Na přípravu návrhů Fajt počítá s půl rokem, v říjnu by chtěl znát jméno vítěze soutěže. Bude ho vybírat pětičlenná porota, kde kromě Fajta a historika architektury Zdeňka Lukeše zasedne Wim Pijbes, emeritní ředitel Rijksmusea v Amsterdamu, které za jeho působení prošlo desetiletou rekonstrukcí. Dalším členem poroty bude někdejší zástupce ředitele amerického muzea MoMA James Snyder, který později působil v Izraelském muzeu v Jeruzalémě a byl také při jeho rozšíření o nové budovy. Páté místo v porotě zaujme některý z architektů. Porota bude mít k dispozici poradní tým s dvacítkou odborníků od techniků po muzejníky.
Fajt předpokládá, že dva roky mohou trvat projektové práce a schvalování, další dva roky samotná stavba a rok se budou zpět do Veletržního paláce stěhovat exponáty. „V ideálním případě může všechno od podpisu smlouvy trvat šest let,“ odhadl.
Během doby, kdy bude Veletržní palác zavřený, by mohly ze sbírek moderního a současného umění vzniknout tři tematické výstavy pro partnerské výstavní instituce v Evropě, například v Drážďanech, uvedl již dříve Fajt. Současně s tím, jak se bude přesouvat množství uměleckých děl z Veletržního paláce, připravuje NGP stavbu nového depozitáře v Butovicích. Veletržní palác nejsou jen výstavní sály, ale právě také depozitář pro nevystavená díla.
Peníze potřebné na rekonstrukci paláce nechce Fajt odhadovat. Premiér Andrej Babiš řekl, že se s opravou funkcionalistické památky počítá v novém investičním programu, který vláda připravuje. Při loňské návštěvě premiéra kulturních státních institucí, pro něž vláda s investicemi počítá, se v případě Veletržního paláce mluvilo o třech miliardách korun.
Schválení programu Péče o národní kulturní dědictví I., který je stanoven na léta 2019 až 2028, vláda zatím odložila. „Finanční bilance programu je stanovena na 7,873 miliardy korun a bude kryta z výdajových rámců ministerstva kultury,“ sdělila ČTK Ivana Awwadová z tiskového oddělení MK. Program by měl s podobným objemem peněz podle dřívějších informací z MK pokračovat do roku 2033, hradí se z něj opravy a novostavby sídel státních kulturních institucí. Počítá vedle Veletržního paláce s rekonstrukcí pražské Invalidovny, Náprstkova muzea, vybudování středoevropského fóra SEFO Muzea umění Olomouc nebo revitalizací Nové scény Národního divadla.
Související články:
NG vyhlásí soutěž na Veletržní palác
Bože můj, proč se cpou prachy do podobných zhovadilostí. Národní galerie je naprosto nevýznamná ve srovnání s podobnými institucemi v okolí a přesto jí nestačí plochy prostory, které má. Veletržní palác se přece rekonstruoval a to v době, kdy nebyly peníze na rekonstrukci jednoho z největšího (a skutečného…) skvostu evropské architektury a bezpečně nejlepší a nejvýznamnější stavby XX. století u nás – Hubáčkův Ještěd. Na Hradčanském náměstí bylo ve Schwarzenberském paláci dokonce i za komunistů vojenské historické muzeum (s expozicemi do roku 1914) a bylo tam plno. Pak to dostala NG a jakkoliv tam chodím poměrně často, nevidím tam prakticky nikoho vcházet a vycházet. A Veletržní palác to samé. Asi je pořád prostorů pro veledíla F.R.Čecha (|znak Renaultu| a zvířátka) nebo třeba i Káji Gotta nebo podobných |umělců| typu Ivy Hüttnerové a také nejsou dostatečné prostory, kam by se mohli aktivní a aktivističtí umělci typu Davida Černého chodit v…t na znak protestu. Až bude zase někdo vykládat, jak nejsou prachy na kultůru, vzpomenu si na těch 15 miliónů na tuhle soutěž.