Zajímavá je koncepce financování: dům byl projektován pro mladou rodinu, která využívá větší byt. Druhý pronajímá, takže náklady na splátky hypotéky jsou nižší o více než polovinu. Měsíční splátka je menší než nájem v cizím bytě, rodina tedy žije ve vlastním domě a měsíční náklady má menší než v nájmu. Po splacení hypoték pokryje veškeré náklady na provozní energie už první měsíční nájem druhého bytu. V budoucnu tu může být vícegenerační bydlení, menší byt může sloužit jako „vejminek“ pro rodiče.
Řadový dům má jedno podzemní, dvě nadzemní podlaží a podkroví. Hlavní vstup a prosklená fasáda jsou orientované k jihu, schodiště k severu.
Stěny nevytápěného suterénu jsou masivní zděné, na nich byla realizována stropní železobetonová deska. Vzhledem k omezeným prostorovým možnostem stavby v proluce byl pro obvodové nosné stěny vytápěné části zvolen konstrukční systém dřevěných panelů CLT doplněný o tepelnou izolaci. Použitím panelů tl. 84 mm bylo možné ušetřit 7,3 m2 využitelné podlahové plochy (úspora je počítána oproti zdivu z vápenopískových cihel tl. 175 mm, které je již samo o sobě úsporným zdicím systémem). Stropní konstrukce v nadzemních podlažích a střešní konstrukce tvoří I-nosníky. Mezi střešními nosníky je foukaná izolace z celulózy.
Fasády jsou obloženy opalovaným dřevem, okna a venkovní dveře mají rámy zabudované do tepelné izolace. Díky proporcím rámu má okno větší plochu zasklení. Speciální solární trojskla v oknech stíní venkovní látkové rolety v různých barevných provedeních.
Energetické řešení
U této stavby se podařilo dosáhnout standardu energeticky plusového domu. Standard energeticky nulového domu byl definován pomocí roční bilance energetických potřeb a energetické produkce v budově a jejím okolí. Ty jsou vyjádřené v hodnotách primární energie, která má být rovna nule. Ta je poprvé uvedena v normě ČSN 73 0540 (s platností od 5/2012). Plusový dům pak musí mít tuto hodnotu menší než nula. Zjednodušeně se tedy dá říct, že plusové domy dokážou vyrobit více energie, než spotřebují. Primární energie je energie, která v sobě má započítanou účinnost výroby (dle zařízení, které ji vyrábí) a ztráty při přenosu této energie.
K plusovému domu vždy vede cesta přes dům pasivní. Nejdříve je nutné minimalizovat potřebu tepla na vytápění (na hodnoty pasivního domu, tj. max. 15 KWh/m2a) a poté pomocí technologií získat další energie ze slunce, země nebo větru.
Šikmá část střechy orientovaná k jihu byla osazena fotovoltaickými a termickými panely. V domě jsou větrací jednotky s rekuperací vzduchu pro každý byt samostatně. Vzduch se nasává ze severní strany ze zahrady, je proto stále čerstvý a svěží. Vytápění zajišťují nízkoteplotní podlahové rozvody, u kterých povrchová teplota nepřekročí rozdíl 3 °C oproti teplotě vzduchu.
Autorská zpráva
Tenhle dům se opravdu povedl. Je vidět, že při návrhu nebyla důležitá jen architektura, ale i citlivé zasazení do okolní…
Přesně takové projekty dávají smysl. Je fajn vidět, že se myslí nejen na vzhled, ale také na energetickou úspornost, kvalitní…
V Praze by bylo bytů dost, kdyby se také rekonstruoval a modernizoval starší bytový fond a nebyl využíván v rozporu…
Za mě je dobře, že se konečně začíná řešit nájemní bydlení i z pohledu kvality, a ne jen počtu bytů.…
Takové projekty ukazují, že nájemní bydlení může být moderní, kvalitní a příjemné pro život👍