Sovětská moderna: 1955 — 1991. Neznámé příběhy v Az W — MQ Vídeň

Výstava: 8. listopadu 2012 – 25. února 2013, Architekturzentrum Wien – Old hall
Kongres: 24. – 25. listopadu 2012

Vídeňské centrum architektury představuje unikátní výstavu „Sovětská moderna: 1955 – 1991. Neznámé příběhy“. Vůbec poprvé se tak zaměřuje na architekturu neruských sovětských republik, která vznikala během pozdních 50 let až dokonce roku 1991. V centru pozornosti výstavy a výzkumného projektu je Arménie, Ázerbájdžán, Estonsko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Litva, Lotyšsko, Moldavsko, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán a Bělorusko.
Zatímco byla oblast konstruktivismu a stalinistické architektury zpracována, sovětská moderna druhé poloviny 20. století byla doposud prakticky neznámá. Výzkumná skupina vídeňského Az W se ale vydala společně s lokálními experty a architekty po stopách tohoto období a této architektury. V rámci velkého projektu byla propojena řada odborníků z východu i západu, uskutečněny vzácné rozhovory s pamětníky. Čas tlačí a mnoho staveb jeho ohroženo. Přispívá k tomu totiž nedokonalá stavební technologie doby jejich vzniku. Objekty chátrají velmi rychle. Velmi často také chybí zájem a finanční zdroje potřebné k jejich udržení.

Výstava
Výstava ukazuje velkou rozmanitost lokálních forem, měřítek a strategií v rámci bývalého Sovětského svazu. Vyvrací stereotypy které přiřazují architektuře komunistických zemí homogenní styl, vycházející z údajných jednotných podmínek produkce a předpisů norem v uzavřeném politickém systému.
Rozdělení expozice do čtyřech regionů: Baltské země, východní Evropa, Kavkaz a střední Asie odpovídá jednak geografickým skutečnostem tak seřazení dle architektonických paralel a rozdílů. Ty vycházejí vedle klimatických a kulturních specifik také z národních příběhů těchto regionů, a z jejich vztahu k Rusku resp. k Sovětskému svazu. Zatímco se Baltské země silně orientují na architekturu sousední Skandinávie, východoevropské regiony jako Bělorusko, Ukrajina a Moldavsko nemají žádný problém s architektonickým připojením se ke svazu. Zcela rozdílně však vypadá situace na jihu. V kavkazských sovětských republikách, v Ázerbájdžánu, Arménii a Gruzii se jedná o silné, na bohaté tradici založené národní identity. Střední Asie, kterou byla v 20. letech sovětská hranice natažena uměle má také v architektuře jako velmi důležité téma celou sovětskou periodu hledání „národního“.
Ve dnech 24. – 25. listopadu se ve Vídni koná 19. Vídeňský kongres architektury na téma „Sovětská moderna 1955-1991. Neznámé příběhy.“ V rámci výstavy se uskuteční také speciální komentované prohlídky.

Kniha
V souvislosti s výstavou vychází k tomuto tématu německá a anglická publikace (nakladatelství Park Books). Nabídne heterogenní sbírku analýz, příběhových studií a retrospektiv. V některých příspěvcích je patrná osobní zkušenost, v jiných je téma nahlíženo s odstupem. Eseje lokálních expertů jsou doplněny vhledy do sovětského urbanistického diskurzu a sériové masové bytové výstavby a s tím spojená centralistická organizace architektury a stavitelství. Druhý díl publikace nabízí široký přehled vybraných projektů příslušné sovětské republiky. Výběr vytváří architektonický vývoj v dané republice od konce 50 až do konce 80 let. Pozornost se soustředí na regionální specifika. Zohledněny jsou jak takzvané „mistrovské kousky“, ikony své doby, tak široká paleta specifických sovětských stavebních typologií. – od zimního cirkusu, přes centra pionýrů až k domům politického vzdělávání.
tisková zpráva