od jeho vzniku stoupla, nebo klesla. O tuto úvahu jsme požádali Rostislava Šváchu.

Co jsme chtěli vědět od klientů a architektů?
Otázky pro klienty:

Co se s domem stalo od té doby, kdy byl postaven? Změnil se? Změnila
se jeho funkce?

Došlo k výměně provozovatele domu? Jestli ano, proč?

Došlo k nějakým přestavbám? Z jakého důvodu?

Jste v kontaktu s původním architektem?

Oslovili jste kvůli případným změnám původního architekta?
Ne-li, proč?

Jak se projevuje stárnutí domu?

Funguje „váš“ dům? Je provozován podle původních předpokladů
a vybavení technikou a technologiemi?

Jak dům hodnotíte dnes? Považujete ho za hezký, sympatický?

Co podle Vás dům přinesl do bezprostředního okolí? Stal se jeho
součástí? „Žije“ s ním, nebo jsou okolo něj stavěny zdi? Je spíš otevřený,
nebo naopak?

Otázky pro autory — architekty :

Jste ještě v kontaktu s domem, sledujete ho?

Co se s domem stalo? Změnil se?

Smíte ještě do „vašeho“ domu?

Jste v kontaktu s provozovateli domu? Došlo k jejich výměně?

Byl jste osloven kvůli změnám, nebo byly provedeny bez Vašeho vědomí?

Pokud jste byl přizván, jak jste spokojen s jejich provedením?

Funguje „váš“ dům? Je provozován podle původních předpokladů a vybavení technikou a technologiemi?

Jak se projevuje stárnutí domu?

Jak hodnotíte dům dneska? Co pro vás znamená dnes?

Deset let je poměrně krátká doba na to, aby dům viditelně fyzicky zestárnul. Rozdíl mezi stavem původním a nynějším není někdy vůbec znatelný. Viditelné jsou snad jen vady, které většinou vyplynuly ze špatně provedených stavebních prací. Nejčastější závadou v tomto smyslu bylo vlhnutí zdiva a zatékání.
Samozřejmě dochází k průběžným opravám, doplňkům a údržbám, i když vrozdílné míře. Hodně záviselo na tom, jaké byly finanční možnosti stavitele, od nichž se odvíjelo použití materiálů a technického vybavení. I objektivně jsou dnes možnosti ve stavebnictví širší a různorodější, před deseti lety byla nabídka trhu výrazně chudší.

Všechny sledované domy slouží účelům, pro které byly postaveny. Provozovatelé se u některých staveb vyměnili, někdy i několikrát. A i v případě, že uživatel zůstal
tentýž, změnily se někdy jeho potřeby. S tím jsou spojeny např. změny v dispozičním uspořádání, přístavby, případně změny interiéru atd. Dopad na změny v domech má i tlak společenského vývoje, kvůli kterému se tu a tam přistoupí
k redesignu společenských prostor domů. Obecným faktem je, že uživatelé domu se po určité lhůtě od kolaudace s domem natolik ztotožnili, že úpravy a dekorace pořídili podle svého zájmu a vkusu. Osobnost uživatele se v domech více či
méně odráží. K tomuto faktu se architekti staví různě.

Z výpovědí zúčastněných vyplývalo, že pro klienty je prvořadá otázka toho, jak jim dům slouží. O kvalitách architektury vybraných domů nikdo z uživatelů nepochybuje,
všichni si jí cení a výjimečně je pro klienty dokonce podstatou domu. Vztah architektů k „jejich“ domům je v opačném gardu: architektura je prvořadá a funkční závady nejsou pro ně zásadní. Neznamená to však, že se jimi nezabývají. Jsou otevření tomu se k domům vracet a případné problémy pomoci odstraňovat.

O tom, jak domy ovlivnily své okolí, jsou s to svědčit jak klienti, tak architekti. Z pohledu redakce všechny vybrané domy působí ve svém okolí pozitivně z různých
hledisek — estetického, sociálního, urbanistického. Jsme si samozřejmě vědomi, že tento poznatek jsme si předpřipravili tím, jaké domy a kterých architektů jsme
vybrali.