Situace ohledně COVID-19 ovlivnila činnost všech ekonomických
subjektů v naší zemi. Výjimkou nejsou ani projektové společnosti,
z nichž 93 % uvádí, že pocítily dopad na svoji každodenní pracovní
činnost. U stavebních společností se dokonce jedná o 98 % všech dotázaných.
Vyplývá to z mimořádné analýzy Ekonomické dopady COVID-19 na stavební,
projektové a developerské společnosti, zpracované analytickou společností
CEEC Research.
Stavební firmy (86 %) uvádějí, že největší dopad je spojen
s nižším stavem zaměstnanců, který komplikuje jak výstavbu samotnou, tak
činnost firmy jako celku. Dále byly stavební firmy v téměř dvou třetinách případů
nuceny prodloužit termín realizace výstavby (65 %), nebo ji musely zcela
pozastavit (53 %). Téměř pětina stavebních firem (18 %) potom čelí dalším
obtížím, jako je nedostatek materiálu z důvodu pozastavení dodávek od
dodavatelů nebo obtíže s ubytováním dělníků – těch, kteří nepocházejí
z daného regionu – v okolí stavby. Marcel Soural, předseda představenstva
společnosti Trigema, a. s., uvádí, že zatím komplikace spojené
s chodem firmy nepociťují: „Práce na všech našich projektech a
zakázkách běží podle plánu. Nehrozí, že by měly být zpomaleny, nebo zastaveny.
Zaměstnanci v administrativě mohou využít home office, pokud to
charakter jejich práce umožňuje.“
U projektových společností se jednalo ve třech čtvrtinách případů
o prodloužení termínu dodání projektu (73 %), a v téměř dvou třetinách (61
%) o obtíže spojené s nedostatkem zaměstnanců (především celková nižší
výkonnost firmy), dále o pozastavení projektů, které probíhají v současné
chvíli (46 %). Třetina firem také uvedla, že čelí problémům v souvislosti
s omezením cestování a s nižší činností veřejné správy. Situaci jim
komplikuje také fakt, že větší projekty v současné chvíli nemohou
projednávat se zadavatelem (34 %).
Samotné firmy také zavádějí různá opatření u svých zaměstnanců.
Pro tento krok se rozhodlo 95 % dotázaných projektových společností a 94 %
stavebních společností. Téměř všichni ředitelé dotázaných projektových
společností se přiklonili k zavedení home office u svých zaměstnanců (96
%), více než tři čtvrtiny z nich zvýšily také hygienická opatření na
pracovišti, jedná se především o pořízení desinfekčních prostředků pro
zaměstnance (78 %). Téměř polovina společností (44 %) také omezila sdružování
více zaměstnanců na jednom místě (uzavření jídelen nebo odpočinkových zón) a
zajistila zaměstnancům ochranné pomůcky, jako jsou roušky (47 %). Pětina poté
změnila směny zaměstnanců tak, aby se vzájemně nepotkávali (22 %). Žádná
z dotázaných společností neprovádí kontrolu zdravotního stavu zaměstnanců
(měření teploty apod.). Desetina zavádí i jiná opatření než výše uvedená, jako
je například zákaz služebních cest, zákaz obchodních jednání v prostorách
firmy, nebo příspěvek na dopravu
vlastním autem do zaměstnání (9 %).
Osm z deseti dotázaných stavebních společností potom zavedlo
home office u zaměstnanců (80 %), zvýšení hygienických opatření na pracovišti
(90 %) a zajištění ochranných pomůcek (82 %). Velká část společností se také
snaží zamezit zbytečnému výskytu více pracovníků na jednom místě (78 %) –
s tím souvisí i pozastavení některých staveb. Více jak polovina společností
změnila pracovní dobu zaměstnanců tak, aby se co nejméně potkávali (57 %),
a více jak čtvrtina své zaměstnance kontroluje – měří jim teplotu apod. (29 %).
O zavedených opatřeních ve společnosti Trigema, a. s., hovoří
Marcel Soural, předseda představenstva společnosti, který upozorňuje na to,
že je nutné si zvyknout i na jinou formu komunikace se zaměstnanci nebo
dodavateli: „Zaměstnancům každodenně měříme
teplotu, což se týká i práce na stavbách. Současně je vybavujeme rouškami a
dalším nezbytným materiálem. Změny nastaly hlavně v tom, že všichni naši
pracovníci a subdodavatelé nosí roušky, které jsme pro ně přichystali. To taky
znamená, že si musíme zvyknout na trochu jinou formu komunikace, než jakou jsme
vedli doteď.“
Zaváděná
opatření činí společnosti především z vlastní iniciativy, nikoli na podnět
nařízení vlády. U projektových společností se jedná o 86 % dotázaných, kteří
uvádějí, že zavedli daná opatření ještě před upozorněním vlády, nebo je zavedli
ve větším rozsahu, než bylo požadováno. U stavebních společností se potom
jedná o 86 % všech dotázaných. Přístup k řešení této situace popisuje i Tomáš
Koranda, ředitel společnosti HOCHTIEF CZ: „Zavedli jsme možnost využít
home office a střídavý provoz tak, aby se zaměstnanci či směny potkávali co
nejméně. Zrušili jsme schůzky s externími stranami v prostorách
společnosti, a i interní schůzky jsme omezili na minimum a provádíme je pomocí
např. videohovorů. Naše zaměstnance na stavbách vybavujeme rouškami a respirátory,
prostory kanceláří pravidelně desinfikujeme. Zaměstnanci, kteří jsou
v kanceláři, mají nosit roušky, a apelujeme na ně, aby v případě
jakéhokoliv náznaku nemoci zůstali doma.“
Mimořádná
studie Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské
společnosti bude uveřejněna na:
www.ceec.eu
tisková zpráva
Kdo ma na starost stavební dozor na stavbě sv.Barbora v Peci pod Sněžkou
Nejsem si jist, že takovéto hloubavé pátrání má nějaký hlubší smysl. CEEC si vážím, známe se, ale tady varovně zvedám prst. Nemají takové statistiky význam jiný, než šířit špatnou náladu a toch zvyšovat i paniku v různých kruzích, protože NELZE paušalizovat, každá společnosti má jiné starosti a jsou takové, kde se jich CV nijak nedotýká. Raději optimismus a ne to nedobré. Vláda také nepracuje optimálně, hledá cestu a není to vše o.k. Ale : kdo ví, co je lepší? Historie to poví a následné rozbory, až pandemie přejde do běžné epidemie, a ta se bude občas opakovat, jen lidstvo již bude připravené.